Kýla se může zvětšovat až do neuvěřitelných rozměrů

Autor: Isifa.cz

Kýla nemusí ani bolet. Přečtěte si, proč lidé chodí po světě i s obludnou kýlou, jak ji rozeznat od uzliny a co je na kýle tak nebezpečného, že lékař doporučuje v každém případě operaci.

Kýlu většinou známe jako trochu vyvalený pupík, takové neškodně vypadající vyboulení. Taky se nám možná vybaví legendární siláci obepnutí kýlním pásem. Kýla však nemusí být jen na pupíku a kýlní pás je dobrý maximálně coby prevence, ale v žádném případě kýlu nevyléčí. „Pokud se vám kýla někdy v životě udělá, už nikdy se sama nevrátí zpátky do původního stavu,“ říká Jiří Fencl, vedoucí lékař Oddělení jednodenní chirurgie, Nemocnice s poliklinikou Vysočany (www.clinicum.cz), „může zůstat stejně velká, můžete se s ní dožít vysokého věku, ale nehrozí, že by zmizela.“

Co je kýla

Kýla je vrozený nebo získaný defekt v břišní stěně. Vzniká buď vrozeně, narodíte se s ní, nebo máte od narození zeslabené nějaké místo, kde se později může kýla vytlačit, například když budete zvedat těžší břemena. „Jsou pacienti, kteří kýlu absolvují postupně na různých místech svého břicha, i tací, kteří mají jednu kýlu a nikdy se jim žádná jiná neudělá,“ popisuje chirurg. Podle něj možná v budoucnu budou lékaři schopni poznat, jakou má člověk kvalitu vaziva, jež pojí dohromady tkáně, a tudíž určit dopředu, kdo kýlu pravděpodobně dostane. Ale zabránit tomu stejně nedovedou.

Upozornění: Galerie obsahuje reálné snímky případů kýly.

Nejčastějším projevem kýly je, že se udělá boulička, bulka, anebo že v daném místě začne pobolívání. Typická místa, kde se nejčastěji kýla objeví, jsou pupík a obě třísla. „Asi třetí nejčastější jsou pak kýly pooperační, tzn. v jizvách po předchozích chirurgických zákrocích,“ uvádí lékař.

Kýla

  • Vyklenutí břišní stěny, obvykle vznikající v oslabeném místě – nejčastěji v tříslech či pupku, zvláštní kapitolu tvoří pak pooperační kýly v jizvách.
  • Kýla se obvykle projevuje viditelným vyklenutím, někdy pobolívá.
  • Neléčená kýla hrozí postupným zvětšováním a zejména pak uskřinutím, které může být životu nebezpečné.

V čem je kýla nebezpečná

Kýla, pokud se objeví, hrozí dvěma věcmi: za prvé tím, že se bude stále zvětšovat, což postiženému bude vadit jednak kosmeticky, ale i mechanicky. „Kýla v třísle má speciálně u mužů tendenci se zvětšovat a klesat dolů, směrem k pohlavnímu orgánu, a to samozřejmě vadí každému,“ říká Jiří Fencl.

Občas se objeví obavy, zda operace tříselné kýly nemůže způsobit impotenci. Operace nikoli, problémy podle lékaře naopak hrozí, pokud se kýla neřeší: „Může to způsobit potíže s prokrvením varlat a také mechanicky bránit pohlavnímu styku.“

Problémem medicínsky závažnějším je riziko tzv. uskřinutí. To je stav, kdy se do dírky v břišní stěně natlačí obsah břišní dutiny a dojde ke skřípnutí. „Jako když strčíte prst do lahve. Tam jde moc pěkně, najednou začne otékat a vy ho nemůžete vytáhnout ven. Jsou jen dvě možnosti: rozbít lahev, nebo uříznout prst. A stejně to funguje u kýly. Pokud se uskřine a včas neřeší, může dojít k odumření střeva,“ přibližuje chirurg princip uskřinutí. „A pokud v těle odumře část střeva, člověk dostane zánět pobřišnice a je ohrožen na životě.“ Jedná se o tzv. náhlou příhodu břišní a uskřinutá kýla je indikací k akutní operaci, i kdyby to bylo v sobotu v noci a na Silvestra k tomu.

Jak poznáme uskřinutou kýlu

  • Uskřinutá kýla je podle lékaře naštěstí poměrně snadno diagnostikovatelná. Když si lehnete a uvolníte se, boulička, která se dříve objevovala a zase mizela, najednou již nezmizí, zůstává pořád patrná. A hlavně to začne hodně bolet.
  • Bolest je intenzívní, nepolevující a zvyšuje se; nepomůže lék na bolest, nepomůže led.
  • Kýla se někdy může ještě přímo před očima zvětšovat. Dochází vlastně k otoku a většina pacientů s uskřinutou kýlou lékaře prostě vyhledá. Je to akutní stav, který je třeba řešit ihned.

Kdy kýla bolí

Záleží na tom, zda je kýla tzv. volná nebo ne. Volná kýla znamená, že defekt v břišní stěně je volný, nedochází ke skřípnutí obsahu. Tyto kýly obvykle nebolí. Dokonce, pokud má pacient kýlu v tříslech, musí se postavit, aby se objevila. Když si lehne, jakoby se ztratí, gravitací spadne zpátky.

Pokud kýla pobolívá, je vždy podezření, zda už není uskřinutá. Pokud jde volně zatlačit zpátky, znamená to, že uskřinutá není anebo že kýla je čerstvě vzniklá. Bolest také může znamenat, že se kýla tlačí ven. „Chová se totiž jako beranidlo. Když se něco někam snaží dostat, je jasné, že jistý stupeň bolesti nebo tahání, píchání, divné pocity jsou v místě, kde se kýla klube,“ popisuje chirurg.

Kýla, nebo uzlina?

  • Bulka v třísle (když stojíte) znamená kýlu nebo uzlinu.
  • Lehněte si a zkuste ji zatlačit dovnitř.
  • Když se jakoby ztratí, jde pravděpodobně o kýlu.
  • Uzlina i po pokusu o zatlačení zůstává.

Jak velká je kýla

Na lékařských fotografiích můžeme vidět obrovské kýly. Pokud se domníváte, že se to asi nějak „vyvalí“ hned, naráz, že by to nikdo nenechal zajít tak daleko, mýlíte se. Nechal.

Vrozené kýly se obvykle zvětšují postupně, podle chirurga je to spíš měsíc po měsíci než den ode dne. Bulka se zvětšuje po milimetrech a lidé, jak jsou na to zvyklí a pokud nemají bolesti, často přijdou k lékaři až s kýlami velikosti dětské hlavy. „Přesto nemusí mít potíže, jen když si sundají triko a na pláži je někdo uvidí, musí mít pocit, že se ten člověk zbláznil,“ říká Jiří Fencl, „obvykle to trvá řadu měsíců až let, než se tkáně takto vytlačí.“

Druhá možnost jsou kýly, které souvisí se zvedáním těžkých břemen. Na to trpí spíše manuální pracovníci, kdy trhem prudce zvednou něco těžkého, a dojde k akutnímu vyvalení kýly. „Slováci jí mimochodem říkají prietrž, protržení, což lépe vystihuje princip onemocnění. Pak kýla najednou dosáhne určitého rozměru a může tak i zůstat. Ale pokud ji nebudete řešit, přestane za nějakou dobu bolet, vy si na to zvyknete a – pokud se neuskřine – může se ještě zvětšovat. Až do neuvěřitelných rozměrů.“

Záleží také na tom, kde kýla je. V tříslech u mužů někdy dokáže dosáhnout skutečně značné velikosti. Postupuje až do šourku, takže postižení pak často vyrazí na urologii, protože mají pocit, že jde o problém s varlaty. U žen tříselná kýla vstupuje do velkých stydkých pysků, obvykle přijdou k lékaři dřív než muži.

U pupku kýly dosahují rozměrů od malinkatých, jako půlka malíčku, až do velikosti velkého grapefruitu. „Často až rodina dožene dotyčné k tomu, že to mají řešit,“ popisuje lékař, „když to nebolí, lidé se bojí zákroku a kýla se jinak než operačně řešit nedá.“

Co s kýlou

Jakmile už jednou máte kýlu, může se vždycky uskřinout. „Paradoxně to nesouvisí s tím, jestli je kýla velká nebo malá, jestli je člověk mladý nebo starý, zda se hýbe nebo ne. Střeva se v břiše pohybují, záleží na tom, co sníte, jak se hnete, jak velké břemeno zvednete. Riziko uskřinutí nad vámi bude vždycky,“ říká Jiří Fencl. Proto by se podle něj naprostá většina kýl rozhodně měla operovat. „Pokud to váš zdravotní stav umožňuje, nevidím jediný důvod, proč si nechávat kýlu. Je hloupost říkat, když vás to nebolí, tak to neřešte.“

Léčba kýly je jedině operační. Ovšem pokud je kýla většího rozsahu, tak by pouhé její sešití vedlo k recidivě. Proto se používají různé druhy sítěk, které vyztuží břišní stěnu a zabrání návratu kýly. „Je to podobné, jako když má dítě odřené kalhoty na kolenou. Když je jen sešijete, do 14 dnů to má vypárané o kus vedle. Látka (v případě kýly tkáň) je zeslabená. Pokud chcete, aby kalhoty ještě nějakou dobu sloužily, musíte dát širokou záplatu, která namáhané místo vykryje. To je úplně stejný princip jako u síťkování. Zeslabené místo je vykryté síťkou. Do síťky naroste vaše vlastní tkáň a trvale ji vyztuží. Stará zeď se také opravuje tak, že se oklepe, natáhne se na ni pletivo, a teprve na něj se dává nová omítka. My obdobně dodáme pletivo, tedy síťku, a tělo vyrobí omítku,“ vysvětluje Jiří Fencl.

Síťku je možné jednak implantovat zvenčí, tzn. rozříznutím kůže v místě kýly, nebo laparoskopicky, tedy vložením síťky zevnitř břišní dutiny, tam, odkud tlak působí. „Dá se to přirovnat k papiňáku, jsou různé typy, někdy dáváte poklici svrchu a zatočíte za háčky, nebo poklici dáte dovnitř a drží ji tlak vzduchu, to je úplně stejný princip. Oba ty papiňáky fungují. Je to otázka zkušeností pracoviště a typu kýly,“ přibližuje lékař dvě operační metody. V prvním případě se tkáně sešijí k sobě a ještě navíc se přes ně našije síťka. „Drží to, ale v podstatě kýlu tlačím zpátky dolů. Kdežto když síťku umístíme zespoda, je vyšší pravděpodobnost, že se kýla znovu neudělá.“

Laparoskopická operace má i další výhody, pooperační bolesti jsou menší a je možný rychlejší návrat k plnému zatížení. Není však použitelná vždy, například po některých rozsáhlých operacích. „Na úplně malinkaté kýly pupeční, do 2–3 cm, také laparoskopii nepoužíváme. Malá kýlka je jako malá dírka na koleni, je zbytečné dávat takovou záplatu. Na malé tříselné kýly ale laparoskopii doporučujeme, tlak je větší.“ Při volbě metody je třeba přihlížet i k dalším aspektům, například obezitě. „Pokud má pacient 140 kg, pak i malou kýlu budeme jistě operovat laparoskopicky, protože u obézního pacienta i na malou kýlu musíme při klasické operaci udělat velký řez, abychom se do té hloubky dostali, pak je laparoskopie nepochybně vhodnější.“

Co vás čeká po operaci kýly

Pokud jste absolvovali laparoskopickou operaci kýly v tzv. režimu jednodenní chirurgie, hospitalizace je zpravidla pouze do 24 hodin. Pacienti jsou přijímáni v den operace a propuštěni následující den, jsou tedy hospitalizováni pouze jednu noc, samozřejmě pokud to jejich zdravotní stav umožňuje. Po drobných pupečních kýlách je propuštění možné dokonce již v den zákroku.

Jednodenní chirurgie

  • V ČR je jednodenní chirurgie relativně novinkou, její masivní rozvoj nastal s rozvojem miniinvazivních operačních metod, především laparoskopie a artroskopie.
  • Tyto postupy umožňují snazší hojení ran a zkrácení pobytu pacienta v nemocnici.
  • K nejčastějším výkonům patří např. právě operace kýly, dále žlučníku, slepého střeva, hemoroidů či křečových žil.
  • Jednodenní chirurgie je lákavá jak pro pacienty, např. pro kratší dobu objednání a tím, že pooperační dobu tráví doma, tak je výhodná ekonomicky. Všeobecné zdravotní pojišťovně přinesl za uplynulé čtyři roky rozvoj jednodenní péče úsporu až sto milionů korun.

Pacient po výkonu nesmí zvedat těžké věci. „U velkých pupečních kýl dáváme na několik týdnů kýlní pásy, abychom omezili tah břišní stěny. Stejně tak jako u pacientů, kteří nechtějí operovat nebo nemohou z důvodů jiných zdravotních potíží operaci podstoupit, se kýly řeší konzervativně, tzn. nošením kýlních pásů. To má zabránit uskřinutí, eventuálně zvětšování kýly, ale v žádném případě kýlu nevyléčí,“ upozorňuje lékař.

Pooperační režim závisí mimo jiné na druhu výkonu, velikosti kýly a zaměstnání pacienta. Po laparoskopii tříselné kýly jsou lidé obvykle schopni běžné aktivity do sedmi až deseti dnů. Po operacích pupečních kýl může být doba omezení trochu delší. „Je to velmi individuální,“ říká Jiří Fencl, „u těžké manuální práce to může být až šest neděl, ale člověk bude schopen se k ní vrátit. Je jasné, že pokud někdo zvedá 200 kg břemena, je to práce nevhodná i pro zdravého člověka a těžko to můžeme někomu doporučit. Ale běžné zátěže a aktivity budou operovaní schopní dělat. Princip je, že se pacientům snažíme výkonem vrátit jejich původní život.“

Čtěte dále: Kameny ve žlučníku nemají co dělat. Čím menší, tím hůř