Kurz vaření: Jak se připravuje fingerfood

Navštívili jsme kurz, kde jsme spolu s běžnými kurzisty připravovali jednohubky, tzv. fingerfoods. Jak dlouho kurz za šestnáct stovek trvá, jací lidé na něj chodí a co se na něm naučíte?

Kurzy vaření hlásí: Obsazeno! A je jedno, jestli se chcete naučit francouzskou či indickou kuchyni, jestli chcete vařit s šéfkuchařem z televize anebo kuchařem slávou nedotčeným. Všude je plno. To se opravdu každý chce naučit skvěle vařit? Nebo jen lidé tímto způsobem nově tráví páteční večery?

Chtěli jsme to vědět, chtěli jsme nasát atmosféru, proto jsme se vmísili mezi běžné kurzisty, kteří se přihlásili na kurz Fingerfood ve škole vaření Chefparade. Už víme, kdo na takové kurzy chodí i co vás tam čeká.

Atmosféra zadarmo, pití za peníze

Je pátek, krátce před osmnáctou hodinou, když vstupujeme s fotografem do velmi pěkné prostorné kuchyně v dolní části pražského Žižkova. Jedenáct adeptů na mistry ve fingerfoodu už je připraveno, nezbývá než si umýt ruce a vyfasovat zástěry. Hned v úvodu nás informuje šéfkuchař Honza Hajný, pod jehož taktovkou dnes budeme připravovat fingerfood, že pití je za poplatek. Voda za třicet a víno za padesát. Musím přiznat, že pokud bych kurz platila (1590 Kč), asi by mi nebylo moc po chuti, že v ceně není ani jedna trojka sodovky. Přece jen kurz bude trvat minimálně tři a půl hodiny…

Ujímáme se míst u prkének, která jsou vyskládána kolem velkého stolu, a začínáme se těšit, co chutného si dnes připravíme. Naneštěstí se dopředu vůbec nedozvíme, kolik a jaké fingerfoods budeme připravovat, což zjevně nikomu nevadilo, protože jsem byla jediná, kdo se během příprav zeptal, co to vlastně děláme.

Pracuje se po skupinkách

Před námi je tedy deset druhů jednohubek, a právě teď začíná to nejhorší: dvouhodinová příprava. Šéfkuchař Honza nám rozdělí práci po skupinkách, přičemž jedni nakrájí zeleninu, druzí ji budou blanšírovat, další skupina připraví pomazánky, čtvrtá parta vykrájí kolečka z chleba… Nikdo si tu nekrájí na vlastním písečku, je to práce kolektivní, která se ukáže být velmi efektivní (jinak bychom krájeli snad ještě dnes). Šéfkuchař názorně ukazuje veškeré postupy, vysvětluje, proč se co dělá, stačí ho jen následovat. A to se účastníkům občas vůbec nedaří a člověk upadá v úžas, jak jsou někteří kurzisté nešikovní už jen při loupání mrkve nebo míchání pomazánky… I když, máme tu i dva profesionály, kteří si přišli rozšířit obzory, „odnést“ tu nejnáročnější práci a ukázat ostatním, jak jim jde práce od ruky.

Je tu vůbec zajímavá parta lidí: pár, který se snaží o tu nejpreciznější práci, i když klopýtá, muži sólisté, kteří hýří humorem, kamarádky z práce… věkový průměr tak pětadvacet let. A to přesto, že tu máme aktivní paní kolem padesátky, která si kurz přišla hlavně užít. Chodí do Chefparade už celých pět let, od doby, kdy první kurz dostala jako dárek k narozeninám. Chytlo ji to a teď už je jí jen líto, že již skoro na všech kurzech byla.

Moje, tvoje, nebo cizí prkénko?

Všechno běží jako na drátkách. Každý dělá, co umí i neumí, ale učí se. Kdo má hotovo, pomáhá trhat kopr, doloupat křepelčí vajíčka a naslouchá šéfovým vychytávkám, kterak snadno vymačkat limetu (viz fotogalerie). Anebo jen tak pozoruje a usrkává ze své dvojky bílého. Během hodiny zjišťujete, že ten, kdo byl při příchodu cizí, vám najednou tyká a spolu s vámi krájí chřest na prkénku, které rozhodně není ani vaše ani jeho. Uvolněnou atmosféru dokresluje humornými poznámkami rozevlátý šéfkuchař. Po dvou hodinách příprav se dostáváme ke kompletaci fingerfoods, tady už si každý zdobí svůj vlastní talíř, dle návodu, ale i dle vlastní invence a chuti.

Na surovinách se nešetřilo

Pracujeme v příjemném prostředí, se značkovými proprietami a kvalitními surovinami. Když kozí sýr, tak od kozy, když Philadephia, tak ne pomazánkové máslo, když bylinky, tak čerstvé. Jídlo jsme připravovali i z finančně náročnějších surovin, jako je chřest, různé druhy výhonků, uzený losos, krevety… Surovin je vždy dostatek pro všechny kurzisty, každý si stihne připravit minimálně třicet fingerfoods, které si v závěru kurzu sní. A co nesní, může si odnést domů.

Nečekejte žádné přesné návody, komplikované techniky s přístroji, které doma nemáte. Tento kurz byl o tipech, jak pohostit přátele, jak je ohromit něčím novým, jak se inspirovat a užít si příjemný večer se stejně naladěnými lidmi.