Krok centrální banky znamená zdražení potravin

Autor: Isifa.cz

Kdyby ČNB nepřistoupila k oslabení měny, mohly ceny potravin v ČR dokonce mírně klesnout. Krok banky tak znamená tak či tak zdražení, i když k němu paradoxně třeba ani nedojde.

Dosavadní velmi rozporuplný výklad dopadů administrativního oslabení kurzu české koruny do cen v ČR prodávaných potravin mnoho orientace pro spotřebitelskou veřejnost zatím nepřinesl. I proto, že většina komentářů o dopadech kroku České národní banky (ČNB) uvažuje pouze o vlivu kurzu bez dalších ekonomických souvislostí.


Autor: Isifa.cz

Vzrůst cen potravin po Novém roce je nepravděpodobný

Pokud ale vezmeme v úvahu skutečně vše, co je nutné do prognózy vývoje cen potravin v nejbližším období zakalkulovat, je nejvíce pravděpodobný následující závěr: Ceny potravin v naší zemi díky zásahu centrální banky skutečně mohou růst jen mírně, nebo dokonce vůbec ne, pokud by ale ČNB k oslabení měny nepřistoupila, mohly ceny potravin dokonce mírně klesnout. Krok banky tak znamená tak či tak zdražení, i když k němu paradoxně třeba ani nedojde.

Vánoce umožňují ceny „nadstřelit“

Důležité je také časové zpřesnění odhadu vývoje cen potravin na základě kroku ČNB. Na rozdíl od elektroniky a dalšího spotřebitelského zboží nelze značnou část potravin dlouhodobě skladovat. Pokud se komponenty k výrobě potravin nebo finální výrobky vozí do ČR ze zahraničí, potrvá především díky procesu zpracování nějakou dobu, než se vyšší ceny z dovozu do zvýšení nákladů a následně spotřebitelských cen skutečně promítnou. Respektive, mělo by to tak při korektním chování výrobců a prodejců být. Dopad oslabení koruny do cen potravin bude tedy pozvolnější proces, než bylo operativní přecenění a zdražení již zmíněné elektroniky.

Ve hře je ale také vývoj spotřebitelské poptávky. Především období od Mikuláše do konce roku včetně vánočních svátků je typické zvýšenou poptávkou spotřebitelů po potravinářských produktech. S nadsázkou lze říci, že pro „potravinářsky komplexní“ pohodu Vánoc spotřebitelé nakupují s nižší dávkou cenové obezřetnosti, což umožňuje výrobcům i prodejcům minimálně v některých případech poněkud „nadstřelit“. To dává předpoklady k tomu, že (nejen) kvůli opatření ČNB lze čekat mírný růst cen potravin oproti období před tímto opatřením v průběhu příštího měsíce.

Naopak teze některých bankovních analytiků, kteří předpovídají vzrůst cen potravin po Novém roce, se zdají být spíše nepravděpodobné. V naší zemi je totiž nepsanou, avšak dlouhodobou a praxí prověřenou tradicí, že prakticky každý začátek roku je charakterizován velkým poklesem spotřebitelské poptávky, prostě proto, že občané jsou více než v jiných obdobích roku předzásobováni potravinami, které nespotřebovali při „vánočním obžerství“. Navíc mají k dispozici méně finanční hotovosti, neboť utratili peníze za vánoční dárky. Lze tedy spíše očekávat, že po Novém roce ceny potravin v našich obchodech mírně klesnou, nebo budou stagnovat, a to po dobu několika týdnů. Růst by mohly až někdy v průběhu února, ale to už je věštění ne z jedné, ale několika křišťálových koulí najednou.

České potraviny jsou v lehké výhodě

Jednou z takových koulí je také, a v tomto směru načasovala ČNB svůj krok vlastně optimálně, vývoj cen pohonných hmot a energií. Obojí v poslední době klesá, přičemž jak pohonné hmoty, tak energie, tvoří podstatnou část nákladů na výrobu potravin. Pakliže by takový vývoj pokračoval i v následujícím období, je docela dobře možné, že se po mírném růstu cen potravin na sklonku roku dočkáme dalšího zdražování až za delší dobu.

Zásah ČNB každopádně mírně zvýhodňuje české potravinářské výrobky v konkurenci se zahraničním zbožím. Vzhledem k tomu, že v tvrdé konkurenci desítek tisíc vzájemně nahraditelných potravinářských výrobků rozhodují o úspěchu na trhu jednotky procent cenových rozdílů, může vzhledem k postupu ČNB o něco poklesnout dovoz potravin ze zahraničí. Umělé oslabení měny totiž představuje v praxi zhruba osmiprocentní rozdíl v síle české koruny, což u potravin vůbec není zanedbatelné. Na druhou stranu, a v tom má pravdu třeba Agrární komora ČR, se velmi významná část základních potravin v ČR vyrábí ze surovin dovezených ze zahraničí. Což znamená, že oslabení měny zdraží nejen stoprocentně zahraniční zboží, ale i značnou část toho našeho.

Skutečnou konkurenční výhodu by tak z kroku ČNB měly mít jen české potraviny vyrobené z českých surovin českými výrobci, pokud možno s českými vlastníky. To ovšem bohužel co do objemu výroby většina potravinářského zboží prodávaného v našich maloobchodech nepředstavuje klíčovou část nabídky potravin. V praxi se tato výhoda týká spíše regionálních potravinářských produktů, což ale může trochu posílit lokální patriotismus při uplatnění takových produktů na trhu prostřednictvím „nerůstu cen“. Druhou, z makroekonomického pohledu významnější skupinou potravinářů, kteří mohou z oslabení naší měny profitovat, jsou potravinářští exportéři. Ačkoli se v našich krajích hovoří téměř výhradně o rizicích rostoucího dovozu potravin do naší země, je již po několik posledních let také skutečností, že roste i náš export potravin. Ten nyní dostal impuls k další možné expanzi.

Potřebná inflace?

Generální a doslova globální otázkou ovšem je, zda je neustálé zdražování a postupná kontinuální inflace opravdu tím správným ekonomickým měřítkem úspěchu. Neustálé posilování „potřebné“ inflace a tedy dalšího přílivu peněz do ekonomik vede, když už ne k ničemu jinému, minimálně k neustálému prohlubování sociálních rozdílů mezi lidmi na celém světě, což jakoby zatím nemělo hranici. Vše ale má své hranice. I teze, že točit i za pomoci umělých zásahů stále více peněz v ekonomice je tím jediným správným měřítkem HDP, prosperity a konkurenceschopnosti. Hlasů, které před tímto vývojem varují, přitom neustále přibývá. S tím ale v současné době neudělá nic ani český spotřebitel, ani Česká republika, ba ani celá EU…

Podívejte se: Ceny potravin u nás a v zahraničí

5 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 22. 11. 2013 9:40