Krávo, řekni mi, co jíš…

Autor: Isifa.cz

Dobytek je uzpůsoben jíst trávu, ne zrna. Jenže zemědělci dnes živí zvířata kukuřicí a sójou, které je rychleji vykrmí na porážku. Víc peněz pro zemědělce a nižší ceny masa v obchodech na druhou stranu znamenají mnohem méně živin, tvrdí John Robbins.

John Robbins je spoluzakladatelem webu Food Revolution Network a autor bestsellerů o zdravé výživě. Zaměřil se mimo jiné na to, jaký vliv má způsob chovu a zejména krmení skotu.

Zrna versus tráva

Způsob, jakým jsou krávy krmeny, může mít zásadní vliv na složení živin v hovězím mase. Vzhledem k tomu, že skot je dnes často krmen zrny, maso, které jíme dnes, je jiné než maso zvířat, která se volně potulovala pastvinami a jedla trávu. Mnoho studií prokázalo, že se živiny v hovězím mase mohou lišit v závislosti na tom, co krávy jedí.

Nedávná komplexní studie USDA a výzkumníků z Clemson University zjistila, že ve srovnání se zvířaty krmenými kukuřicí obsahuje hovězí maso od zvířat krmených trávou více beta-karotenu, vitaminu E, omega-3 konjugované kyseliny linolové (CLA), vápníku, hořčíku a draslíku; a naopak méně zánětlivých omega-6 a nasycených tuků, které mají vliv na onemocnění srdce.

Žít si jako kráva v trávě…

Většina krav má život zpočátku podobný. Telata se rodí na jaře, pijí mléko od matky, a pak se jen volně potulují a jedí trávu, keře, nebo jakékoli jedlé rostliny, které najdou ve svém prostředí. To trvá zhruba půl roku, rok, a pak jsou krávy přesunuty do velkovýkrmen (v Americe se tento systém nazývá Concentrated Animal Feeding Operations, CAFO).

Tam jsou zvířata rychle vykrmována krmivem obvykle vyrobeným ze sóji či kukuřice. Konvenčně chovaným kravám jsou často podávány léky a hormony na rychlejší růst, stejně jako antibiotika pro přežití nehygienických životních podmínek. Krávy žijí ve výkrmnách několik měsíců, a pak je přestěhují na porážku.

Zpět na pastviny

Mnoho lidí je dnes zděšeno tím, jak se zachází se zvířaty ve velkochovech a velkovýkrmnách, a chtějí najít nějakou zdravější alternativu. V důsledku toho se počet krav na pastvinách opět zvyšuje. Publicista deníku San Francisco Chronicle Mark Morford býval vegetarián. Dnes říká, že si maso již dá: „Ale pouze od travou krmených zvířat, nebo maso organické, a to s úcou a vděkem, jen ve velmi malém množství.“

Prodej travou krmeného a bio hovězího masa rychle roste. Před deseti lety existovalo v Americe jen asi padesát výkrmen s travou krmenými zvířaty, dnes jsou jich již tisíce. Skutečně na tom záleží? Je tráva opravdu lepší? A pokud ano, jakým způsobem a jak moc?

Výkrmna naruby

Krmení a chování hovězího dobytka ve výkrmnách a jejich krmení zrny může být ve skutečnosti jednou z nejhloupějších myšlenek v historii západní civilizace.

Skot je obdařen schopností převést trávu, kterou lidé nedokážou strávit, do masa, které strávit umíme. Mohou to udělat, protože na rozdíl od nás s jedním žaludkem, jsou přežvýkavci, což znamená, že mají bachor, obrovskou fermentační nádrž, ve které bakterie přemění celulózu na bílkoviny a tuky.

V dnešních velkovýkrmnách ale krávy jedí takovou potravu, již lidé mohou jíst také, a ta je velmi neefektivně převáděna do masa. Aby se vykrmilo kilo hovězího, zkrmí se mnohem větší množství obilí, ve skutečnosti tak dostáváme daleko méně jídla, než sami „investujeme“. Je to továrna na protein v opačném pořadí. A děláme to v masovém měřítku, zatímco milióny lidí na naší planetě nemají co jíst.

Jak k tomu došlo

Jak tento systém plýtvání vlastně vznikl? Velkovýkrmny nejsou nevyhnutelným produktem zemědělského pokroku ani dopadem vlivu tržních sil. Jsou výsledkem politiky, která masivně upřednostňuje rozsáhlé „fabriky“ na úkor rodinných farem.

Od roku 1997 do roku 2005 byly například v USA daňovými poplatníky dotovány ceny obilí pro velkovýkrmny v hodnotě zhruba 35 miliard dolarů. Tato dotace je tak velká, že velkovýkrmny platí za krmivo pro zvířata jen velmi malý zlomek a samotný skot z toho samozřejmě nemá žádný užitek.

Federální politika rovněž CAFO podporuje miliardami dolarů ročně, aby jim pomohla řešit problémy se znečištěním. Ty vznikají proto, že jsou zde nahromaděny často desítky tisíc zvířat v malém prostoru. Drobní chovatelé skotu na pastvině tento problém rozhodně nemají. Kdyby velkovýkrmny a další CAFOs, ve stavu, v jakém jsou, platily cenu za nakládání s živočišným odpadem v souladu s ekologickými normami, kdyby musely platit za prevenci znečištění, které způsobují, nebo za jeho nápravu, neměl by tento druh masného průmyslu v Americe tak dominantní postavení.

Změna, která může stát dobytče život

Tradičně pocházelo všechno hovězí maso z dobytka krmeného travou. Ale my jsme opět všechno obrátili naruby. Kvůli naší mylné politice pochází téměř všechno maso z takovýchto výkrmen. Díky státním dotacím je to levnější, a také rychlejší. Před pětasedmdesáti lety byli voli poraženi, když jim byly čtyři nebo pět let. Dnešní, zrny vykrmení voli ale rostou tak rychle, že mohou jít na porážku mnohem mladší, většinou ve věku okolo čtrnácti až šestnácti měsíců. Toto nepřirozeně rychlé přibývání na váze je způsobeno obrovským množstvím kukuřice, sójových proteinových doplňků, antibiotiky a jinými léky, včetně růstových hormonů.

V případě zachování stávajících zemědělských principů, kdy krávu jen jednoduše přepnete z trávy na kukuřici, protože to ekonomicky dává smysl, je jasné, že nejvíce trpí trávicí systém zvířete. Taková změna, zvláště není-li provedena postupně, může ve skutečnosti dobytče zabít. Proto i podávání antibiotik.

Sami svého štěstí strůjci

Publicista a drobný chovatel dobytka Michael Pollan popisuje, co se stane s krávou, přemístíte-li ji z pastviny do velkovýkrmny, kde je živena kukuřicí: „Přechod z trávy na kukuřici představuje obrovské nebezpečí pro bachor zvířete. Bachor produkuje obrovské množství plynu, který je normálně vyhnán říháním při přežvykování. Ale když strava obsahuje příliš mnoho škrobu a málo vlákniny, dobytek přežvykuje všechno, část potravy se však zastaví o vrstvu pěny slizu, která tak vzniká v bachoru. Ten se nafoukne jako balón a začne tlačit na plíce zvířete. Není-li po ruce okamžitá pomoc, která tlak zmírní (obvykle tím, že je zvířeti vsunuta do jícnu hadice), kráva se dusí.

Kukuřičná strava může také způsobit u krávy acidózu. Na rozdíl od našich vysoce kyselých žaludků normální pH bachoru je neutrální. Kukuřice činí přitom prostředí nepřirozeně kyselé, a to způsobuje skotu pálení žáhy, jež může zvíře někdy i zabít. Tento stav vede k průjmu, vředům, nadýmání, onemocnění jater a obecnému oslabení imunitního systému, který nechává zvíře zranitelné a málo imunní vůči všemu, od zápalu plic až po obrnu.“

Takže krmit krávy kukuřicí je pro ně nebezpečné, ale má to samozřejmě následky i pro nás, pokud toto maso konzumujeme. Hromadné masivní vykrmování zvířat by bylo nemožné, kdyby nebylo doprovázeno rutinním a kontinuálním podáváním antibiotik, což vede přímo a neúprosně k rozvoji bakterií vůči antibiotikům rezistentních.

Další produkt komerčního masného průmyslu a držení dobytka ve výkrmnách je zvýšená prevalence E.coli bakterií. Krmíme-li skot zrny, jejich zažívací trakt je mnohem kyselejší, což podporuje růst patogenních bakterií E.coli. Ty si pak dáte třeba v nedodělaném hamburgeru.

Před příchodem velkovýkrmen byly mikroby, které bydlely ve střevech krav, přizpůsobeny prostředí neutrálního pH. Pokud se tedy tyto mikroby dostaly do masa, obvykle to nebyl problém, jelikož zahynuly v kyselém prostředí lidského žaludku. Ale nové formy krmení změnily trávicí trakt zvířete a jeho žaludek je nyní téměř stejně kyselý jako náš vlastní. V tomto novém, člověkem vytvořeném prostředí, mohou tedy kmeny E.coli a jiných patogenů přežít naše žaludeční kyseliny a ohrozit naše zdraví i životy. Jak říká Michael Pollan: „Okyselením kravského střeva kukuřicí jsme prolomili jednu z bariér v našem potravinovém řetězci a otevřeli cestu infekci.“

A co chuť?

Například vyšší obsah omega-3 mastných kyselin je jistě nutriční výhodou travou krmeného dobytka, ale jen dokud nedojde na jeho kulinářskou hodnotu. Rozdíly v krmení dobytka přispívají k chuti a vůni masa, a oba způsoby mají své stoupence i odpůrce.

Je také třeba si uvědomit, že ekologické není totéž jako krmené travou. Bio ap. obchody s potravinami často prodávají bio hovězí maso a mléčné výrobky, které neobsahují hormony ani antibiotika. Tyto výrobky pocházejí ze zvířat, která byla krmena ekologicky pěstovanými obilovinami, ale která stejně strávila většinu svého života (nebo v případě dojnic snad celý svůj život) ve výkrmnách. Smutnou skutečností je, že téměř všechno organické hovězí maso a ekologické mléčné výrobky prodávané v Americe dnes pocházejí od zvířat z velkochovů.

A stejně tak krmení travou automaticky neznamená, že tráva byla ekologická. Zvířata se pasou na plochách ošetřených syntetickými hnojivy a dokonce herbicidy.

Je tráva ta správná odpověď?

Krmit hovězí dobytek travou má jistě své výhody, ale je obvykle dražší. Mnoho odborníků se domnívá, že je to navíc dobře, protože bychom neměli jíst zdaleka tolik masa, kolik jíme.

Podívejme se i na druhou stránku travou krmeného skotu. Travnaté pastviny vyžadují hodně práce. V USA nemohou nasytit sto milionů kusů dobytka, který tu žije, stejně jako travou krmený dobytek nemůže nasytit celou populaci. Natož pak tak řešit hlad ve světě. Produkce masa z travou krmeného dobytka může být životaschopná v zemi, jako je Nový Zéland s jeho zeměpisnou izolací, unikátním klimatem a malým počtem obyvatel. Ale rozhodně není řešením pro sedm miliard lidí.

Maso z travou krmeného skotu je pro spotřebitele zdravější než maso z velkovýkrmen, a stejně tak je i mírně zdravější pro životní prostředí. Co tedy udělat? Můžeme kupovat maso z dobytka krmeného travou, které lze najít v bio odděleních, specializovaných krámech, na farmářských trzích či přímo na farmách. Objednat si je lze i na internetu.

John Robbins

spoluzakladatel webu Food Revolution Network, autor mnoha bestsellerů o zdravé výživě. Jeho poslední kniha, kterou napsal se svým synem, Oceanem Robbinsem, nese název Voices of the Food Revolution: You Can Heal Your Body And Your World – With Food! a pojednává o zdravém stravování a jeho důležitosti pro naše tělo.

Zdroje:
wwwfoodrevolution.org
www.authoritynutrition.com

4 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 27. 4. 2015 13:31