Krampus - ďábel jak se patří

Autor: Vratislav Konečný

FOTOGALERIE – Český doprovod Mikuláše je ve srovnání s rakouskými ďábly spíš takový náš čertík. Krampusové a perchtové opravdu nahánějí hrůzu. Pojďte se podívat – čeká vás peklo!

Na tržišti na okraji rakouského města Steyr vládla stále nervóznější atmosféra. Rodiče usrkávali tradiční svařák nebo punč, děti nedočkavě vyhlížely k nedaleké budově. Všichni čekali, kdy konečně na ně vyrazí krampusové.

Pekelné bytosti se mezitím ještě doupravovaly, zkoušely své řetězy a zvonce.

Pak se dveře rozletěly a na plac vyběhla s jekotem, řevem, za doprovodu pyrotechnických efektů skupina ďáblů.

Krampusové, někde jim říkají perchtové, se rozeběhli lovit neposlušníky a zlobivce. Na rozdíl od umouněného českého čerta, který doprovází Mikuláše a anděla, jsou rakouští představitelé pekelného pořádku opravdu démoničtí. Děti přesto vesele pištěly, krampus popadl asi čtyřletého klučinu a táhl ho od rodičů. Dítě se chechtalo, asi mělo čisté svědomí.

Když další z démonů symbolicky přetáhl vyděšenou maminu přes zadek provazem, vypadalo to, že bude muset přijet záchranka. Otec ignorant do sebe lámal z plechovky pivo a měl asi taky ďábelskou náladu, protože si od krampuse půjčil provaz a manželku ještě mírně dopřetáhl.

Oděvy krampusů, původně postav z pohanských bájí, které se časem rozšířily nejen v německých zemích, ale i v Itálii, Slovinsku a Maďarsku, jsou perfektně propracované kostýmy. Ve středověku musely vyvolávat hrůzu, v citlivých povahách ji budí i dnes; některé školy v Rakousku návštěvu démonů zakázaly.

Steyrské děti slibovaly, že raději budou poslouchat rodiče a učitele, než skončit u krampuse v pytli. Zdejší ratolesti jsou zřejmě mimořádně odolné, protože ačkoli nastalo to pravé pyrotechnické peklo, začaly po ďáblech házet sněhové koule a nepokrytě se jim pošklebovaly. Krampuse doprovázela i baba Jaga, z té si nedělaly už vůbec nic.

Obličeje masek se vyřezávají z lipového nebo borového dřeva, jsou propracované a namalované do nejmenšího detailu. Jsou to opravdová umělecká díla. Rohy jsou pravé zvířecí, některé i přes metr dlouhé. Používají se beraní, mufloní, kamzičí, ale i jelení nebo z horských koz. Na zlobivé děti mívají krampusové buď na zádech nůši nebo pytel u pasu, kde jim visí i velké kravské zvonce, které vydávají randál vskutku pekelný. Chlupatý, ručně šitý kožich dodává bytostem strašidelný vzhled, ale bílá barva je až moc čistá, nepekelná.

V některých městech se pořádají i průvody krampusů. Vidět několik stovek oblud, zvláště pokud jsou ještě na dvoumetrových chůdách, musí být impozantní. Ale pro příjemný zážitek mi postačila i tato steyrská partička.

Za chvíli bylo po řádění, démoni si svlékli masky, utřeli zpocená čela a šli si pro zaslouženou dávku ohnivé vody. Punč do nich padal – jako do pekla.

Pořádné potvory chodívaly i u nás: Tajemné postavy – odkaz dávných pohanů?

Barborky chodí za šera
Mikuláš měl nahradit Poseidona
Mikuláška a další báby
Lucie, noci upije, břicho rozpáře…
Mužský, co láká děti na cukrovinky