I obyčejným kořením se lze předávkovat

Autor: SXC

Co máte doma v kořenkách? Pepř, zázvor, skořici, muškátový oříšek…? I tato „všední“ koření umí kromě ochucení jídla měnit náladu, léčit, ale taky přivodit pořádný bolehlav i otravu.

Koření nás provází od nepaměti. Ze všech tvorů si pouze člověk kořením ochucuje své pokrmy. A za různá exotická koření častokrát v historii platíval více než za samotné jídlo.

Středověk posedlý kořením


Autor: SXC

Dnes si neumíme představit, jaký význam mělo koření pro naše předky. Ve středověku jej bylo v našich krajích konzumováno přibližně stonásobné množství oproti dnešku. Nesmírné částky, které Evropané platili za exotické „kořenící drogy“, ukazují, jak moc na nich byli závislí.

V obrovském množství se spotřebovával pepř. Pravděpodobným důvodem jeho nadměrné konzumace byl obsah ostrých látek, které byly velmi účinné proti střevním parazitům, a tím kompenzovaly nedostatečnou úroveň tehdejší hygieny. Je zde ale ještě jeden důvod, proč byly pepř a některé další druhy koření po dlouhá staletí tak nesmírně populární. Může za to jejich schopnost měnit náladu.

Jak na koření:

  • Mleté koření rychle ztrácí svou chuť. Uděláte lépe, pokud např. zázvor, koriandr, nové koření a skořici koupíte nesemleté a v případě potřeby si je umelete sami nebo uvaříte s pokrmem vcelku.
  • Koření skladujte v neprodyšných nádobách, ze kterých nevyprchá aroma.

Koření jako droga: mění náladu, ale i zabíjí

Pepř zlepšuje náladu. Aby mozek přehlušil pálivou „ostrost“ na jazyku, vytváří endorfiny – přirozené opiáty, které zlepšují vaši náladu. Pokud ostře kořeníte, můžete si na toto endorfinové vzrušení dokonce vypěstovat něco jako návyk.

Šafrán byl od nepaměti nejdražším kořením, kilogram pravého šafránu vyžaduje na 150 000 květů, jejichž blizny se musejí vytrhat ručně. Proto se v minulosti často padělal, podvodníky neodradily ani tresty zahrabání zaživa nebo upálení. Šafrán je zjevně mocnou drogou; působí jedovatě, ale také euforicky. Již v minulých staletích jej srovnávaly s opiem a jeho působení připisovali protibolestivý účinek, „veselá deliria“, ba přímo „nezkrotné dráždění k smíchu“.


Autor: SXC

Lékařská učebnice z r. 1938 popisuje, že trhačky šafránu často omdlévaly a trpěly děložním krvácením. Šafrán byl v lidové medicíně používán jako uklidňující prostředek, při křečích a astmatu. Jako koření má mírně hořkou, spíše nudnou chuť. Vysvětlení, proč byl šafrán ve všech dobách a všemi národy tak oceňován, musíme proto hledat v jeho farmakologických účincích – ve schopnosti měnit náladu.

Muškátové oříšky – plody v tropech rozšířeného muškátovníku – nemají pouze kořenící účinek, jsou stejně jako šafrán ve větším množství jedovaté. Smrtelné účinky mohou mít již tři oříšky. Mají halucinogenní účinky. Když v 60. letech docházel členům hippies hašiš, sáhli k muškátu. Oříšky způsobovaly křeče a halucinace. Účinky konzumace muškátu popisují moderní toxikologové následovně: „Dvě až pět hodin po užití nastupují účinky, které mohou sahat od lehké změny vědomí až k intenzivním halucinacím. Zatímco vizuální halucinace jsou méně časté než u intoxikací LSD nebo meskalinem, dochází k jasným změnám v cítění času a prostoru.“

Přečtěte si: Na tripu s LSD

Budeme se léčit kořením?

V poslední době se intenzivně zkoumá léčebný potenciál různých druhů koření a některé výsledky vypadají velmi nadějně. Uvádíme některé z nich:

Kurkumin je žluté až oranžové barvivo vyráběné v čisté formě extrakcí z oddenků rostlin rodu kurkuma. V potravinářství se označuje kódem E100. Nachází se i v indickém kari. Kurkumin se po staletí používal v tradiční ajurvédské medicíně a moderní věda potvrdila, že má mnoho blahodárných účinků na lidský organismus. V současnosti se studuje pro svůj potenciál snižovat riziko rakoviny, zánětů, osteoartritidy, revmatoidní artritidy a Alzheimerovy choroby. Američtí vědci v roce 2007 zjistili, že tato látka stimuluje imunitní systém u pacientů s Alzheimerovou chorobou. O nemoci: Alzheimerova choroba (demence)

„Kurkumin chrání mozkové buňky v každém pokusném zvířeti, které trpí traumatickým poškozením mozku, ať už se jedná o mozkovou mrtvici, Alzheimera, Huntingtonovu chorobu nebo nemoc šílených krav,“ říká Gregory Cole z Alzheimer Disease Center v LA. Američtí vědci v současnosti testují na lidech novou látku – modifikaci kurkuminu, díky níž mohou mozkové buňky zůstat funkční i po mrtvici.

Odborníkům na univerzitě v irském Corku se podařilo kurkuminem zničit rakovinné buňky. Potvrdily tím předchozí bádání, která prokázala, že lidé, kteří si v hojné míře dopřávají kari, méně často onemocní rakovinou.

Skořice - některé studie odhalují potenciál skořice stát se přirozeným lékem proti cukrovce. Skořice dokáže snižovat hladinu cukru v krvi a zvyšovat citlivost inzulínu. Poněvadž ale výsledky studií těchto blahodárných účinků nejsou konzistentní, vědci se snaží porozumět tomu, jak se účinky skořice na různé typy populace liší. O nemoci: Cukrovka (Diabetes mellitus)

Zázvor se považuje za jeden z nejúčinnějších prostředků proti nevolnosti. Jedna americká studie prokázala nejlepší výsledky u ranní nevolnosti těhotných žen. Pouze 4 z 12 žen zvracely po šesti dnech, během kterých přijímaly zázvor. Pro srovnání – u žen, které braly placebo, jich zvracelo 8 z 10. Zázvor se všeobecně považuje za bezpečný pro těhotné ženy. "Myslíme, že zázvor blokuje serotoninové receptory ve střevním traktu, takže serotonin se tam nemůže dostat a vyvolat zvracení, " říká epidemioložka Suzanna Zick z University of Michigan.

Nizozemští badatelé potvrzují ochranný účinek zázvoru proti nevolnosti při cestování. Zázvor v prášku testovali na 80 námořních kadetech. Látka u nich sice nesnížila závratě a nauzeu (pocit na zvracení), zato ale méně zvraceli a méně vydávali studený pot.

Zázvor dokonce pomáhá proti nevolnosti, kterou zakoušejí pacienti s rakovinou během chemoterapie.

Náš tip: Zázvorový čaj nebo limonáda vám uleví při nevolnosti. Můžete vyzkoušet i zázvorové pivo. Těmito prostředky tradičně pomáhají svým dětem při nevolnosti americké maminky. Pomůže i žvýkání čerstvého nebo kandovaného zázvoru.

Používáte koření i jinak než na vaření?

4 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 20. 10. 2011 16:56