Kopírujete ve výchově své rodiče? A je vůbec úniku?

I když byste si stokrát přísahali, že nebudete na děti takoví, jako byli rodiče na vás, skutečnost bude pravděpodobně jiná. Vědci prokázali, že ženy kopírují při výchově styl svých matek. Tam, kde bylo zvykem křičet, se křičí i v další generaci.

„To, jak se chováme, nasáváme s mateřským mlékem,“ potvrzuje psycholog Slavomil Hubálek. A zjištění amerických odborníků nepřekvapilo ani jeho kolegu Jeronýma Klimeše. „Ano, kopírujeme styl výchovy. Znamená to, že když má někdo doma velmi autoritativní rodiče, kteří mu vždycky za všechno vyčinili, tak on má také tendenci zacházet s dětmi tímto způsobem,“ říká Klimeš. Rčení, podle kterého se muž před svatbou musí podívat nejprve na maminku své nastávající, prostě platí.

Ženy kopírují při výchově styl svých matek

matka, dítě, mateřská, rodičovství

Co vlastně sociologové z Ohia ve své nové studii zjistili? Sociologové sledovali ve dvou generacích rodin, jak často rodiče své děti fyzicky trestali, četli jim a jak jim projevovali lásku. Výsledek pozorování? Ženy kopírují styl své matky. Pokud ona byla agresivní, jsou i jejich dcery. Pokud zahrnovala své děti láskou, dělají to také. U mužů se dala podobná inspirace vysledovat také. Každopádně v menší míře.

Jedno pozitivní zjištění však vědci přinesli. Mezi generacemi ubylo fyzického násilí – především pohlavků, a přibylo péče. Rodiče svým dětem například více četli a projevovali lásku.

„To platí i pro Českou republiku. Dříve byla přísnější, důslednější výchova. To bylo dané materiálními podmínkami. Rodiče měli většinou víc dětí, víc pracovali, museli se často postarat o hospodářství, nebo se snažili přivydělat někde extra. I v dobách komunismu, kdy byla ještě relativní bída, se lidé museli poměrně dost otáčet. Takže děti museli rodiče držet dost v lati,“ říká psycholog Jeroným Klimeš.

Návykům nelze utéct

Vzorcům chování, které nás provázejí od dětství, nelze utéct. „Celá kultura, tradice, rodinné vzorce chování jsou nekonečný příběh nápodoby a vzdoru proti tomu. Vidíme to ve svém životě stále. Jednotlivé generace rodin jsou si podobné v chování a hodnotové orientaci,“ říká Hubálek.

Podle něj přitom vůbec nezáleží na genetické spřízněnosti. „Znám řadu dětí z adoptivních rodin, které mají úplně stejné vzorce chování, ale i chůzi, vtipy, jako jejich adoptivní rodiče,“ vysvětluje.

Anketa

Kopírujete ve výchově své rodiče?

A podle vědců právě chování, které mají děti odkoukané od rodičů, rodiče nejvíce zlobí. Obzvláště markantní je to v rodinách, kde se na děti křičí a nadává se jim. „To jsou nekonečné rodinné řetězce křiku a hrubostí. Rodiče se potom diví, proč jsou jejich děti hlasité a hrubé, kde k tomu mohly přijít. Přitom je zřejmé, že to mohou mít jenom od nich,“ říká psycholog.

Účet za nedostatek času

Dovolená, děti, moře,prázdniny

I tak je ale možné chování změnit. Podle odborníků existují jen dvě možnosti.
Jednou z nich je změna životního stylu. S ní se mění se i styl výchovy. Rodiče dnes mají méně času, děti nemají tolik volnosti. "Dřívější metody nejsou dnes upotřebitelné. Dnes nelze pustit děti jen tak ven, rodiče je vozí z kroužku na kroužek. Děti také už nemají sourozenecké skupiny, aby si hrály třeba ve třech v rodině. Rodiče si dnes pořizují jedno, maximálně dvě děti,“ říká Klimeš.

Novinkou dnešní doby jsou také například koalice otec – starší dítě a matka – mladší dítě. „Po narození mladšího dítěte například otec spí se starším v pokojíčku, musí se o něj víc starat, matka spí v ložnici s mladším dítětem. Mezi rodiči nemusí být konflikt, toto rozdělení je prostě součást nového vychovávacího stylu,“ vysvětluje psycholog.

Další novinkou je něco, čemu odborníci říkají moderní styl výchovy. „Lidé jsou hodně zaměstnaní, rodiče často nemají na výchovu čas, tak dají dítě k prarodičům nebo ho nechají cizí chůvě. To odnese další generace, protože takto vychované děti nejsou schopné fungovat jako plnohodnotní rodiče. Mají trauma, protože byli víceméně sirotky,“ říká psycholog.

Nebudu jako moje matka! Nikdy!

V některých případech mohou ale mladí rodiče spadnout do opačného extrému. To když své rodinné tradice nenapodobují, ale vzdorují jim.
„Někteří lidé nekopírují své rodiče. Vědomě se naopak chtějí z jednání svých rodičů poučit a snaží se dělat pravý opak toho, co dělali oni. Ale ani to není optimální, protože většinou spadnou do opačného extrému,“ dodává Klimeš.

Jak na to?

Hádající děti

Co si tedy mají rodiče počít? Jak správně vychovávat dítě a nenechat se přitom cloumat rodinou anamnézou?

Není to tak složité. Podle odborníků stačí začít u drobností. Dítě musí například od malička vědět, že má slušně pozdravit, poděkovat a nemá nikomu ubližovat. A když se bude hezky chovat k lidem, tak se budou ostatní hezky chovat k němu.

„Vědomě se kontrolujte a snažte se to naučit i vaše dítě. Hlavní úkol správné výchovy je podle mého názoru výchova dítěte k nenásilí, aby neubližovalo, aby si co nejdříve vzalo za své, že když se já budu chovat slušně k druhým lidem, budou se oni chovat slušně ke mně,“ říká Slavomil Hubálek. 

A dále? „Zabezpečit rodinnou stabilitu, žádné rozchody, žádné rodinné karamboly. A v neposlední řadě vychovávat děti k stabilitě a relativní chudobě, aby si vážily věcí,“ doplňuje Klimeš.

Foto: 1 x Michaela Vydrová, Picmac

3 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 19. 9. 2016 12:24