Kontroly potravin: neprošel každý osmý vzorek

Inspektoři, kteří kontrolují potraviny na našem trhu, vydali výroční zprávu, ze které je jasně patrné, jaké potraviny jsou na našem trhu nejčastěji řazeny mezi nevyhovující.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) je v České republice jediným dozorovým orgánem, který má kontrolu potravin a tabákových výrobků jako svoji hlavní a jedinou funkci.

V roce 2014 provedli inspektoři SZPI celkem 35 361 kontrol provozoven potravinářských podniků, celních skladů a internetových obchodů. Bylo zjištěno celkem 4 276 nevyhovujících šarží potravin a ostatních výrobků. Srovnatelný podíl nevyhovujících šarží s ohledem na zemi původu byl zjištěn u potravin z České republiky (19,4 %) a u produkce pocházející ze zemí EU (19,1 %). Vyšší procento bylo zjištěno u produkce dovezené ze třetích zemí (39,9 %).

Zase ty plísně a pesticidy

Kontrola dodržování mikrobiologických požadavků na potraviny probíhala v roce 2014 v laboratořích a některá hodnocení, např. zda potraviny nevykazují nežádoucí změny způsobené mikrobiální činností, popřípadě nežádoucí růst mikroorganismů (plísně viditelné pouhým okem, hniloba), byla prováděna přímo na místě kontroly (v prodejnách, ve skladech apod.). Zkontrolováno bylo celkem 4 650 šarží potravin, z toho 3 016 šarží přímo na místě a 1 634 šarží prostřednictvím odebraných vzorků v laboratořích. Kontrolou na místě bylo zjištěno 378 šarží nevhodných k lidské spotřebě, v laboratořích pak bylo zjištěno deset šarží potravin, které nebyly bezpečné.

V roce 2014 bylo v rámci kontroly cizorodých látek zkontrolováno celkem 5 036 šarží potravin, z nichž 267 bylo nevyhovujících. Největší počet odebraných vzorků byl zaměřen na stanovení pesticidů, mykotoxinů a chemických prvků a dále na stanovení konzervantů a barviv. Za účelem stanovení pesticidů bylo zkontrolováno 1 533 šarží potravin. Nadlimitní množství reziduí pesticidů bylo zjištěno u 38 šarží. Jednalo se např. o čaje, kořenovou zeleninu, listovou zeleninu, zeleninu a ovoce, koření. Ve skupině mykotoxinů byly z 528 kontrolovaných šarží vyhodnoceny dvě šarže jako nevyhovující. Jednalo se o šarže lískových jader s nadlimitním obsahem aflatoxinů a dále o nadlimitní výskyt fumonisinů v kukuřičném popcornu.

Kudy z toho ven?

Tohle všechno a spoustu dalších zajímavých věcí si lze zjistit ve výroční zprávě SZPI o činnosti za loňský rok. Pokud vezmeme v úvahu celkový počet provedených kontrol (35 361) a počet nevyhovujících šarží (4276), vyjde nám, že neprošlo zhruba 12 % šarží. To hypoteticky znamená, že téměř každý osmý potravinářský výrobek, který si koupíte, nesplňuje v nějakém ohledu normy. To je samozřejmě zavádějící úvaha, pokud budete kupovat jen mléčné výrobky a čerstvou zeleninu (nejvyšší výskyt), pravděpodobnost styku se závadným výrobkem bude jistě mnohem vyšší, než když se budete živit jen jedlými tuky a třeba čokoládou (nulový výskyt).

Co s tím tedy má spotřebitel dělat? U plísní lze obecně říci, že nakupovat očima. Když si předmět nákupu prohlédnu a zjistím, že začíná hnít nebo plesnivět, prostě si jej nekoupím, kdyby byl sebelevnější. Horší je to s pesticidy, které opravdu vidět nelze. „Přestože zhruba 2,5 procentní výskyt záchytu závadných šarží v této kategorii možná nevypadá nikterak hrozivě, jejich dlouhodobá konzumace může podle mnoha vědeckých studií způsobovat závažná onemocnění a poruchy,“ říká David Palán z Asociace pro bezpečné potraviny, která dlouhodobě usiluje o snížení obsahu zdraví škodlivých chemických látek v potravinách.

Experti v oboru i úředníci, kteří mají vykonávat dozor, se shodují na tom, že stávající metodologie kontroly škodlivosti je nedostatečná, neboť se kontrolují pouze jednotlivé látky samostatně, ale naprosto nemáme informace o tom, jak působí ve vzájemné kombinaci „Že by někdo snědl vysoce kontaminovanou potravinu a okamžitě se mu udělalo špatně, u nás nejspíš nehrozí. Problém je ale v tzv. koktejlovém efektu. Pokud bude jídlo obsahovat řekněme čtyři druhy pesticidů a žádný z nich nepřekročí maximální povolené množství, je právně vše v pořádku. Ovšem stále je předmětem výzkumů, co by mohla způsobit jejich současná kombinace,“ upozorňuje profesorka Jana Hajšlová z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

A kudy z toho ven?

„K výraznému zlepšení kvality českých potravin by v zásadě stačilo dodržovat zákon. Tam je jednoznačně řečeno, že může-li zemědělec při ochraně nahradit chemický prostředek biologickým, je povinen tak učinit. Pokud by bodový systém hodnocení ochrany rostlin neumožňoval toto nařízení obejít a nedodržení této zásady tvrdě penalizoval, došlo by jednoznačně k významnému kvalitativnímu posunu,“ podotýká David Palán a dodává: „Přestože existuje dokument s názvem Národní akční plán pro snižování spotřeby pesticidů, dochází k jejímu zvyšování. V době pětiletého přípravného období od roku 2009 do konce roku 2013, během nějž měla Česká republika převzít a naučit se aplikovat pravidla integrované ochrany rostlin, tedy i užívat přednostně biologické alternativy k chemickým přípravkům, došlo naopak k nárůstu užívání chemických přípravků proti plísňovým chorobám o 39%! To je důkaz naprosto skandálního selhání Ministerstva zemědělství a jím zřízeného Ústředního kontrolního a zkušebního úřadu zemědělského.“

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 18. 8. 2015 22:52