Konec dohadů: pijte podle toho, kolik vážíte

Někdo říká, že ideální je vypít čtyři litry tekutin denně, druhý zas tvrdí, že se má pít pravidelně sklenka vody. Kdo se v tom má vyznat? Co, kolik a proč pít nám proto osvětlí lékařka.

To je ale najednou před tím létem všude halda čtení o tom, jak bychom měli vypít čtyři až pět litrů tekutin. Skoro to vypadá, že čím víc toho vypijeme, tím budeme zdravější. Jenže to není pravda. Hodně i málo je špatně. Takže kolik tekutin bychom měli denně vypít a co nám hrozí, když pitný režim podceníme? Nechte se varovat Ditou Pichlerovou, lékařkou internistkou a obezitoložkou z OB Kliniky v Praze.

Nedostatkem tekutin trpí hlavně staří lidé a obézní

Sami jistě víte, že donutit vypít starého člověka víc než půl skleničky denně je úkol nadlidský. Ale těžko jim to vyčítat, s věkem se totiž u seniorů pocit žízně ztrácí a je třeba jim tekutiny neustále připomínat a skleničku dolévat. I když je to často velmi nepříjemné pro obě strany.

Podobně jako u seniorů je však centrum žízně utlumeno i u obézních lidí. Ti s oblibou argumentují lékaři tím, že už takhle mají otoky, kdyby ještě hodně pili, to už by prý měli nohy jako konve. „Opak je ale pravdou. Když obézní málo pije, tělo si to pamatuje, a proto si přijatou tekutinu schovává do mezibuněčného prostoru. Kdyby tito lidé leželi, měli by prosáklá záda a zadek, ale protože stojí, mají prosáklé nohy. Funguje tu obyčejná gravitace. Pokud však obézní začne normálně pít, otoky mizí,“ vysvětluje Dita Pichlerová.

Projevy nedostatku tekutin:

  • otoky
  • závratě
  • akutní slabost až pocit na omdlení
  • migrény, bolesti hlavy

Stejně jako člověka ohrozí dehydratace, nebezpečná je i hyperhydratace, tedy převodnění. Přičemž největší nebezpečí spočívá v selhání srdce, zvláště máte-li zdravotní obtíže. Krev se velkým množstvím tekutiny naředí, vznikne větší objem krve a srdce pracuje proti většímu odporu.

Množství tekutin záleží na vaší hmotnosti

Kolik toho má člověk vypít, se dá snadno spočítat podle jednoduché poučky. Na každý kilogram hmotnosti vypijte denně dvacet až čtyřicet mililitrů. Poměrně vysoké rozpětí, že. Výpočet má samo sebou určitá pravidla. Se spodní hranicí, dvaceti mililitry na kilogram hmotnosti, počítáme u dětí a dospívajících. Čím je člověk starší, tím by měl pít víc. „Denně je nezbytné vypít jeden a půl litru tekutin, aby byla zachována stálost vnitřního prostředí. Žízeň je vlastně volání organismu o pomoc, proto bychom pocitu žízně měli předcházet pravidelným celodenním příjmem vhodných tekutin,“ zdůrazňuje Dita Pichlerová.

Pokud chcete zjistit, zda pijete dostatečně, sledujte, jak zbarvená moč z vašeho těla odchází. Měla by být lehce nažloutlá. Příjem tekutin by pak měl odpovídat jejímu výdeji.

Jaký je ideální nápoj k pití

Trefou do černého jsou neslazené nápoje, bylinné čaje, vody a minerální vody v poměru jedna ku jedné – na jednu sklenici minerální vody jednu sklenici vody. „V létě můžeme kvůli většímu odparu pít minerálních vod více. Je vhodné je ale střídat, neupínejte se na jeden druh, neboť může být vysoce mineralizovaná, což je velký nápor na ledviny. Sportujete-li, dopřejte si isotonické či iontové nápoje,“ zní doporučení lékaře.

A s bublinkami, nebo bez? „Stále platí sycené vody nebrat. Ovšem rozlišujme sycení přírodní, od pramene, a bublinkové vody uměle sycené, které budou pro zdraví vždycky horší. Bubliny totiž v trávicím traktu zabírají velký prostor a my tak velmi těžko upijeme doporučené množství tekutin. Nehledě na velký problém současnosti, což je plynatost,“ odrazuje do pití bublinkových vod Dita Pichlerová.

Často se ke konzumaci doporučují i džusy, což ale lékařka moc ráda nevidí, ani když se to týká čerstvě připraveného smoothie. „Když se připravuje jedna taková sklenice, kolik do ní přijde třeba pomerančů? Šest? Dovedete si představit, co to udělá s diabetikem či obézním člověkem? U mladého, štíhlého, zdravého sportovce ale nebudu dělat strašáka, pokud má rád džus, tak si může dát litr džusu a litr vody. Je nutné ctít nějaký kompromis,“ říká Dita Pichlerová.

Kávu, nebo raději čaj?

„Nedávná asi desetiletá studie provedená v severských zemích ukázala, že čím více silné kávy (espressa) vypijeme, tím větší kardiovaskulární zdraví budeme mít,“ říká lékařka.

Nebojte se ani toho, že by vám kofein zvýšil krevní tlak, což se léta tradovalo. Káva zvyšuje krevní tlak o tři až pět milimetrů rtuťového sloupce, a to po vypití, následně tlak opět klesá. V dlouhodobém horizontu tedy káva vliv na tlak nemá. Černý čaj a káva ale hodně dehydratují, takže je vhodné ke každému šálku vypít ještě asi sklenici a půl vody.

„Zelený čaj je zase výborný antioxidant, nemá schopnost strhávat vodu do moči, ale hodně nabuzuje. Má lehce stimulační účinky jako kofein, takže bych ho pila třeba místo kávy,“ radí lékařka. Bílý čaj lze pít bez omezení.

Pocit žízně je daný geneticky

V létě je třeba pít více, až o půl litru, na což se často zapomíná. A je jedno, jestli jste celý den doma a vyhýbáte se sluníčku, odpar kůží probíhá všude. „Pocit žízně je nám geneticky dán, někdo se narodí s tím, že má pocit žízně velmi často, někdo se do pití musí nutit,“ vysvětluje lékařka.

To je třeba si přiznat, a pokud patříte do druhé skupiny, která až u večeře zjišťuje, že pila jen ráno kávu, nastavte si na telefonu upozornění, udělejte si poznámky do kalendáře v počítači anebo si zavažte uzel na kapesníku.

Odborná spolupráce

MUDr. Dita Pichlerová

Lékařka s atestací z vnitřního lékařství a čtrnáctiletou praxí, promovala na lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V letech 1997 až 2007 pracovala v Centru diabetologie IKEM. V roce 2009 stála u zrodu OB kliniky. V současnosti studuje na 1. LF UK Praha obor lékařská psychologie.