Komunikujete s lidmi? Hrozí vám syndrom vyhoření

Stále více Čechů trpí syndromem vyhoření. Mezi nejohroženější patří tzv. pomáhající profese. Podle odborníků ze společnosti Commservis.com, kteří se dlouhodobě zabývají společenskými výzkumy a trendy, za poslední tři roky počet lidí se syndromem vyhoření výrazně vzrostl. „V dnešní společnosti, jíž vládne urputná snaha vyhovět veškerým požadavkům co nejrychleji a nejefektivněji, slýcháme z úst lékařů či psychologů diagnózy workoholik či workoholimus stále častěji,“ upozorňuje ředitel…

Stále více Čechů trpí syndromem vyhoření. Mezi nejohroženější patří tzv. pomáhající profese.

Podle odborníků ze společnosti Commservis.com, kteří se dlouhodobě zabývají společenskými výzkumy a trendy, za poslední tři roky počet lidí se syndromem vyhoření výrazně vzrostl. „V dnešní společnosti, jíž vládne urputná snaha vyhovět veškerým požadavkům co nejrychleji a nejefektivněji, slýcháme z úst lékařů či psychologů diagnózy workoholik či workoholimus stále častěji,“ upozorňuje ředitel Neurolaboratoře Commservis.com Tomáš Zdechovský.

Podle výsledku výzkumu Commservis.com vyhořelí neumí odpočívat, jakékoliv rozptýlení od práce jim navozuje hluboké pocity viny. Sociální život a každodenní interakce jsou pro oběti syndromu vyprahlosti noční můrou. Lidem se vyhýbají a při jednání s nimi bývají cyničtí a otupělí. Syndrom vyhoření provází poruchy spánku, nechutenství, dýchací a trávicí obtíže, chronická vyčerpanost, výpadky paměti či vysoký krevní tlak.

„Nejohroženějšími pracovníky jsou ti, kteří často v rámci své profese komunikují s lidmi. Přední příčky žebříčku zaměstnání náchylných k vyhasnutí patří takzvaným pomáhajícím profesím, ve kterých jsou zaměstnaní kromě každodenního stresu navíc vystaveni vyčerpávající komunikaci s klienty a vysoké psychické zátěži,“ vysvětluje Tomáš Zdechovský. Podle něj se syndrom vyhoření nejčastěji vyskytuje u lékařů, zdravotních sester, psychologů a psychoterapeutů, sociálních pracovníků či učitelů. „U osob nezaměstnaných se syndrom vyprahlosti objevuje jen výjimečně,“ dodává Zdechovský.

Syndrom vyhoření se týká každého osmého

V Česku se výzkumem stresu zabývají v Neurolaboratoři Commservis.com v Hradci Králové. Díky přístroji na bázi měření EEG během několika prvních měsíců zjistili u každého osmého člověka výraznou míru stresu s předpokladem k syndromu vyhoření. „První věcí je u člověka zjistit syndrom vyhoření, druhou je pak něco s tím dělat,“ vysvětluje neurospecialista Adam Dušek.

„Včasné zjištění člověka s potenciálním syndromem vyhoření dokáže firmě ušetřit obrovské náklady spojené s léčením a náhradou tohoto člověka. Problém je pak v případě, pokud se jedná o klíčové zaměstnance,“ dodává Dušek.