Komu hrozí prasečí chřipka?

Zdá se, že nejhorší obavy vědců se začínají naplňovat a svět čeká pandemie smrtící chřipky. Máme se jí opravdu bát? Kdo je nejvíce ohrožen? Má cenu se nechat očkovat? Jak se nejlépe chránit?

Proč právě prasečí chřipka? To je jednoduché: vepř je lidskému tvoru zkrátka nejblíž. Stavbou DNA, buňkami, kůží, stravováním… I nemocemi. Není náhoda, že na popáleninových centrech v Česku (a nejen u nás) se počítá s prasečí kůží coby zachráncem lidského života pro ty, co svou vlastní kůži ztratili. Pěstuje se uměle.

Špatná zpráva je, že díky tomu vepř dokáže přijímat to špatné od člověka i od zvířat. Mixuje se v něm vše od obou stran. Proto vědci předem předpokládali, že virus chřipky může zmutovat právě „díky“ vepřům. „Virus běžné chřipky vždy jednou za devět až čtyřicet let zmutuje do agresivní podoby, která napadá populaci tvrději,“ říká lékař a odborník na chřipku Jiří Havlík. „A  nás naposledy potkala chřipková pandemie po druhé světové válce,“ dodává.

Nemoci-a-urazy-vakcína

Jak moc se chřipky bát, když nákaza byla u lidí potvrzena už i ve Španělsku a ve Velké Británii, tedy je v Evropě a je téměř jisté, že se brzy přenese i k nám? V Česku už byl ostatně vyhlášen čtvrtý stupeň pandemického plánu, což na škále od jedničky do tří, kde trojka je poplach, znamená nebezpečí ohrožení. Co dělat a co nedělat? Jak se chránit? A komu nemoc hrozí?

1. Nepanikařit. Obrana před prasečí chřipkou je stejná, jako před tou běžnou – mýt si ruce co nejčastěji, neolizovat špinavé prsty, nejíst na ulici nemytýma rukama, posilovat imunitu vitamíny, pravidelným spánkem a jídlem a – jakkoliv je to pro mnohé neuskutečnitelná rada – vyhýbat se hromadným cestovním prostředkům a dalším veřejným místům, kde se chřipka nejsnáze přenáší.

2. Vyhnout se rizikovým oblastem. Ačkoliv tedy máte letenku do Mexika, není rozumné tam teď jet. Stejně jako cestovat kamkoliv – suchý vzduch v letadle, který cirkuluje stále dokola, je ideálním přenašečem nákazy.

3. Pomohou léky. Pokud všechna bezpečnostní opatření zklamou a chřipka se rozšíří i do Česka, je dobré se zásobit léky. Nepomohou však léčiva, která se vydávají za „protichřipková“, jako je Neoangin, Stoprig, Paralen a podobně. Ty zmírňují jen příznaky, jako bolesti hlavy či svalů, neléčí chřipku samotnou, říká odborník na léky z firmy InfoPHARM Josef Suchopár. Tady pomohou jen antivirotika. U nás jsou dostupná jak ta starší, tak novější, která jsou alespoň podle doporučení Světové zdravotnické organizace účinnější – Tamiflu od firmy Roche a Relenza od Glaxo Smith Kline.  Oba léky nepatří k nejlevnějším – stojí přibližně pět set korun a také je musí předepsat lékař. Což ochotně udělá, pokud patříte do rizikové skupiny. Léky umí uzavřít virus v buňce a ten není schopen se množit bez buňky, takže chřipka nenapadne další buňky v těle a nerozšíří se. Průběh nemoci je mírnější, popisuje mechanismus účinku léku Jiří Pešina z firmy Roche.

4. Léky je nutné brát co nejdřív. Přestože jsou obě antivirotika účinná (a podle zástupců firem je jich také v Česku dostatek), pomohou jen při nasazení v prvních hodinách nákazy. Virus se totiž množí nejagresivněji v prvních dvou dnech nemoci, po osmačtyřiceti hodinách už jsou napadené buňky většiny těla a nasazení léku už není účinné,  říká Jiří Pešina.

5. Důležité je rozpoznat chřipku. Nemá smysl cpát do sebe léky zbytečně po prvních pár zakašláních. Navíc nepříjemný dusivý kašel v tomto případě chřipky přichází až po prvních dvou dnech nemoci.  Dokud není potvrzeno, že chřipka je v Česku, a dokud nejste nemocní, není důvod brát antivirotika. Dokonce je to nebezpečné, brát lék zbytečně předem – prášky pak nezaberou, když je bude skutečně třeba. A ani poté nemá cenu je brát při obyčejném nachlazení. Jak tedy poznat skutečnou chřipku? Z toho nemám obavy. Každý, kdo někdy měl chřipku, a ne jen běžné nachlazení, na to nikdy nezapomene. U skutečné chřipky je totiž problém byť jen vstát z postele, říká Josef Suchopár. Příznaky tedy jsou kromě silných bolestí svalů, kloubů, hlavy, dýchacích potíží a bolesti na plicích také vysoká únava a horečka. Inkubační doba je od jednoho do pěti dnů od nakažení.

6. Všichni nejsou ohroženi stejně. Ač se zdá, že prasečí chřipka v Mexiku napadá a zabíjí především mladé lidi, lékaři nad tím kroutí hlavou. Spíš považují za možné, že jde jen o optický klam. Tedy – že si média víc všímají mladých mrtvých lidí, než těch starých a nemocných. Každému viru podléhají spíš ti slabší a nemocní. I po válce, když vypukla pandemie chřipky, takzvaná španělská chřipka, tak na ni nejvíc umírali také mladí lidé. Jenže to byli právě ti vojáci, kteří se vrátili z války, kde bojovali, a měli oslabenou imunitu jak prožitým stresem, tak špatným jídlem. Zkrátka to nebyli zdraví lidé, říká lékař a odborník na chřipku Jiří Havlík. Nejvíce ohroženými skupinami tak jsou lidé s oslabenou imunitou – ať už po vážné nemoci, nebo chronicky nemocní, staří či malé děti do dvou let, u nichž se teprve imunita tvoří.

7.  Stát některým lidem pomůže. V případě, že by pandemie dorazila k nám, stát má zásoby léků pro některé skupiny obyvatel. Léků Tamiflu a Relenzy je ve státních skladech pro dva miliony lidí. Jsou to především ti, bez nichž se neobejde chod státu. Nemůžeme riskovat, že ekonomika a stát zkolabuje kvůli nemoci, říká první náměstek ministryně zdravotnictví Marek Šnajdr. To znamená, že by lék preventivně dostali policisté, lékaři a zdravotní sestry, bankovní úředníci, vojáci a politici. Zásoby jsou také pro malé děti a nemocné v nemocnicích.

Prasečí chřipka

8. Vepřového se není třeba bát. Prasečí chřipka by neměla změnit náš postoj k zabijačkám. Je pravda, že před pěti  lety vystrašené úřední orgány u nás vybily stovky labutí, slepic a kachen kvůli ptačí chřipce. Hysterie byla veliká, aniž by bylo potvrzeno, že ptáci nakažení ptačí chřipkou přenesli virus na člověka. Dnes je situace jiná. Přesto se prasečí chovy vybíjet nebudou. Prasata za to nemohou, nechal se slyšet mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben. Virus ptačí chřipky hyne už při 70 stupních Celsia, takže běžně kuchyňsky upravené maso je naprosto bezpečné a není důvod se ho bát nebo se mu vyhýbat.

9. Nesnažte se chřipku vyležet bez lékaře. I v zemích mimo Mexiko jsou už potvrzeni první nakažení lidé, na prasečí chřipku tady však nezemřel zatím nikdo. Z neznámých důvodů se zdá, že v civilizovaných zemích dokáže organismus vzdorovat viru lépe. Přesto se v těchto dnech a v nejbližších týdnech snažte nepodcenit nemoc a spěchejte k lékaři v okamžiku, kdy se objeví první příznaky chřipky. Je to důležité i kvůli monitorování viru a k tomu, aby se rychle dostal pod kontrolu. Lékaři i v té nejposlednější vísce proto dostali příkaz při jakémkoliv podezření na chřipku dělat výtěry a vzorky se odesílají do laboratoří k vyhodnocení. Lidé, u nichž se virus potvrdí,  budou muset zůstat na infekčním oddělení nemocnic, které už dnes vyčleňují speciální lůžka pro nemocné. Pro jistotu.

10. Očkování nemá smysl. Nechat se teď jít očkovat proti chřipce nemá význam. Prasečí chřipka je totiž úplně jiný typ viru a přestože už teď se vědci snaží proti ní najít vakcínu, potrvá to ještě nejméně čtyři měsíce, než se první dávky vakcíny dostanou k lidem.V každém případě platí, že nemá smysl panikařit. I na běžnou chřipku každoročně zemře dva tisíce lidí – především starých a nemocných, například srdce kardiaků často nevydrží zátěž nemoci. U těchto lidí má smysl se chránit léky a začít je brát včas. U většiny zdravých lidí je riziko, že by zemřeli na chřipku, byť tak agresivní jako je současný prasečí virus, nízké.

Autorka je redaktorkou MF DNES

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 30. 11. 2009 0:50