Kolumbovi vděčíme za dýně a dýním za figuru

Nebýt Kryštofa Kolumba, nikdy nedoceníme nezměrou sílu dýňové dužniny, semen ani oleje. Vydejte se s námi na výpravu, která odtajní historii i současnost plodu zvaného dýně.

Díky našemu seriálu už znáte 7 nejznámějších druhů dýní, víte, že dýně chutná naslano i nasladko, dozvěděli jste se, že dýně zrají jako víno, když víte jak je skladovat, a seznámili jste se s léčivými účinky dýní. Pokud však chcete mít dýni dokonale přečtenou, je třeba rozkrýt její kořeny a vypátrat, co všechno z ní dokáže vyrobit i kosmetický průmysl. Pomáhat nám v tom bude Sára Čermáková ze Světa dýní (www.svetdyni.cz).

Dýně pochází z Ameriky

„Tykvovité rostliny byly civilizacemi pěstovány již před naším letopočtem. Jejich oblíbenost výrazně narostla v období příchodu kolonistů do Severní Ameriky, kteří především díky dýním byli schopni přežít tamní dlouhé zimy. Znalost pěstování dýní získali od Indiánů. Odtud byly stejně jako např. brambory rozšířeny i do Evropy,“ vypráví Sára Čermáková. Historie praví, že si je oblíbili již staří Egypťané, Řekové a Římané, jejich pěstování se však rozšířilo právě po objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem, který krom bavlny a tabáku z Nového světa přivezl právě tykve.

Protože dýně v optimálních podmínkách vydrží i několik měsíců bez úhony, oblíbili si je námořníci, kteří se plavili do dalekých končin. Traduje se, že tak nevědomky přispěli k rychlému rozšíření tykví do celého světa a pravděpodobně i do střední Evropy. Přesně to však nelze určit, protože po celý středověk až do 16. stol. se tykve dovezené z Ameriky velmi často zaměňovaly s lagenáriemi, melouny i okurkami.

Byť se to našim předkům trošku pletlo, pravdou zůstává, že dýně byly natolik váženou plodinou, že při obchodování s Maďarskem a Rakouskem fungovaly v Benátkách jako platidlo.

Dýně včera a dnes. V kuchyni i v kosmetice

Před mnoha staletími byly tykvovité rostliny používány jako nádoby, někdy se vysušené využívaly jako bójky na moři. Své uplatnění však měly především v kuchyni. V 17. století se dýně začala přidávat z základnímu těstu na chléb, aby se dosáhlo většího objemu za použití menšího množství mouky. Oblibu si ale dýně získaly i vařené a polévané máslem. Američtí indiáni jedli dýni tak, jak vyrostla, celou i se semínky. To v Evropě lidé využívali hlavně dužninu a semena sušili, drtili na prach a bílým práškem zakrývali nedostatky pleti.

V kosmetice se ostatně dýně využívá i dnes, resp. olej z jejích semínek.Ten je doslova napumpovaný zinkem a aminokyselinami tryptofanu, které se v těle mění na serotonin, jenž pomáhá např. dobrému spánku. V České republice se už pár let vyrábí i přírodní kosmetika, jejímž základem je právě dýňový olej. Je určena všem lupénkářům, atopikům a lidem se suchou pokožkou. Trpíte-li na opary, akné nebo jen potřebujete zvláčnit suché rty, zkuste dýňový olej. Revitalizuje pokožku vysokým obsahem zinku, vápníku, draslíku, hořčíku, sodíku, železafosforu. Jestliže už si nevíte rady se svými nepoddajnými matnými vlasy, třeba vám pomůže dýňový balzám, šampon a nebo dýňová maska.

Dýňový olej:

  • pozitivně ovlivňuje trávicí trakt
  • je močopudný, vhodný pro povzbuzení činnosti ledvin
  • doporučuje se při kožních potížích
  • působí proti padání vlasů a lámání nehtů
  • používá se jako zubní olej pro snížení kazivosti zubů
  • povzbuzuje krevní oběh
  • reguluje obsah cholesterolu v krvi
  • jeho použití je doporučováno při kolice, tukové dystrofii jater, ateroskleróze i oparu

Dýňový olej nesklízí vavříny jen v kosmetických přípravcích, jako doma je i v kuchyni, kde se řadí do kategorie olejů nejvyšší kvality. Obsahuje totiž nenasycené mastné kyseliny a stejně jako dýně samotná i karoten, minerální látky a vitaminy. Trpíte-li na vysoký tlak, neváhejte dát 400 Kč za půllitrovou lahev dýňového oleje, je přirozeně bezcholesterolový a má antioxidační účinky. Jen nemá rád vysoké teploty, vynechte ho tedy při pečení a smažení. „Tykve obecně patří mezi potraviny zařazované do jídelníčku i během diet,“ doporučuje Sára Čermáková. Jejich energetická hodnota se totiž pohybuje jen kolem 179 kJ/100 g. Pro představu, jablko má 260 kJ/100 g, brambory 330 kJ/100 g.

Připraveno ve spolupráci s www.svetdyni.cz.

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 29. 10. 2013 13:04