Kolik stojí léčba křečových žil

Autor: Photl.com

Podle stadia nemoci se nabízí řešení v podobě konzervativní nebo chirurgické léčby. Některé metody se hradí ze zdravotního pojištění, jiné si musí zaplatit pacient sám. Na kolik vyjde léčba křečových žil?

Křečové žíly jsou nejznámějším projevem chronického žilního onemocnění dolních končetin, které je jednou z nejrozšířenějších chorob dospělé populace. Dle posledního průzkumu české populace se různě velké varixy vyskytují dokonce až u poloviny lidí nad čtyřicet.

Onemocnění by se podle lékařů nemělo zanedbávat. Podle stadia nemoci se nabízí řešení v podobě konzervativní nebo chirurgické léčby. Některou léčbu lze hradit ze zdravotního pojištění, jinou si musí zaplatit pacient sám. Na kolik vyjde?

Křečové žíly

  • Varixy jsou rozšířené žíly na dolních končetinách.
  • Vznikají v důsledku narušení zpětného toku krve směrem k srdci. Zpomalená krev zvyšuje tlak na žilní stěnu (žilní hypertenze), což časem vede k nedomykavosti žilních chlopní a ochabnutí napětí žilní stěny a dochází ke vzniku otoků.
  • Vlivem zánětu je také porušena mikrocirkulace, výživa okolní tkáně je omezena a postupně se rozvíjejí další nepříjemné příznaky onemocnění, které nazýváme chronické žilní onemocnění (CVD, chronic venous disease) dolních končetin.

Základem léčby je správné lékařské a přístrojové vyšetření pomocí duplexní sonografie. Jen poté je možné navrhnout a přistoupit k vhodnému léčebnému postupu.

Konzervativní léčba (bez operace)

V případě lehčích nebo počátečních stadií varixů se volí metoda konzervativní. Robert Vlachovský z Centra žilní chirurgie upřesňuje její podstatu: „Mezi základní metody konzervativní léčby křečových žil patří vedle režimových opatření (redukce váhy, zvedání dolních končetin a omezení pobytu v horku) také kompresivní léčba v podobě kompresivních punčoch a medikamentózní léčba ověřenými venofarmaky. Venofarmaka jsou schopná pacientovy obtíže zmírnit a kombinují se právě s kompresivní terapií.“

Venofarmaka řeší samotnou podstatu onemocnění CVD – zánět. „Účinné venofarmakum (v ČR dostupné jen na lékařský předpis) zmírní zánětlivé změny na žilních stěnách i chlopních, proto pacienti rychle cítí úlevu od bolesti. Navíc, venofarmakum zvyšuje napětí žilní stěny (důležité pro zpětný návrat krve z dolních končetin zpět k srdci). Proto nedochází ke zhoršování choroby a k posunu v těžší stadia, jakými jsou například bércové vředy,“ vysvětluje lékař. Konzervativní postup je tedy základem léčby CVD a měl by předcházet operačnímu zákroku a následně také pooperační léčbu doplňovat. V indikovaných případech přispívá na léčbu venofarmakem zdravotní pojišťovna a doplatek pacienta na měsíční léčbu se pak pohybuje kolem 250 Kč.

Operativní řešení

V pokročilejších stadiích onemocnění pak lékař přistupuje k operačnímu řešení. Chirurgická léčba spočívá v odstranění již vzniklých křečových žil. „Invazivní (operativní) léčba však neřeší příčinu tohoto onemocnění, ale až jeho důsledek,“ vysvětluje MUDr. Vlachovský a dodává: „Chronické žilní onemocnění dolních končetin je bohužel celoživotní problém a vyznačuje se postupným zhoršováním a tendencí k recidivám (opětovné objevení se varixu), proto je u něj doporučována dlouhodobá konzervativní léčba venofarmaky. Tyto preparáty dokáží zmírňovat symptomy tohoto onemocnění (bolesti, křeče nebo pocit těžkých nohou) a snížit riziko zhoršování onemocnění. Pakliže se rozhodneme k operačnímu řešení, je vhodné jej spojit s podáváním venofarmaka, které zmírní pooperační komplikace.“

Sklerotizace

Sklerotizace se využívá k léčbě drobných mikrovarixů a retikulárních žil (větší žíly, prosvítají v tloušťce 1 až 3 mm). „Podstatou této metody je aplikace sklerotizačního přípravku do žíly. Sklerotizační látka žílu zevnitř nenávratně naruší a tělo ji pak samo odbourá. K dosažení optimálního výsledku je většinou nutné sklerotizaci opakovat v několika sezeních s časovým odstupem a nosit po stanovenou dobu kompresní punčochy nebo bandáže,“ vysvětluje lékař. Tento zákrok se provádí ambulantně a pacientovi nepřináší žádná velká omezení, cena se pohybuje v řádech stokorun (500 – 1000 Kč). Vzhledem k tomu, že se jedná převážně o kosmetický zákrok, pojišťovna sklerotizaci nehradí.

Stripping

Jedná se o tradiční operační metodu, která se provádí více než sto let. Spočívá ve „vytržení“ celého nefunkčního úseku povrchového žilního kmene velké nebo malé skryté žíly, nejčastěji v úseku od třísla do podkolenní, respektive od podkolenní do poloviny bérce. Vážné komplikace spojené s operačním zákrokem jsou minimální, ale jsou. Při tomto zákroku je nutný pobyt v nemocnici a delší rekonvalescence (tři až pět týdnů) většinou spojená s pracovní neschopností. Tento typ výkonu plně hradí zdravotní pojišťovny. 

Tepelné metody – laser, radiofrekvenční proud a horká pára

„Mechanismus tepelného poškození spočívá v nepřímém zahřátí žilní stěny bublinkami páry a kontaktu mezi hrotem laserového vlákna s vlastní stěnou, což vyústí v uzávěr žíly, přibližuje metodu MUDr. Vlachovský. Hlavním rozdílem oproti klasickým chirurgickým technikám je podstatně rychlejší rekonvalescence a absence řezu v třísle. Operace se provádějí většinou ambulantně, v lokální anestezii. Pacient se nemusí obávat velkých bolestí, rekonvalescence trvá jeden až dva týdny. Pojišťovny jej nehradí a ani na něj nepřispívají, výkony stojí od 15 do 30 tisíc korun.

Netepelné metody

Netepelné metody se provádí bez anestezie. Jedná se o využití biologického lepidla nebo mechanicko-chemickou ablaci. Jedná se o velmi nové metody a například v případě použití biologického lepidla nevyžaduje metoda ani následné nošení kompresních punčoch. Limitem zákroku pomocí biologického lepidla je zatím jeho cena, ta představuje násobky ceny běžného termálního nitrožilního ošetření (viz výše). Pojišťovny jej neproplácí.

Zdroj a více informací: www.zilniporadna.cz