Hlavní navigace

Kokosový a palmový olej – velmi levné tuky, kterým je lépe se vyhnout

21. 8. 2013

Sdílet

 Autor: Photl.com
Naším problémem není tuk, ale spíše typy tuků, které konzumujeme. Laciné tropické tuky většina firem používá k výrobě různých druhů potravin. Počínaje pečivem až po trvanlivé potraviny.

„Kokosový olej je na jedné straně velmi doporučován, nabízen v bio obchodech, krásně voní, doporučuje se i pro děti, na přípravu jídel i na pokožku. Na druhé straně se oleje typu kokosový a palmový považují za škodlivé, ostatně jak to i píšete v článku Jak jíst levně a zdravě,“ obrátili jste se na server Vitalia.cz s dotazem: „Jak se orientovat v těchto protichůdných informacích?“

Na příkladu dotazu si můžeme vysvětlit, jak to s těmi tuky vlastně je, které jsou pro nás dobré, a které ne.


Autor: Photl.com

Kokosový nebo palmový olej je sice levný, ale zdraví nebezpečný

Vysvětlení, proč ve stravě dávat přednost tukům s nenasycenými mastnými kyselinami proti nasyceným, jsme se věnovali již v článku Šupinatá kůže je příznakem nedostatku tuku v jídle. Naším problémem není tuk, ale spíše typy tuků, které konzumujeme. Právě biochemie, která se odehrává za různými druhy tuků v našem těle, nám pomůže rozlišit mezi dobrým a špatným tukem.

Tropické tuky jsou pro výrobce laciné

Co se vlastně děje v těle po konzumaci tuků s obsahem nasycených mastných kyselin, tedy například zmíněných: kokosového, palmového nebo palmojádrového tuku?

Dnes je většina tuků, které jsou konzumovány, složena z nasycených tuků. Nasycené tuky jsou palivem, které v rámci tuků naše tělo preferuje. Jsou-li využívány jako palivo, dochází k jeho rozkladu na něco, čemu říkáme acetátové fragmenty. Právě z těchto acetátových fragmentů dokáží játra vytvořit cholesterol.

Také odtud se jako palivo používají sacharidy s vysokým glykemickým indexem, dochází též k produkci acetátových fragmentů jako meziproduktů metabolismu, než dojde k jeho úplnému rozkladu na vodu a oxid uhličitý. Taková strava, která obsahuje vysoké množství nasycených tuků a sacharidů s vysokým glykemickým indexem, vede v našem těle k nadměrné produkci a tvorbě cholesterolu a zejména toho tzv. ,,špatného cholesterolu LDL“.

V některých druzích tropických olejů, jako např. kokosový, palmový a palmojádrový, které – jak už lze odhalit z jejich názvů – obsahují velké množství nasycených tuků, nalezneme i další nevhodné a nebezpečné tuky, a to zejména kyseliny palmitové a stearové. Jsou to velmi levné tuky, které většina firem používá ve výrobě různých druhů potravin od pečiva po trvanlivé potraviny – oplatky, smažené výrobky, slané krekry, brambůrky a dále i v krémech, náplních a polevách.

Přečtěte si: Potvrzeno: S pečivem jíme i část vlasů a nehtů

Tyto tuky jsou velmi stálé, stabilní proti vysokému záhřevu, slunečnímu záření, tlaku, vzduchu, teplotě a dalším vnějším vlivům, proti tukům nenasyceným, které velmi rychle např. žluknou a podléhají zkáze. Pro jejich získání a výrobu musí být použity dražší technologické postupy, což se pak výrazně odrazí na koncové ceně výrobku.

Když tuky, tak nenasycené

A co se v těle děje po konzumaci tuků s obsahem nenasycených mastných kyselin? Tyto tuky (mastné kyseliny) obsahují dvojné vazby, kdy jejich uhlíky mezi dvojnými vazbami v řetězci jsou schopny vychytávat vodík z volných radikálů a tím zabránit např. vzniku tumoru rakoviny. Tím dochází v metabolismu k jejich postupnému nasycení.

Tomuto můžeme zabránit i konzumací antioxidantů, které zabraňují oxidaci sloučenin, a tudíž neuvolňují do těla volný vodík, který by mohl napadnout nenasycený tuk. Nenasycené tuky oproti tukům nasyceným nemají žádnou dvojnou vazbu, která by mohla vychytávat volné radikály, a ihned dochází k jejich rozkladu na další metabolity a vzniku např. cholesterolu.

Zastoupení hlavních mastných kyselin v některých tucích

Vepřové sádlo

palmitová, olejová

Hovězí lůj

palmitová, olejová, stearová

Mléčný tuk

palmitová, olejová a nižší mastné kyseliny

Rybí tuk

linolová, linolenová, EPA,DHA

Řepkový olej tradiční erukový

40–50 % erukové, olejová

Řepkový olej bezerukový

50 –60 % olejové, 5 % erukové

Sojový olej

linolová, linolenová, olejová

Slunečnicový olej

linolová, linolenová

Olivový olej

linolová, olejová

Palmový olej

palmitová, olejová

Kokosový olej

laurová, myristová

Palmojádrový olej

laurová, myristová

Ořechový a makový olej

linolová

Pro hodnocení kvality tuků na zdraví člověka je posuzujeme podle obsahu důležitých šesti mastných kyselin:

  1. nasycené – palmitová, stearová (popř. myristová)
  2. nenasycené – olejová, linolová, linolenová, eruková

Proč tedy nevolit tuky s nasycenými mastnými kyselinami a dát přednost tukům s nenasycenými mastnými kyselinami? Když se podíváme do tabulky, můžeme si dle obsahu kyselin navolit vhodné tuky pro organismus:

Obsah SFA, MUFA, PUFA v různých druzích tuků na trhu

Druh tuku

% mastných kyselin (% ze sumy celých mastných kyselin)

SFA

(nasycené tuky)

MUFA

(mononenasycené tuky)

PUFA (polynenasycené tuky)

Vepřové sádlo

25 až 70

40 až 70

4 až 18

Kuřecí sádlo

30

45

22

Mléčný tuk

50 až 70

25 až 40

5

Tuk kapra

25

50

25

Kokosový tuk

90

8

1 až 2

Olivový olej

8 až 25

55 až 85

4 až 20

Sojový olej

15

20

65

Slunečnicový olej

15

15 až 40

40 až 70

Řepkový olej

5 až 10

 50 až 75

20 až 40

Lněný olej

10

20

70

Doporučení

  • snížit konzumaci stravy s vysokým podílem nasycených tuků a sacharidů s vysokým glykemickým indexem (např. rychlé občerstvení – hamburger v bílé bulce, čínské nudle…)
  • zvýšit pohybovou aktivitu
  • nahradit špatné tuky (např. palmový, kokosový, palmojádrový tuk) ve stravě dobrými tuky (omega-3 tuky – tučnější ryby, mandle, lněné semínko, avokádo…)
  • zvýšit konzumaci vlákniny
  • přidat ke stravě antioxidanty – v čerstvém ovoci a zelenině, případně přírodními suplementy (vitamín E, glutation, vitamín C…)

Lipidické složky a doporučení každodenního příjmu pro člověka:

  1. celkový tuk – 30 % z celkového příjmu potravy
  2. nasycené mastné kyseliny (kokosový, palmový olej) + trans nenasycené mastné kyseliny (ztužené pokrmové tuky) méně jak 10 % z celkového tuku
  3. mononenasycené mastné kyseliny (olejová v olivovém oleji) – 15 % z celkového tuku
  4. polynenasycené (v rybím tuku) – 7 % z celkového tuku
  5. poměr omega-3 a omega–6 – nejlépe 5:1
  6. vitamín E více jak 0,6 mg/g polynenasycených tuků (vitamín E je antioxidant, který zabraňuje oxidaci polynenasycených mastných kyselin a vzniku volných radikálů, vliv na vznik rakoviny)
  7. cholesterol – méně jak 300 mg
  8. kyselina linolová 7–10 g
  9. kyselina alfa linolenová – 1 g
  10. eikosapentaenová a dokosahexaenová kyselina 350 až 400 mg

Je všechno jinak? Cholesterol z potravin nemá na zdraví vůbec žádný vliv, říká studie

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Nutriční specialistka, vystudovala Technologii potravin a Marketing a inovace v potravinářském průmyslu. Absolvovala řadu odborných seminářů. Publikuje, přednáší, pořádá akce pro laiky i odborníky a jako hobby provozuje farmářský obchod.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).