Kojení – dar nejcennější

„Nemohu zemřít, pokud nenaučím znovu české matky kojit,“ řekl klasik české pediatrie, profesor Josef Švejcar, někdejší popularizátor umělé výživy kojenců. Nicméně ani dnes není kojení vhodné vždy a všude.

Kojení je krmení novorozence či staršího dítěte mlékem z mléčných žláz ženy. Někdy se mluví o „mléku lidskosti“. Zní to sice hezky, ale poněkud antropocentricky. Kojení je společné všem savcům. Je to „dar nejcennější“.

Jde o nejlepší způsob výživy v raném věku. Neméně cenná je i citově prosycená komunikace mezi matkou a dítětem. Tj. jakási nadhodnota nutričního přínosu. Náš velký bratr – koncentrovaný rozum, svědomí, ředitel i pomocník – Evropská unie, vědoma si pravých hodnot, dokonce zakázala reklamu a slevy na umělé výživy pro kojence.

Nemohu zemřít, pokud nenaučím znovu české matky kojit…

Jeden z klasiků české pediatrie, profesor Josef Švejcar (1897–1997), v třicátých letech minulého století získal docenturu na bratislavské dětské klinice lékařské fakulty University Komenského. Habilitoval se prací prokazující blahodárnost umělé výživy kojenců. Posléze – při oslavě svých devadesátých narozenin – pravil: „Nemohu zemřít, pokud nenaučím znovu české matky kojit.“ Mimo jiné je to ilustrace jednoho ze základních asertivních práv – práva na změnu názoru. Pan profesor, kdysi šokován počty tuberkulózních matek na východě tehdejší ČSR (samozřejmě včetně Podkarpatské Rusi), byl nadšen dokonalostí novinky – umělé výživy Nestlé.

Ani dnes není kojení vhodné vždy a všude. V odborném textu čteme:

Kdy je lépe nekojit

V naprosté většině případů je kojení tím nejlepším pro matku i dítě. Existují však situace, kdy kojení představuje pro dítě zdravotní riziko:

  • galaktosémie – vrozená neschopnost trávit mléčný cukr tj. laktózu, což bývá řešeno podáváním sojového – jinak kojencům nedoporučovaného – mléka,
  • infekční onemocnění matky – např. neléčená plicní tuberkulóza,
  • užívání léků, které se vylučují do mateřského mléka a mohou dítěti způsobit zdravotní komplikace; je třeba zvážit poměr mezi přínosem a rizikem,
  • užívání návykových látek – kokain, heroin, amfetaminy, konopí, alkohol, tabakismus,
  • nadměrná expozice těžkým kovům – např. rtuti.

Jinak řečeno – pan profesor měl (za určitých okolností) vždycky pravdu.

Jak to viděl Harry Stack Sullivan: Dobrý a zlý prs

Harry (1892–1949) byl chlapec z chudé rodiny, pro svůj irský původ v USA – ve státě New York, kde s rodiči žil – sociálně izolovaný. Pílí se dokázal prosadit. Posléze patřil k nejvýznamnějším lékařům-psychoterapeutům. Byl mj. expertem UNESCO a Světové zdravotnické organizace.

Kojení (či sání z lahve) považuje za první a určující interpersonální zážitek. Nejintenzivnější zkušenost vyplývá z kontaktu orální zóny dítěte s kojící osobou. Bezprostřední vliv to má nejen na aktuální emoční stav dítěte, ale i na jeho budoucí ladění v daném směru. „Dobrý“, plně potřeby uspokojující prs v ústech kojence je jednoduchý signál o tom, že svět je v pořádku. Existuje ovšem i „zlý prs kojící, úzkostné matky“. V takovém případě může dojít k přenosu emočního stavu na dítě. To mívá záporný vliv na budoucí interpersonální vývoj. Mj. vzniká bazální úzkost.

 

Psychika a kojení

V partnerském poradenství se nejčastěji setkáváme se sebeobviňující se maminkou. Nekojila, nebo kojila jen krátce, a trpce si to vyčítá. Některé z klientek v této souvislosti již kontaktovaly laktační poradkyně. Jiné jsou tak zdeptané, že je to ani nenapadlo. I takto může pokračovat „baby blues“ – poporodní deprese. Psychika má značnou roli.

Vzpomínám na případ odhalené nevěry. Paní – svůj mobil měla vybitý, půjčila si manželův, nalezla v něm esemesky mj. opěvující prsa (i jiné části těla) jiné dámy. S tou si začal, když byla paní těhotná. Kojení se „samo od sebe“ zastavilo.

Muž typu Plzákem nazvaného „úředník“ občas dozírá na patřičnou nejzdravější stravu kojence s empatií kontrolora elektronické evidence tržeb. Nespokojenost dává najevo. Mentoruje, vyčítá a obviňuje. Začarovaný kruh problémů tím rázně upevní.

„Do práce jsem musela jít, když jsem si začala připadat jako věčně poblitá mlékárna…“ pravila jedna z mých klientek. Cituji ji v článku o „vyhoření“ na mateřské dovolené. Ruku do ohně dám za to, že miluje své dítě a je dobrá máma. Podobně hodlám naložit se svou rukou, pokud by délku kojení prodlužoval podrážděný (ze stejného textu citovaný) výrok: „Když matka dítě dlouhodobě nekojí, nemiluje je. Styďte se!“

Kojení a střídavá péče

Z publikovaných údajů pocházejících z USA a Austrálie víme, že kojení nemusí být na překážku vyslovení střídavé péče o dítě. Matka tzv. odstříkává a mléko pro dítě předá otci. Jak známo – jiný kraj, jiný mrav.

Pozor, kojící žena!

V poradenství se lze setkat i s vzájemně zcela rozdílnými postoji ke kojení na veřejnosti. Žárlivci, jakož i někteří velmi konzervativní občané v tom vidí Sodomu. Leč pozor! Čtenáři Katolických novin na Slovensku jsou vyhraněným vzorkem populace řídícím se morálními zásadami. Před časem v onom periodiku proběhla diskuse na téma, zda lze dítě kojit v kostele při mši. I samotnou redakci překvapilo, jak byly názory rozdělené – zhruba stejně pro i proti.

Moje pracovna sestává ze dvou místností. Není problém nabídnout mamince, aby – pokud chce – kojila v soukromí. Obvykle nechce. A já si uvědomuji, jak decentně lze dítko veřejně z prsu nakrmit. Připouštím, že „čistému vše čisté“. Z nějakého toho mužského pohledu navíc není nutno dělat závěry. Možná je nejlepší vzpomenout na vtip Vladimíra Renčína: Dva pánové sledují objímající se milence na lavičce. Říkají: „Jen pokračujte, my nejsme úchylní. My se jenom rádi díváme, když někde něco funguje.“ 

 

Problémem může být tzv. laktofilie – fetiš erotické laktace. To je sexuální obsedantní (opakovaně se vnucující) mužská tužba po kojících ňadrech. Nutno odlišovat. Něco jiného je „mít radost, když kojení funguje“, obdivovat krásu ženských prsou a dejme tomu snít o tom, že mne – dospělého – kojí. Velmi svérázné pak je zmíněné vyžadovat. Vzpomínám na pána, jenž pravidelně své kojící ženě říkával: „Já chci taky!“ Pravda, na rozdíl od mnohých jiných sexuálních úchylek je to záležitost spíše něžná a ne nebezpečná.

Pro pořádek nutno dodat, že sání dítěte při kojení může být u matky i jistou erotickou stimulací. Jsou i ženy, jež během kojení prožijí orgasmus. Přeji jim to. Snad ani nemůže být zaslouženější.

Sýr z mateřského mléka?

Když dva činí totéž, nemusí to být totéž. Mateřské mléko považuje tradiční, lidová medicína málem za všelék.

Existuje i moderní směr tzv. extrémní gastronomie. Mj. se zabývá využitím lidského mateřského mléka při výživě dospělých. Činí tak za potlesku mnohých ochránců zvířat. Na českém internetu se objevila zpráva o rakouském šéfkuchaři, jenž vyrobil ze zmíněného mléka své ženy sýr (a nebyl sám). Ať si myslíte o podobném gastro kutilství cokoliv, vězte, že zprávu doplnilo hlasování čtenářů. Ochutnat pokrm z obdobného mléka by chtělo 679 účastníků ankety. Ne odpovědělo jen 419 čtenářů.

„Pomléční“ bratři

Závěrem osobní zážitky. Narodil jsem se značně nedonošen v soukromé ordinaci MUDr. Františka Mazala. Pan doktor pár týdnů předtím vedl porod vlastní ženy, jež mu dala syna, po otci křtěného František. Moje matka onemocněla těžkou mastitidou. Paní Mazalová měla mateřského mléka na rozdávání. Bez problémů zvládla oba zmíněné kojence.

Příběh posléze překryl čas a nikdo mi jej nevyprávěl. Již jako psycholog jsem potkal tanečního mistra, choreografa a diskžokeje Františka Mazala. Byl to bohém, pohybově velmi nadaný, ne nadarmo si mj. zahrál v kultovním muzikálu Kdyby tisíc klarinetů. Svobodný, bezdětný… Rozdílní jsme byli takřka ve všem možném. Leč při prvním setkání jsme se spřátelili. Podobná rychlost není můj styl. Hned jsme také úspěšně spolupracovali. Franta vedl mnohé seznamovací akce pro osoby bez partnerských vztahů, mé klienty z poradny. Já zajišťoval psychologické vstupy na jeho diskotékách. O tom, že jsme měli cosi společného již od srpna 1946, jsme se dozvěděli až v průběhu onoho přátelství.

František je již pár let na věčnosti. Jsem si jist – budu ho následovat. Nevím kdy. Vím, že i v prapříčině „stop time“ se budeme lišit. Jsem totiž abstinent.

Přes všechny rozdíly mi byl a je ve vzpomínce velmi blízký. Je to iracionální a koleduji si o dekorování bludným balvanem Českého klubu skeptiků Sysifos. Několikrát mne totiž napadlo, zda mateřské mléko v sobě nemá něco mystického. Inu… čest památce Franty a dík jeho mamince.

2 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 15. 2. 2017 10:49