Klíšťová encefalitida – zákeřné onemocnění

V loňském roce lékaři v Česku zaznamenali 630 případů klíšťové encefalitidy. Lymeskou boreliózou onemocněly zhruba čtyři tisíce lidí. Zatímco proti borelióze účinná vakcína neexistuje, proti klíšťové encefalitidě se mohou nechat očkovat jak dospělí, tak i děti. Jak na to?

Nemoci-a-urazy-tráva

Klíšťová encefalitida (klíšťový zánět mozku) je infekční virové onemocnění napadající mozek a mozkové blány. Onemocnění přenáší klíště Ixodes ricinus. Virus je přenášen prostřednictvím klíšťat převážně na lesní a polní hlodavce, na divoce žijící zvířata a domácí zvířata pasoucí se ve volné přírodě, které se stávají přirozeným zdrojem nákazy. Přenos infekce na člověka je možný nejen po přisátí infikovaného klíštěte, ale výjimečně i požitím tepelně nezpracovaného mléka infikovaného zvířete. Onemocnění má ohniskový výskyt. V zamořené oblasti se vyskytuje asi jedno až dvě procenta infikovaných klíšťat.

Nejvyšší počet onemocnění je hlášen z jižních Čech, z okolí Vranovské přehrady, z okolí Brna a ze severních částí okresů Bruntál a Opava. Silný výskyt je také patrný v Povltaví a na Plzeňsku. Infikovaná klíšťata se vyskytují hlavně v povodí našich řek (např. Vltava, Sázava, Berounka), kde jsou rekreační střediska.

K tématu: Jak se správně zbavit klíštěte?

Příznaky a projevy

Okamžikem vstupu viru do lidského organismu začíná inkubační doba onemocnění. Klíšťová encefalitida je nemocí věku, to znamená, že u velmi malých dětí probíhá onemocnění většinou velmi lehce. U dětí starších a dospělých se za 7 – 14 dní po přisátí klíštěte objeví chřipkovité příznaky (teplota, únava, nevolnost, bolesti hlavy, kloubů, svalů). Poté zpravidla následuje období 1 až 2 týdnů bez příznaků. U některých pacientů může nemoc touto fází skončit a dojít k úplnému uzdravení.

Druhá fáze onemocnění se uvede nástupem krutých bolestí hlavy, které jsou provázeny horečkami. Nemocný je světloplachý, přidává se nevolnost a zvracení. Příznakem poškození nervového systému je ztuhnutí svalů na šíji, svalový třes, nervové obrny, závratě, poruchy spánku, poruchy paměti a dezorientace. Tento akutní stav trvá 2 až 3 týdny. Poté obvykle dojde k postupnému zlepšování stavu.

Přibližně u jedné třetiny infikovaných pacientů první fáze chybí a onemocnění se již ze začátku projeví závažnými příznaky druhé fáze.

Při těžkém průběhu může dojít k úmrtí nebo k dlouhodobějším nebo doživotním následkům v podobě ochrnutí, poruchám soustředění, nálady nebo spánku, chronické bolesti hlavy, deprese nebo snížení intelektuálního výkonu.

Že tato nemoc existuje, jsem věděla, ale jakou spoušť po sobě zanechá na zdravém a fyzicky zdatném člověku, jsem nevěděla. Manžel ležel více než tři měsíce v nemocnici. Pohyboval se jen minimálně, problémy mu dělalo dýchání i polykání, říká paní Věra z Brna. Život se převrátí na ruby nejen u postiženého, ale i u celé rodiny. Stav se zlepšoval, ale po strašně malých krůčcích.

Vyšetření a léčba

Nemoci-a-urazy-klíště

Pokud se objeví horečnaté nebo „chřipkové“ onemocnění v době několika týdnů poté, co jste měli přisáté klíště, je vždycky dobré navštívit lékaře. Ten odebere krev, kterou odešle na vyšetření do laboratoře. Už v první fázi onemocnění se v krvi dají prokázat protilátky, které naznačují, zda se daný člověk nakazil virem klíšťové encefalitidy.

V některých případech se však může stát, že protilátky v krvi jsou přítomny, aniž byl člověk infikován. K takové situaci dochází například po očkování proti klíšťové encefalitidě nebo po infekci člověka jinými, ale podobnými typy virů, jako je virus klíšťové encefalitidy. Výsledky vyšetření proto musí vždy hodnotit zkušený lékař ve spolupráci s kvalitní laboratoří.

Dalším příznakem nemoci, který lze snadno zjistit v laboratoři ze vzorku pacientovy krve, je nejprve výrazné snížení a později naopak zvýšení počtu bílých krvinek.

Čtěte také: Klíšťata rekordně útočí. Jak se bránit?

Někdy se může stát, že se u pacienta objeví příznaky typické pro klíšťovou encefalitidu, ale pacient si nevzpomíná na žádné klíště přisáté v nedávné minulosti. V takových případech musí lékař uvažovat i o jiných možných příčinách pacientových obtíží. Existuje poměrně značné množství virů i bakterií, které mohou způsobovat podobné obtíže jako virus klíšťové encefalitidy. Patří mezi ně například meningokok, pneumokok, bakterie způsobující boreliózu nebo tuberkulózu.

Také v těchto případech provede lékař ve spolupráci s laboratoří příslušné testy z krve, které pomohou odhalit původce pacientových obtíží.

Kdy je nejvhodnější doba k očkování?

Nemoci-a-urazy-vakcína

Nejvíc klíšťat se vyskytuje v květnu, červnu a v září. Očkovací schéma se skládá ze tří dávek. Březen je ideální měsíc pro první dávku, protože už v dubnu může lékař aplikovat druhou dávku, takže v květnu jsme proti klíšťatům chráněni. Nikdy však není pozdě a každá vakcinace je lepší než žádná. Pokud očkování nestihnete z jara, můžete se nechat očkovat i později, kdy je možné využít zkráceného schématu. Druhá dávka v tomto případě následuje už za dva týdny po první. Mějte ale na paměti, že budete chráněni až za 14 dnů po aplikaci druhé vakcíny. Očkování a následné přisátí infikovaného klíštěte nevede k těžšímu průběhu onemocnění, spíše je tomu naopak.

Klíšťová encefalitida se vyskytuje v řadě typů a očkování nebývají komplexní, proto je třeba zvolit očkovací látku postihující rizika dané oblasti (například střední Evropy). Očkování proti konkrétním typům poskytuje i částečnou imunitu proti sérologicky příbuzným typům.

Seriál Očkování: Kdy je povinné, kdy rozumné a kdy je to nesmysl?

 Dávkování a přeočkování

1.    dávka

2.    dávka – 1 až 3 měsíce po 1. dávce

3.    dávka – 5 až 12 měsíců po 2. dávce

1.    přeočkování – 3 roky po poslední vakcinaci

další přeočkování – za 3 až 5 let

Vakcína se aplikuje do horní části paže. U dětí do 18 měsíce nebo v závislosti na vývoji a stavu výživy dítěte se vakcína aplikuje do stehenního svalu.

Kolik očkování stojí?

Vakcinaci provádí buď praktický lékař, hygienické stanice nebo očkovací centra. Náklady za očkování proti klíšťové encefalitidě se pohybují od 1400 do 2100 korun. Zdravotní pojišťovny vakcíny proti klíšťové encefalitidě částečně hradí (400 – 500 Kč).

Proočkovanost osob v České republice dosahuje podle údajů Státního zdravotního ústavu pouze 10 –11 %. Naproti tomu v sousedním Rakousku se v oblastech, kde se tato infekce v přírodě vyskytuje, dosahuje proočkovanost téměř 100 %.

Komu se očkování doporučuje?

1.    Osobám, které žijí v rizikových oblastech.

2.    Osobám, které v rizikových oblastech budou krátkodobě pobývat (dovolená, sezónní práce, letní tábor atd.).

3.    Starým lidem a malým dětem.

 Kontraindikace

Osoby s akutním onemocněním vyžadujícím léčbu nesmí být očkovány dříve než dva týdny po jejich plném uzdravení. 

Použití očkovací látky je kontraindikováno, jestliže je pacient alergický na
některou složku. 

Jestliže po imunizaci vzniknou komplikace, musí být považovány za kontraindikaci další imunizace stejnou vakcínou až do vyjasnění příčin těchto komplikací. Je to zvláště důležité u reakcí, které se neomezují pouze na místo aplikace injekce. 

Nežádoucí účinky

Mohou se objevit lokální reakce jako přechodné zrudnutí, otok a bolest, občas s otokem přilehlých lymfatických uzlin. Zejména po prvním očkování se mohou objevit celkové, chřipce podobné symptomy se zvýšením tělesné teploty na 38° C doprovázené bolestí hlavy, parestézií (jako je svědění, necitlivost), zřídka zvracení. Tyto příznaky všeobecně ustupují do 72 hodin.

Prevence

Jedinou možnou prevencí je ochrana před klíšťaty. Klíště se na kůži těla dostává nejčastěji ve štěrbině mezi kalhotami a obuví a pak leze směrem vzhůru do teplých a vlhkých míst. Je velmi citlivé na vyschnutí, a proto pokud leze jen po oděvu, po chvíli se pustí nebo odumře. Na kůži používáme repelenty a na oděv (okraje rukávů) insekticidy. Klíšťata se nevyskytují příliš vysoko, maximálně do výšky 60 centimetrů od země. Nepadají ani neskákají ze stromů, jak se také často traduje. Protože se ale s oblibou vyskytují ve vysoké trávě, není rozumné lehat si do trávy, ani s podložkou.

Nemoci-a-urazy-louka

Večer pečlivě celé tělo prohlédněte. Místa nejčastějšího přisátí klíšťat jsou podkolenní jamka, třísla, podpaží, za ušima, u dětí mezi vlasy. Klíšťata se však mohou přichytit kdekoliv, včetně intimních míst. Obdobnou prohlídku je třeba provést i následující ráno, protože klíště se může pohybovat delší dobu po těle napadeného, než se přichytí. Svědění, vyvolané přisátím a upozorňující tak na klíště, se dostavuje až po řadě hodin.

V době 3 týdnů od přisátí klíštěte při zjištění zvětšující se zarudlé skvrny na kůži (která většinou v centru zbledne), zvýšené teplotě, únavě či chřipkových příznacích je třeba navštívit neprodleně  lékaře.

Jak správně klíště odstranit?

Při odstraňování klíštěte je vhodné použít jednorázové gumové rukavice. Místo přisátí a samotné klíště zakápneme alkoholovým dezinfekčním roztokem a počkáme asi pět minut. Po vydezinfikování použijeme kleštičky určené k vyndávání klíšťat (můžeme je zakoupit v lékárně) nebo zvlášť vyhrazenou pinzetu. Klíště zachytíme těsně u kůže a kývavým pohybem jej opatrně odstraníme. Místo nakonec znovu potřeme dezinfekcí. Klíště nemusíme mastit ani ho vytáčet proti nebo po směru hodinových ručiček. Vytažené klíště může být vyšetřeno na přítomnost viru klíšťové encefalitidy a lze tak zjistit riziko nákazy, nebo klíště zabalte do kousku papíru (nejlépe novinového) a na nehořlavém podkladu zapalte. Klíště by se nemělo ani pálit zapalovačem, ani házet do koše. Pokud si neumíme s odstraněním klíštěte poradit sami, je nejlepší vyhledat lékaře.

Pokud je klíště infikované, pravděpodobnost přenosu nákazy na člověka stoupá s dobou, po kterou je klíště přisáté.

 Úspěchy českých vědců

Dosud neznámou bílkovinu v těle klíšťat objevil tým vědců z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity a Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Právě tato bílkovina by v budoucnu mohla hrát klíčovou roli při vývoji nové vakcíny proti klíšťatům.

Tým biologů pod vedením mladého vědce Ondřeje Hajdušky nový protein, který pojmenoval jako feritin 2, přesně popsal a zjistil, jakou plní v těle klíštěte funkci. Také vyzkoušel, co se stane, když klíštěti tuto bílkovinu zablokuje.

Zhruba půlka klíšťat uhynula, půlka nemohla klást vajíčka, prozradil výsledky pokusů Ondřej Hajdušek, které prováděl na laboratorních morčatech a králících, na nichž byla klíšťata přisátá.

Osudnou se cizopasníkům stává vlastně krev, kterou sají ze svých hostitelů, ať zvířat nebo lidí. Z krve totiž přijímají velké množství železa, které právě feritin 2 roznáší ze střev do jiných částí těla nebo vylučuje.

A když biologové funkci feritinu 2 zablokovali, klíšťata měla velké potíže s hospodařením se železem a měla narušené rozmnožování a vývoj. Za zvlášť důležité ovšem vědci považují to, že klíšťata měla velké problémy se sáním krve.

Do budoucna by tak nově objevená bílkovina mohla sehrát důležitou roli jako vakcína. Feritin 2 se totiž velmi liší od bílkovin, které mají v těle savci, a proto když se do těla naočkuje, hostitel si vytvoří velké množství protilátek. Ty by mohly sajícímu klíštěti značně škodit, čímž by se snížilo riziko nákazy nemocemi, jež klíšťata přenášejí.

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 23. 3. 2009 5:12