Klimakterium: důležité je to, na co se ženy neptají

Autor: Archív Pavla Turčana

ROZHOVOR – Jsem v přechodu, nebo ne? Typických příznaků klimakteria je hodně, ale ženy často netuší, že s ním souvisí. „Třetina ani neví, že přechod nastal,“ říká sexuolog Pavel Turčan.

Není to nic příjemného. Zdravotní potíže, pocení, nadváha a další „kosmetické“ vady na kráse a hlavně – nemilosrdná upomínka vlastního stárnutí. Přechod – z plodného věku k seniu, už to slovo nevěští nic moc sexy – je přitom paradoxně pro některé ženy vysvobozením, říká Pavel Turčan, odborný ženský lékař a sexuolog z Centra MEDIOL v Olomouci.


Autor: Archív Pavla Turčana

„Klimakterium není nemoc!“ zdůrazňuje Pavel Turčan

Udává se, že klimakterium obvykle přichází mezi 45. a 50. rokem, ovšem se značnými odchylkami. Jak má žena vůbec poznat, že případné potíže nejsou projevem nemoci, ale přechodu? 

Většinou to moc snadné není. I když má žena věk, kdy se u ní začnou objevovat typické přechodové potíže, přesto se může jednat i o něco jiného, například onemocnění štítné žlázy. Nejlepší je chodit pravidelně na preventivní prohlídky či navštívit svého gynekologa i mimo ně a nechat si odebrat krev na stanovení hormonálních hladin. Z toho se to pozná nejlépe.

Jaké jsou nejtypičtější příznaky?

Příznaků je opravdu hodně. Všechny jsou pro přechod typické, ale lidé znají asi jako nejtypičtější z nich pouze jednu skupinu, tzv. akutní příznaky, které jsou jinak též nazývané vegetativní klimakterický syndrom. I když některé projevy mohou vypadat hrozivě, nikdy vážněji neohrožují zdraví a život ženy, mohou pouze výrazně zhoršit kvalitu života.

Akutní příznaky klimakteria

Např. bolesti hlavy, návaly horka a potu, závratě, parestezie (pocit brnění končetin), záchvaty bušení srdce, někdy se může dokonce objevit i bolest na hrudi připomínající infarkt myokardu, u některých žen se přidávají i zažívací a psychické potíže, jako jsou nervozita, plačtivost, sklon k depresivně – úzkostným náladám, náladovost, nespavost atd., a bolesti kloubů.

S přechodem se ale pojí i celá řada dalších příznaků, o kterých hodně žen ani netuší, že s ním mohou souviset. Nejčastěji se jako první, ještě před těmi akutními příznaky, nebo současně s nimi, objevují poruchy menstruačního krvácení. Zpočátku se cyklus nejdříve prodlužuje opožďováním ovulace a později naopak dochází zase ke zkracování cyklu a častějšímu krvácení. A až se vyčerpá zásoba dozrávání schopných vajíček, krvácení buď najednou úplně přestane, nebo se objeví občas jen po delší době a tak postupně rovněž vymizí.

Mluvili jsme ale o tzv. akutních příznacích, a tak bychom neměli vynechat ani tzv. subakutní a chronické příznaky. Pro subakutní příznaky klimakteria je charakteristické to, že se neobjevují hned s nástupem přechodu, ale až po menopauze, tj. poslední menstruaci v životě ženy, většinou spíše i několik let po ní a přetrvávají poměrně dlouho. Jsou způsobené poklesem hladiny estrogenů. I když se jedná o hormony pohlavní, zdaleka nepůsobí pouze na pohlavní orgány. Tzv. estrogenové receptory se nachází na buňkách mnoha tkání, například i na sliznici nosu, oka, na kůži, močové trubice, dolní části močového měchýře, atd. Proto poklesem hladiny estrogenů dochází rovněž k různým projevům, týkajících se těchto tkání.

Subakutní příznaky klimakteria

Atrofizace poševní sliznice, která se stává suchou, má sníženou obranyschopnost vůči infekcím a je snadněji zranitelná. Ženy si často stěžují na bolesti při pohlavním styku, svědění, pálení, apod. Může se objevit již za několik měsíců po menopauze. Když se přesuneme o kousek dál, do oboru urologie, zjistíme, že i tam se může nedostatek estrogenů projevit, například tzv. uretrálním syndromem, který bývá doprovázen častějším nucením na močení, někdy spojený i se silným neodolatelným nutkáním, případně i s urgentním únikem moči, častějším nočním močením, bolestmi při močení, atd. Potíže mohou nastat i se sliznicemi oka (pocit jakoby „písku v očích“, vysychání slzných žláz, častější poškození rohovky), nosu (tzv. suchá rýma), a dalších tkání, například suchý zánět hrtanu a hltanu, ztenčení kůže a zvýšená tvorba vrásek, zvýšená lomivost nehtů a vypadávání vlasů, atd.

A poslední skupinou jsou příznaky chronické, jinak též zvané metabolický klimakterický syndrom. Tento se projevuje například zvýšeným rizikem vzniku osteoporózy, aterosklerózy, infarktu myokardu a centrální mozkové příhody. Další významnou oblastí, postiženou nedostatkem estrogenů, je metabolizmus lipidů a karbohydrátů. V jeho důsledku se například zvyšuje inzulínová rezistence, riziko obezity a diabetu mellitu II. typu. Rovněž dochází ke zvyšování hladiny cholesterolu.

To je opravdu dlouhý výčet. Setkal jste se naopak s nějakým „netypickým“, kuriózním případem?

Jistě, většina žen, pokud se u nich podobné příznaky objeví, z toho příliš velkou radost nemá. Spíše naopak. Ale občas se objeví i ženy, které po celý život trápily migrény či jiné bolesti, včetně bolestí při styku, které nějakým způsobem souvisely s menstruačním cyklem. Po přechodu, kdy menstruační cyklus ustane, se najednou cítí jako vysvobozené a začínají si více užívat mimo jiné i partnerského pohlavního života.

Jaká je souvislost mezi přechodem a tloustnutím? Není to spíše tím, že člověk je unavenější, línější, míň se hýbe, „má hlavu v lednici“?

Něco na tom samozřejmě pravdy bude, ale ne tak docela. Lidský organismus s přibývání let postupně zpomaluje svůj metabolismus a klesají energetické nároky, navíc jak se postupně snižuje hladina estrogenů, zvyšuje se inzulínová rezistence a tím se i zvyšuje riziko obezity. Pokud navíc někdo trpí výše uvedenými příznaky, většinou se i méně hýbe a je ve stresu, který někteří z nás opravdu řeší „hlavou v lednici“. Vhodné je udržet si přiměřenou fyzickou aktivitu a případně upravit nebo hlídat si i energetický příjem. Dnes je to o něco snadnější – máme různé firmy či výživové poradce, kteří vám spočítají vaše energetické nároky a sestaví jídelníček na míru či dodají v krabičkách již hotové jídlo na celý den, nebo si snadno můžete pomoct sami, na internetu je celá řada tzv. kalorických tabulek nebo přímo kalkulaček. Nejhorší je, pokud se rozhodnete držet některou tzv. hladovou dietu. Pokud tělu nedáte, co potřebuje, začne si odbourávat například vlastní svaly a když pak po skončení diety naběhnete opět na běžný režim, jo-jo efekt určitě spolehlivě zafunguje a vše se vrátí zpět, nebo posune ještě výš.

Četla jsem, že nástup a průběh klimakteria je dán i geografickým faktorem. Dědičnost a rasu bych pochopila, ale zeměpisnou polohu? Čím to je dáno a v čem jsou rozdíly? Jak se liší přechod Češky a Japonky nebo Američanky? 

Ta zeměpisná poloha má dva významy. V tom vašem pojetí se přechod Češky, Američanky a Japonky ani tak neliší zeměpisnou polohou, jako spíše krajovými stravovacími návyky. V zemích, kde mají stravu hodně bohatou na mořské ryby a potraviny bohaté na rostlinné estrogeny (fytoestrogeny), např. sóju, se klimakterické potíže objevují výrazně méně často. V tomto z uvedených nejlépe vychází Japonsko. Abychom se ale opravdu vrátili k té zeměpisné poloze a jejím vlivu, měli bychom to vzít spíše naopak – od pólů k rovníku. Například čím severněji žena bydlí, tím větší riziko klimakterických potíží, ale opět záleží i na barvě pleti a bohužel v náš neprospěch platí, čím světlejší, tím intenzivnější příznaky. Neplatí to ale absolutně, jsou i další faktory – genetika, životní styl, apod.

Co ještě ovlivňuje průběh klimakteria? Zdravotní stav, životní styl, stravování, obezita, kouření, počet porodů, sex?

Obecně platí: čím je člověk nemocnější, má i větší potíže. Ale někteří si myslí, že klimakterium je taky nemoc. To je ale veliký omyl. Je to naprosto fyziologický jev, který potká každou ženu, která se ho dožije. Jenomže každá na něj reaguje jinak. A dodnes přesně nevíme proč. Asi jedna třetina žen pomalu ani neví, že přechod nastal, a poznají to jen tím, že přestanou menstruovat. U další třetiny se vyskytují určité příznaky, které se dají vydržet i bez lékařské pomoci, ale u poslední třetiny jsou potíže tak intenzivní, že tyto ženy jsou více méně odkázané na pomoc lékařů a většinou berou nějaké léky, a to jak hormonální, tak i nehormonální.

Proto je lepší vždy na vše myslet dopředu a věci ovlivnit například zdravým životním stylem. Když si zachováte pravidelnou aerobní fyzickou aktivitu s dostatečným pohybem na čerstvém vzduchu či na sluníčku a k tomu energeticky přiměřený a na živiny vyvážený jídelníček, jste na dobré cestě. Obezita může být v něčem i prospěšná- v tukové tkáni probíhá částečně tvorba estrogenů a tak ženy obéznější mají návaly horka a další akutní příznaky méně často, ale tato trvale přítomná o něco vyšší hladina estrogenů má zase negativní vliv na děložní sliznici – je významným rizikovým faktorem pro vznik rakoviny dělohy.

Zvláštní skupinu tvoří kuřačky. U nich se klimakterické potíže mohou objevit i dříve, a to i v době, kdy ještě mají hormonů relativně dostatek. Zplodiny vznikající při kouření mají totiž antiestrogenní efekt. Ženy s více porody mají příznaky přechodu většinou později.

No a pokud se ptáte na sex, samotná častější frekvence to asi nespraví. Spíše to jde ruku v ruce s životní spokojeností, která je hodně závislá na kvalitě partnerského vztahu. Samozřejmě, sex k tomu, alespoň u naprosté většiny lidí, patří taky, ale je spíše tou třešničkou na dortu, jehož základem je kvalitní vztah.

Co může žena udělat preventivně pro co nejmírnější průběh budoucího klimakteria?

Nejlépe je udržet si tělo v kondici, s přiměřenou figurou, ani ne tlustá, ani ne příliš hubená, pravidelně mu dodávat to, co potřebuje, ale nepřehánět to, nepřehánět to s alkoholem, nekouřit, atd. Důležité je taky najít si něco, co dělá radost, relaxovat, uvědomit si, že přechodem život nekončí, pečovat o vztah s partnerem či se pravidelně setkávat s lidmi, se kterými je ženě dobře atd. Nebo taky z jiného soudku, může užívat například některé bylinky či doplňky stravy.

K tématu: Bylinky pro ženy v přechodu

Můžu vytušit, jak bude můj přechod probíhat?

To jde docela obtížně. Částečně se dá orientovat podle toho, jak vypadal přechod u vaší matky.

Klimakterium, jak jste již říkal, je přirozený stav. Můžeme ho tedy řešit přirozeně, bez pilulek? Jaký je například váš názor na hormonální jógu? Jaké jsou další možnosti?

V mnoha případech si vystačíme s úpravou stravy, například zvýšeným obsahem sóji, zredukováním přepalovaných a sycených tuků či nadměrného příjmu rafinovaných cukrů, kofeinu a alkoholu. Dále existuje celá řada bylinek či rostlinných výtažků, mírnících např. návaly horka (pupalka dvouletá, červený jetel), nebo si žena může pomoct jinými přírodními produkty, třeba i ve formě doplňků stravy. Nejčastěji se jedná o přípravky s pylem a mateří kašičkou či fytoestrogeny ze sóji a z jetele, například Isoflavon, Sarapis soja, atd. Určité druhy cvičení, jóga obzvláště, mají nesporně příznivý vliv taky. No a v jiných případech, kdy si s přírodní léčbou nevystačíme, je nutné použít medikamenty od lékařů – a to jak hormony, které situaci řeší nejkomplexněji (tzv. hormonální substituční léčba), tak i léky nehormonální, například léky proti řídnutí kostí, antidepresiva, atd. Při nasazování léků musí lékař vyhodnocovat poměr přínosu a případného rizika léčby. Pokud je i hormonální léčba správně nasazená, není potřeba mít přehnané obavy.

Čtěte také: Hormonální jóga nahrazuje léčbu hormony

S jakými dotazy ohledně klimakteria se nejčastěji setkáváte ve své ordinaci? Co ženy nejvíce trápí, v čem nejčastěji chybují?

Na většinu těch nejčastějších dotazů jsme již prakticky odpověděli. Dobré je si spíše uvědomit, na co se ženy samy často neptají a co by se naopak měl zeptat lékař. Ženy se například málo ptají na potíže s udržením moči či opakovaným silným nucením na močení (buď se za to stydí, nebo ani neví, že to může souviset s přechodem), nebo například na suchost v pochvě a bolesti při pohlavním styku. Takže nechybujte a nestyďte se se svým lékařem mluvit o všem, i o tom, co zdánlivě s přechodem nemusí souviset.

Čtěte dále: Jsem dospělá a počurávám se…

Přechod může ovlivnit i psychiku, chování. O ženách s menzes kolují vtipy, je to něco podobného při klimakteriu? Máte třeba tip pro manžela nebo děti, jak nerozzuřit nebo nerozbrečet mámu v přechodu?

Samozřejmě i o přechodu kolují různé vtípky. Typickým příkladem je například rčení „je protivný jako baba v přechodu“. Jak jsme se již zmínili, nervozita či emoční nestabilita může být jedním z projevů akutního klimakterického syndromu. Pokud si to vše okolí i žena sama uvědomí, bere se vše s větší rezervou a nehroutí se svět. Dobré je si ale uvědomit, že podobné příznaky má i mužská obdoba přechodu. Takové rozzuření pak může být oboustranné. Důležité je o všem s partnerem mluvit, neuzavírat se do ulity. Komunikace je základem vztahu, tím, že se stáhneme a budeme se litovat, rozhodně nic nevylepšíme, naopak, bude ještě hůř. Moderní žena před přechodem neutíká, ale naopak, postaví se mu čelem.

6 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 9. 2. 2015 17:21