Když vám lékař píše chemoterapeutika, není důvod k panice

Autor: Photl.com

Některé léky se jmenují tak, že to člověka vyděsí. Přesně to je případ chemoterapeutik, jakési umělé obdoby známých antibiotik. S obávanou chemoterapií nemají prakticky nic společného.

Pětatřicetiletá Zuzana šla k lékaři, protože jí jako už tolikrát trápil zánět močového měchýře. Tentokrát ji však doktorka zaskočila, protože začala říkat cosi o chemoterapeutikách a rovnou začala vypisovat recept. Zuzana se vyděsila, protože jí název léku evokoval chemoterapii, léčbu používanou u rakoviny.

Když však po lékařce chtěla, aby jí řekla, proč hned volí léky takové ráže namísto obvyklých antibiotik, žena v bílém se s nějakým vysvětlováním nenamáhala a jen nakonec do receptu napsala zase antibiotika, s dovětkem, že tedy neví, zda zaberou. 

Zbytečný strach z názvu


Autor: Photl.com

Jak na antibiotika, tak chemoterapeutika si lze vypěstovat rezistenci

Zuzana se přitom děsila zbytečně. Chemoterapeutika, která jí chtěla předepsat její praktická lékařka, totiž nemají s léčbou zhoubných onemocnění nic společného. Jde, zjednodušeně řečeno, o zcela chemicky vyrobenou obdobu antibiotik, léků pěstovaných alespoň částečně přírodní cestou. 

Nebo jinak, chemoterapie je pojem širší, než si většina lidí myslí – zahrnuje totiž jakékoli používání chemických látek při léčbě, takže sem vlastně patří jakékoli užívání léků včetně antibiotik nebo léků na bolest či horečku. Už dávno se však použití slova chemoterapie ustálilo pouze u léčby nádorů, proto lidi tolik děsí označení léků podobným slovem. 

Naopak lékům, které se používají při léčbě nádorových onemocnění, je u nás zvykem říkat cytostatika, vysvětluje Tomáš Cikrt v knize Příběhy léků. Mají schopnost zastavit růst nádorů, a to tak, že nádorové buňky přímo zabíjejí, nebo alespoň zastavují jejich množení, pak jde o účinek cytostatický.

Přečtěte si rozhovor: Dobrý lékař je i ten, který lék nepředepíše, říká Tomáš Cikrt

Chemoterapeutika se často předepisují na záněty

Jedním z nejznámějších chemoterapeutik používaných při léčbě bakteriálních onemocnění je Biseptol, ten, při jehož užívání se nesmí kvůli možné alergické reakci jíst kyselé věci včetně třeba pomerančového džusu. Předepisuje se často právě na záněty močových cest, někdy rovněž na záněty horních cest dýchacích nebo na zánět středního ucha. Zmíněné alergické reakce, byť zase po jiných podnětech, se ovšem mohou vyskytnout i po zcela přírodních antibioticích. Známé jsou případy anafylaktického šoku po užití asi nejslavnějšího z nich, penicilinu. 

To, že vám lékař místo obvyklých antibiotik předepíše chemoterapeutika, proto rozhodně neznamená, že by vaše nemoc měla horší průběh nebo že by před vámi něco tajil. 

Navíc léky, používané v rámci protinádorové kúry zvané chemoterapie není možné předepsat či podávat jen tak, mohou tak činit jen specialisté na onkologických odděleních, rozhodně ne praktici či třeba gynekologové. 

Mezi další chemoterapeutika používaná k léčbě bakteriálních onemocnění patří třeba Sumetrolim s účinnou látkou sulfonamidem, který je rovněž základem několika dalších antibakteriálních chemoterapeutik a rovněž se předepisuje při zánětech močových cest. 

Rezistence hrozí v obou případech

Rozdíl mezi antibiotiky a chemoterapeutiky se navíc zmenšuje. „Historický rozdíl mezi antibiotiky a chemoterapeutiky (antibiotika jako produkt živých organismů, chemoterapeutika jako produkt chemické syntézy) stírají polosyntetická antibiotika, kdy základ molekuly je vytvořen fermentací vhodného substrátu mikroorganismem a získaná látka je po izolaci a vyčištění dále přeměňována chemickými procesy,“ uvádějí Danuše Lefnerová a Jan Šimůnek ve skriptech lékařské fakulty brněnské Masarykovy univerzity. Podle nich by už dnes bylo možné většinu antibiotik vytvořit zcela nově z jednoduchých organických látek chemickou syntézou. Nedělá se to jen proto, že tento postup je dražší a méně účinný než biosyntéza za pomoci enzymatických systémů v živých organismech.

Antibiotika a chemoterapeutika spojuje vedle stále menších rozdílů mezi nimi a možnosti vyvolání alergické reakce bohužel i to, že na oba typy léků může vzniknout rezistence. Zejména při nevhodném nebo příliš častém podávání. K tomu může nevědomky přispět i ten, kdo by si myslel, že když třeba Biseptol není „skutečným antibiotikem“, dá se vysadit hned, jakmile potíže odezní, zatímco u antibiotik jako takových by si to netroufl. Jenže to je omyl, i antibiotika umělého původu se musí doužívat tak, jak lékař předepsal. Mechanismus účinku je stejný. 

Čtěte dále: Antibiotika užíváme při nemoci, jíme v mase, pijeme ve vodě

2 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 8. 1. 2015 22:51