Nemoc z líbání aneb choroby puberťáků

Autor: Isifa.cz

Puberťáci – hladoví, drzí, a někdy také často nemocní. Příčiny mohou být různé a občas není snadné rozlišit, kdy je třeba se znepokojovat, a kdy nechat dítě jen pořádně vyspat.

Dětem v pubertě se vracejí například angíny nebo záněty průdušek, rozjet se může už pozapomenutá alergie nebo třeba mononukleóza. Rodiče ukolébaní tím, že od školky nebo prvních školních let byl klid a lékaře vídali jen při preventivních prohlídkách, jsou často zaskočeni. Co se to děje?

Erika Kryštofem byli roky zdraví. Pár hodin ve škole zameškali snad jedině, když šli na kontrolu k zubaři. Týdny s chorobami strávili doma naposledy jako předškoláci. Ale loni se to změnilo. 


Autor: SXC

„Nejdříve nemohla Erika odjet na jarní prázdniny, protože dostala angínu. Smůla, ale to se někdy stává,“ líčí genezi chorob dvanáctileté dívky její matka. Angína dívce zhatila i letní tábor. Pak si pro ni kvůli stejné nemoci letos v lednu museli rodiče přijet, sotva se třídou odjela na hory, a naposledy angína vypukla zase o jarních prázdninách. „To už ani nikam na lyžování jet neměla, nechtěli jsme to riskovat, takže byla jen s babičkou na chalupě na horách. Ale stejně, angína,“ dodává Eričina matka. 

Kryštof na tom donedávna byl lépe, ale od konce února ho taky pronásleduje jedna zdravotní patálie za druhou – nic fatálního, ale vlekoucí se kašel, na který platila až antibiotika, pár dní ve škole, pak týden s horečkou bez dalších příznaků, týden na horách a pak pořádná angína, na kterou zabrala až antibiotika ještě silnější.

Návrat dětských nemocí je v době dospívání normální

Rodiče dětí už byli trochu znepokojení, nicméně dětská doktorka je ujistila, že v dospívání není podobný atak chorob ničím výjimečným. Potvrzuje to i dětská lékařka Tamara Kavanová. Podle ní je návrat některých dětských nemocí, které děti naposledy trápily v pěti letech, v pubertě normální.

„Může za to překotné dospívání, kdy je tělo hormonálně rozhozené, navíc rychle roste a imunita to někdy nestíhá,“ vysvětluje lékařka, že rodiče se náhlého návratu chorob nemusí bát, ale počítat by s ním měli. „Rozhodně doporučuji dětskou imunitu ve věku mezi dejme tomu jedenácti a patnáctí lety hodně podporovat a to jak tím, co děti jedí, tak třeba dostatkem spánku,“ radí lékařka. 

Co tedy jíst a jak spát?

Naučte děti snídat, pít dostatek tekutin a jíst hodně ovoce a zeleniny. Začínat s takovým jídelníčkem až v pubertě je ovšem dost těžké, přesto se o to pokuste – už proto, že nasnídané dítě se nejen lépe soustředí ve škole, ale ještě nebude mít odpoledne potřebu dohánět ranní deficit sladkostmi nebo hamburgery.

Naopak k večeři postačí zeleninový salát – někdy s těstovinami, jindy s pečivem -, který můžete obměňovat pomocí vajec, tuňáka nebo různých druhů sýra. Neuškodí, když budete dětem preventivně podávat probiotika – čím více živých baktérií, tím lépe. Kvalitní probiotika pomáhají posilovat vůbec největší imunitní orgán v těle, kterým jsou střeva, a podle imunoložky Sausen Sládkové jsou rozhodně účinnější než různé multivitaminy.

Ve dvanácti, čtrnácti letech by mělo být minimem osm hodin spánku; při námaze, kterou je třeba pravidelný taneční kroužek nebo sportovní aktivita, raději devět hodin. „Moje děti se brání tomu, aby v devět uléhaly a v deset bylo zhasnuto s tím, že takhle brzy nechodí spát žádný z jejich spolužáků. Jenže já jednak nevím, zda si nevymýšlejí, a navíc, musí vstávat kvůli dojíždění skoro o hodinu dříve než většina z nich,“ vysvětluje svou neústupnost v tomto ohledu matka Kryštofa a Eriky. A přiznává, že dříve tomu tak nebylo, měla za to, že když děti nemají s ranním vstáváním problémy, mohou být klidně vzhůru i po desáté hodině. 

Samozřejmě, když to dítě přešvihne, protože jste mu dovolili pozvat si kamarádku a dcera tak jde za neustálého chichotání spát až po půlnoci, nevadí to, zvláště když dívky necháte druhý den pořádně vyspat. Jde o to, aby dítě, které vstává do školy ráno po šesté, protože to má daleko, nechodilo spát pravidelně až v jedenáct.

Co je ještě v pořádku a co už ne?

Nad některými příznaky nebo dětskými nemocemi v puběrtě lze mávnout rukou, ale jsou případy, kdy to rozhodně neplatí. V druhém případě chtějte o lékaři, aby se vašemu dítěti věnoval komplexně a nešel jen po případných okamžitých potížích. Je dobré udělat důkladný rozbor krve a případně i imunologické vyšetření.

Je v pořádku, když:

  • dítě občas má angínu, i několikrát do roka
  • puberťák o víkendu vyspává do desíti
  • je dítě celkově častěji nemocné než v minulých letech, pokud nejde z nemoci do nemoci

Není v pořádku, když:

  • angína stíhá angínu
  • je dítě ospalé a unavené během dne
  • má občas nevysvětlitelnou teplotu, která sice odezní, ale za pár dní se objeví znova
  • po jakékoli větší námaze (tělocvik, výlet, sportovní kroužek) trpí třeba bolestí v krku, kašlem nebo jinými příznaky oslabeného zdraví
  • dítě trápí rýma a kašel celé jaro (v pylové sezóně)

Kdy na nic nečekat:

  • celková schvácenost, těžká nevolnost
  • ztráta vědomí
  • podlitinky nebo červené skvrny na kůži
  • dušnost

Co když je to nemoc z líbání? 

Opakování dětských chorob většinou po čase odezní, protože imunita se s nimi naučí vyrovnávat – podobně, jako když se chorobami takzvaně promoří předškoláci po nástupu do školky.

Přesto není dobré nad opakovanými dětskými nemocemi v době dospívání vždycky mávnout rukou. Něco jiného je, když má dítě v zimě po letech zase pořádný kašel, pak je měsíc dva zdravé a nato dostane angínu, anebo když má nemoci častěji a ještě je mezi nimi hodně unavené, chytne každou rýmu či má čas od času zdánlivě bezdůvodně zvýšenou teplotu. „Přesně tohle se dělo u Eriky, jako by angíny nestačily, takže doktorka nakonec pojala podezření, že by to mohla být mononukleóza. Krevní odběry podezření potvrdily,“ líčí matka dospívajících dětí. V Eričině krvi se našly stopy působení takzvaného cytomegaloviru, který spolu s EB virem způsobuje mononukleózu, navíc měla zvýšená jaterní testy.


Autor: Isifa.cz

Jde vlastně o virový zánět jater, který se přímo léčit nedá – Erika tak musela nejprve zůstat tři týdny doma, teď už sice chodí do školy, ale nesmí se namáhat, takže žádný tělocvik ani žádné kroužky, navíc musí držet dietu a obejít se nejen bez smažených jídel, ale také třeba bez čokolády či tatarky a kečupu. Pokud se vše bude vyvíjet dobře, v létě už ji lékařka pustí na tábor. 

Mononukleóze se neformálně říká „nemoc z líbání“, protože se nejčastěji přenáší slinami a nemá cenu si zastírat, že s podobnými pokusy dospívající někdy ve dvanácti až patnácti letech začínají. Ale ani nemusí, nemoc se zrovna tak může přenášet pomocí vyměněné svačiny či půjčené láhve s pitím. U většiny dospívajících a mladých lidí navíc proběhne v lehké formě a skrytě, takže v dospělosti jsou vůči ní takřka všichni lidé imunní. 

Od patnácti šestnácti let a výše je třeba myslet pro změnu na meningitidu – bakteriální chorobu, která může způsobit zánět mozkových blan, ale také celkovou sepsi, a je proto smrtelně nebezpečná. Proti některým kmenům existuje očkování, bohužel ne proti všem. Typicky postihuje dospívající po nějakém namáhavém výkonu, což může být sport zrovna tak jako mnohahodinový tanec na diskotéce. První příznaky jsou totiž téměř stejné jako u chřipky, pak se však stav během několika málo dnů a někdy dokonce jen hodin dále hodně zhoršuje – většinou se objeví bolesti hlavy, kloubů, svalů, spavost, vysoké teploty či výsev červených skvrnek nebo malých modřin, které neustále přibývají. V takovém případě neváhejte a volejte záchranku. 

Alergie jako bonus

Na rozdíl od výše popsaných infekčních chorob nemají alergické projevy většinou tak razantní nástup, ale že se v pubertě jejich projevy nezřídka zhoršují, mají lékaři za jasnou věc. „A opět to souvisí s dospíváním a rychlým růstem a rozhozenými hladinami hormonů,“ vysvětluje dětská doktorka Kavanová.

Snadno se tak může stát, že dítě, které v raném dětství trápil ekzém a občas alergická rýma, vstoupí do puberty s očima rudýma jako angorský králík a náběhem na astma.

Pokud se u dítěte začne zejména s rozjezdem pylové sezóny objevovat stále silnější rýma, budou ho pálit oči a začne kašlat, a to zvláště po námaze, s návštěvou alergologa neváhejte. Tyhle potíže sice nikoho na životě neohrozí, ale u alergie platí, že čím dříve se začnou zmírňovat, tím lépe, jinak budou s postupujícími léty sílit. Pravděpodobnost, že se stav s ústupem puberty upraví sám od sebe, zase tolik vysoká není.

3 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 3. 5. 2011 23:11