Když nic nekvete, alergie vyvolávají roztoči, plísně, zvířata i chlad

Alergie neútočí jen na jaře a v létě. Jaké jsou nyní v zimě nejčastější a co proti nim můžeme dělat?

Nadměrnou reakcí těla na určité látky dnes trpí obrovské množství lidí (analytici dokonce odhadují, že do deseti let bude v Evropě každý druhý člověk alergik). I nyní v zimě na nás útočí nejrůznější alergie, vlastně se vyskytují po celý rok, ale v zimě se s nimi setkáváme mnohem častěji. Jedná se o alergie na roztoče, plísně, zvířecí srst či chlad. „Trápí nás více už jen tím, že jsme v zimě více doma, méně větráme,“ říká alergoložka Iva Veselá.

Jaké alergie se v zimním období mohou vyskytovat a jaké řešíte nejčastěji vy? 

V zimním období pacienty sužují alergie na roztoče, plísně a domácí mazlíčky. Souběžně část našich pacientů trpí chladovou alergií s projevy slizničními, kožními nebo jejich kombinací.

V posledních letech se o různých alergiích hovoří stále častěji. Jsou tedy spíše výjimkou lidé, kteří netrpí žádnou alergií? 

To si nemyslím. Spíše se vyšetřují potíže, nad kterými bychom dříve mávli rukou, a problematika je tak trochu „moderní“. Ne u každého pacienta přicházejícího s podezřením na alergické onemocnění prokážeme alergický původ jeho obtíží. Ne vždy je ekzém spojen s alergií. Je pravda, že alergických onemocnění v populaci přibývá a jen částečně je to dané zlepšením diagnostiky.

Jsou alergie snadno diagnostikovatelné běžným vyšetřením u alergologa? Jak takové vyšetření probíhá? 

Diagnostika alergií je denním chlebem každého alergologa. Provádí se rozborem anamnestických údajů a klinického obrazu, provedením kožních testů a odběrem krevního vzorku na průkaz specifických protilátek proti inhalačním, potravinovým, hmyzím alergenům, lékům apod., dle každé konkrétní situace. Skládáním mozaiky informací zpravidla docházíme k diagnostice obtíží pacienta a k návrhu konkrétních opatření léčebných či režimových.

Jaké zdravotní problémy způsobuje alergie na roztoče? Jaká jsou režimová opatření při této alergii a v jakých podmínkách se naopak roztočům dobře daří? 

Alergie na roztoče může vyvolávat širokou škálu obtíží a alergických projevů – slizniční s postižením sliznic horních dýchacích cest a zpravidla i oční spojivkové symptomy, kožní s rozvojem či zhoršením ekzémů, kopřivek, svědění pokožky a v neposlední řadě i dechové obtíže a postupný rozvoj příznaků bronchiálního astmatu.

Režimová opatření pro tento typ alergie jsou logická – minimalizace životního prostoru pro roztoče v domácnostech – nepřetápět, novější matrace, větrat, odstranit peří z lůžkovin, častěji převlékat a občas i vyprat přikrývku a polštář, odstranit koberce, častější úklid a u silnějších alergiků pomůže i pořízení speciálních povlaků na lůžkoviny.

Roztočům se velmi dobře daří v přetopeném nevětraném bytě se staršími koberci, závěsy, starými matracemi, peřovými dekami nebo ovčím rounem, nejlépe s množstvím plyšáků v bytě a mnoha domácími mazlíčky.

Polštáře a deky by měly být z pratelného materiálu a stejně jako povlečení byste je měli pravidelně prát při 60, nebo ještě lépe při 90 °C. Na polštáře i matrace se dají pořídit speciální povlaky proti roztočům.

Jaká jsou režimová opatření při alergii na plísně?

V podstatě jsou obdobná jako u alergie na roztoče a zde je zcela zásadní větrání bytů. Dnešní zateplování a skvěle těsnící okna výskytu plísní spíše nahrávají.

Plísně se drží na vlhkých místech, například ve špatně větraných koupelnách, v místnostech, kde se moc netopí a kde je hodně pokojových rostlin. Pomoci mohou prostředky proti plísním nebo speciální odvlhčovače.

Doporučujete používání čističky vzduchu? Může vyřešit např. problém s alergií na prach či zvířecí srst?

Občas ji doporučuji u silnějších alergiků v rámci režimových opatření, pomůže k vytvoření relaxační zóny od „svých“ alergenů a pomůže i pylovým alergikům ve vrcholící pylové sezoně, ale určitě nestačí jako jediné opatření při silné alergii na domácího mazlíčka.

Typickými příznaky při alergii na zvířecí srst je svědění v očích, nosu a krku, oteklé sliznice. V tomto případě je samozřejmě nejlepší vyhýbat se kontaktu s původcem alergie, tedy s příslušným zvířetem. Kdo i přesto touží po domácím mazlíčkovi, ze psů jsou pro alergiky vhodnější pudli nebo ovčáci. Se zvířetem je zapotřebí chodit co nejvíce ven, často jej koupat a kartáčovat (člověk ne-alergik) a samozřejmě také v bytě více vytírat a luxovat.

Zvířata mohou být prevencí vzniku alergií u dětí, tvrdí nyní američtí lékaři.

Co je na tom pravdy, že existuje alergie na chlad? Jak se projevuje?

Chladová alergie se projevuje typickými alergickými příznaky – vodová rýma, pálení nebo svědění očí, může vyvolávat nebo zhoršovat i astmatické obtíže a je mnoho pacientů s kožními projevy typu otoků nebo kopřivky.

Mohou být častější infekty horních a dolních cest dýchacích v zimě také příznakem alergie?

Částečně mohou a zde bych doporučila s troškou selského rozumu vhodné oblečení, obuv a například i otužování. V indikovaných případech pak napomůže podání antihistaminika či vhodného imunomodulátoru.

Jak se jednotlivé alergie léčí? Stačí ve většině případů pouze užívat pravidelně léky? Jaké alergie patří mezi největší „oříšky“? 

Snažíme se o individuální přístup. Zpravidla se jedná o kombinaci – režimová opatření, medikamentózní léčba antihistaminiky nebo jinými typy protialergických přípravků celkových i lokálních, podání vakcín slizničních či injekčních, léčbu navazujících komplikací – atopický ekzém, astma…

Trochu složitější je někdy „luštit“ různé potravinové alergie či intolerance, řešit stále častější zažívací potíže, které se v povědomí národa okamžitě spojí s potravinovou alergií, a složitá je i problematika lékové alergie.

 

V jakém období je alergií vůbec nejvíce v roce?

Alergické obtíže jsou celoroční, ale zpravidla míváme největší nápor pacientů v jarní pylové sezóně a na přelomu jara a léta, kritické měsíce bývají květen a červen. Někdy dříve, každý rok jsou sezónní potíže jinak intenzivní a začínají v jiném týdnu i v závislosti na počasí, průběhu zimy apod.

Můžete popsat nějaký případ z praxe, „perličku“, osobní zkušenost?

Pro mě je stále největším oříškem pacient, který má všechny nálezy v pořádku, netrpí žádným typem alergie či defektem imunity, ale vlastně s tímto sdělením – nálezem není spokojen a nechápe, proč má tedy stále ty své obtíže. Lidé by se měli občas také zamyslet nad tím, jak žijí, jaká je jejich životospráva, zda jsou dobře naladěni a spokojeni v životě a co pro sebe dělají, zda se hýbou, cvičí, mají koníčky…

Je vždy dobré, když aktivním přístupem pomohou zlomit začarovaný koloběh přechodně narušené „zdravotní nepohody“.

MUDr. Iva Veselá

Lékařka z Polikliniky Budějovická, Alergologie a imunologie MEDICON a.s., www.mediconas.cz

4 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 14. 2. 2017 7:10