Kdo spálil v Severní i Jižní Americe spalničky?

Možná jste také zachytili informaci, že celý region Severní a Jižní Ameriky byl ze strany WHO v září tohoto roku prohlášen za region, ve kterém byly úspěšně eliminovány spalničky. Bezprostředně poté, co v letech 2013–2014 dosáhla incidence spalniček v USA jedné z nejvyšších úrovní a světová média zaplavily informace o epidemii spalniček, je to informace poněkud zvláštní.

Světová zdravotnická organizace (WHO) – přesněji její Directing Council PAHO (Pan American Health Organization) – na svém 55. zasedání prohlásila Severní a Jižní Ameriku za regiony, kde byly očkováním eliminovány spalničky (viz dokument číslo CD55/INF/10). Tato informace zajisté vytváří obrovskou gloriolu očkovacím programům proti spalničkám. Očkování a zastánci vakcinace opět zvítězili nad obrovským nepřítelem. Na této informaci mi od samého začátku bylo divných hned několik věcí.

Epidemie spalniček V USA

Není to tak dávno, co prakticky všechna světová i naše mainstreamová média strašila veřejnost informacemi o lokálních epidemiích spalniček v USA. V letech 2013 až 2014 tam zaznamenali u spalniček ostatně rekordní výskyt. Popisován byl v médiích i jiných informačních zdrojích zejména případ šíření mezi dětmi v Disneylandu. Veškerá vina byla ihned svalována na odmítače očkování v USA. Náš Zdravotnický deník samozřejmě nemohl zůstat v tomto ohledu pozadu. Proto mne velice zajímalo, jakým způsobem k takovému závěru mohli zdravotničtí odborníci PAHO/WHO dojít?

Odpověď lze objevit ve výše odkazovaném dokumentu. Je z ní zjevné, že s eliminací spalniček jednou provždy to nebude zase tak slavné. Z dokumentu zjistíme, že WHO si v roce 2010 stanovila limit pět případů na jeden milión obyvatel jako stav, při kterém bude tzv. eliminace spalniček dosaženo, a veřejně se to proto může vyhlásit. Teprve v té chvíli jsem si uvědomil, že eliminace ve smyslu závěrů PAHO/WHO není totéž, co eradikace (vymýcení) spalniček. Stejně tak jsem si uvědomil, že tato zdánlivě drobná formulační nuance může snadno oklamat i mnoho dalších lidí. Důvod omylu je přitom jednoduchý. Obvykle a dlouhodobě jsme všichni v souvislosti s očkováním byli vystavováni informacím o eliminaci/eradikaci viru pravých neštovic nebo o již téměř úspěšné eliminaci/eradikaci viru dětské obrny. Tak nějak se nám to poté spojuje dohromady. Avšak jedná se o něco jiného.

Upřesněme si to

Je potřeba si to tedy trošku porovnat. Cílem očkovacích programů bylo eliminovat (tedy zásadně snížit) výskyt klinických onemocnění spalničkami, a to pod pět na jeden milión obyvatel ročně. Dokument WHO/PAHO přesněji hovoří o eliminaci cirkulace endemického (místního, „amerického“) typu viru spalniček v populaci. Zásadní na této věci je poté hned několik zajímavých skutečností.

Snížení počtu klinických onemocnění spalničkami není právě dobrým ukazatelem míry cirkulace endemického viru v populaci. Z mnoha desítek jiných a vědecky zdokumentovaných případů dobře víme, že u očkovaných osob mohou onemocnění probíhat pouze jinak – často tzv. subklinicky. Proto je nelze zpozorovat a nejsou nahlášeny. Z počtu klinicky projevených případů ve vysoce proočkované populaci lze proto na skutečný rozsah cirkulace viru usuzovat jenom velice nepřesně.

Pokud zohledníme vědecky prokázanou účinnost vakcín proti spalničkám (zejména masově používaných MMR vakcín), přidáme nejistotu ohledně dlouhodobosti takto dosaženého ochranného účinku a připočítáme i nějaké to procento neočkovaných (5–10 % v USA), můžeme konstatovat, že nezanedbatelná část populace zkrátka nebude dříve či později proti spalničkám účinně chráněna. Zavlečení viru spalniček do takové populace bude setrvale hrozit vznikem minimálně lokálních epidemií (tzv. outbreaky), ale i možností většího rozšíření. Čím méně bude endemický virus spalniček v populaci přirozeně kolovat, tím horší lze v budoucnosti očekávat outbreaky a šíření při zavlečení viru „zvenčí“ nebo i „zevnitř“. (Jak jsme již zjistili, eliminace spalniček na americkém kontinentu rozhodně neznamená, že se tam spalničky už přestaly endemicky vyskytovat.)

Ostatně právě to možná potvrzují ony silnější lokální epidemie spalniček z let 2013–2015 v USA, Brazílii i v Kanadě. V České republice dosud sérologické přehledy na obsah protilátek proti spalničkám vypadají dobře. Nikdo však nedokáže rozlišit, jak se na měřených hladinách protilátek v jednotlivých věkových skupinách podílí samotné očkování a přirozená (právě subklinická) cirkulace viru spalniček v populaci. Tato cirkulace v ČR eliminovaná dosud není, když v roce 2014 bylo hlášeno 222 klinických případů spalniček.

Další nejasnost přilétá s netopýry

U spalniček se velmi dlouho předpokládalo, že se jedná o virus, který se šíří pouze mezi lidmi. Tedy že je to ryze humánní patogen, který nemá žádný zvířecí nebo jiný rezervoár v přírodě. Zejména s tímto předpokladem lze totiž uvažovat o eradikaci virů a bakterií a snažit se o jejich skutečné a nikoliv pouze fiktivní a úřednické vymýcení. Jak jsem byl ale informován, již v roce 2012 proletěl světem velmi zajímavý vědecký objev. Biologové zjistili, že přenašeči mnoha virů a mj. i viru spalniček mohou být netopýři. Na tomto objevu poté spolupracovali dokonce i čeští vědci z Akademie věd ČR.

Spalničky tedy mohou mít přírodní rezervoár. Vymýtit v takovém případě virus spalniček z amerického nebo jiného kontinentu se s trochou nadsázky rovná výzvě vymýtit zde netopýry, nebo je všechny také vyléčit, případně proočkovat. Je těžké domyslet, jaký skutečný praktický význam a důsledky může mít tento objev na výskyt spalniček na Zemi při plošných očkovacích programech. Protože vůbec první a základní informace k nám přiletěla s netopýry teprve v roce 2012, můžeme zatím s jistotou tvrdit, že toho dnes mnohem více nevíme, než víme.

Bylo to opravdu pouze očkování?

Tvrzení, že tento úspěch v potlačení spalniček v Americe zapříčinilo výhradně a pouze očkování, není úplně správné. Především, eliminace spalniček dosud nebylo dosaženo v Evropě, a to ani u nás, ani v jiných státech s vysokou proočkovaností. I zde se samozřejmě realizují již desítky let plošné očkovací programy proti spalničkám.

A najednou zjistíme, že k eliminaci spalniček došlo právě v zemi, kde je nejvyšší počet odpůrců očkování (USA), a na kontinentu, na kterém je spolehlivost a plošné pokrytí populace očkovacími programy rozhodně problematičtější než v Evropě (Jižní Amerika). Státy jako Venezuela, Peru, Uruguay, Argentina, Bolívie, Mexiko – všechny tyto země dosáhly eliminace spalniček svými očkovacími programy dříve než Spolková republika Německo, Velká Británie, Francie nebo Česká republika.

Je proto téměř jisté, že na tomto důsledku musely spolupůsobit a podílet se i mnohé další a přitom dostatečně významné okolnosti. Uvažovat lze určitě o odlišné činnosti používaných očkovacích látek (o účinnosti vakcín s kmeny Urabe, Jeryl Lynn, Rubini aj. se dočtete různé zajímavosti), odlišnou odolnost jednotlivých kmenů virů, nespolehlivý systém terénních hlášení, ale i mnoho jiných faktorů včetně těch dosud neznámých.

Je to statisticky zvláštní

Je poté vskutku zajímavé, když PAHO/WHO vyhlásí po šestiletém sledování dosažení eliminace spalniček v Severní a Jižní Americe, ale když se podíváte do statistik WHO (viz již odkaz uvedený výše), tak zjistíte, že právě v těchto sledovaných a hodnocených letech (2010–2015) se:

a) v USA po tři roky vyskytlo více než 150 případů spalniček za rok, což je hodnota, která se zde naposledy předtím objevila v roce 1996;

b) v Kanadě po tři roky vyskytlo více než 150 případů spalniček za rok, což je hodnota, která se zde naposledy předtím objevila v roce 2000;

c) v Brazílii po tři roky vyskytlo více než 150 případů spalniček za rok, což je hodnota, která se zde naposledy předtím objevila v roce 1999;

d) v maličkém Ekvádoru vyskytlo v roce 2011 celkem 257 případů spalniček, což je hodnota incidence dosažená v této zemi naposledy v roce 1995;

e) v Mexiku „plném netopýrů a velmi pečlivého statistického sledování“ spalničky vyskytly pouze v jednotkách případů ročně, ostatně jako tomu bylo již od roku 1996. (Někdo příliš rychle přemýšlející by si z toho mohl udělat třeba i názor, že v Mexiku to očkování MMR dělají mnohem svědomitěji než právě v USA a Kanadě.)

Nějak to s tou eliminací spalniček v Americe není zas tolik „žhavé“. Ono to vždy vypadá dost dobře použít si nějaký krásný pojem, jako je eliminace, záchrana, vyléčení, účinnost, ochranný účinek apod., a pak mu přisoudit svůj vlastní význam, který lidé zase až tak moc nepředpokládají. V důsledku to však může, a to i významně, zavádět širší a méně informovanou veřejnost.

Závěrem

Skutečností je, že očkovací programy namířené proti spalničkám zcela nesporně zaznamenaly úspěch ve smyslu významného snížení celosvětové incidence klinických případů spalniček. Hodnota incidence sama o sobě však není správné měřítko úspěchu, což média a lobbisté obvykle podávají jinak.

Podstatné je, kolika a jakým zdravotním postižením tím vším bylo preventivně zabráněno a kolik a jakých zdravotních postižení tím vším očkováním bylo na druhé straně zapříčiněno. V každé zemi – s ohledem na její podmínky – by to počítání přitom bylo jiné a někdy i výrazně. (Například podvýživa a špatné hygienické podmínky v některých zemích světa snižují účinnost a tedy i celkový přínos očkování a naopak akcentují jeho rizika a možné nežádoucí účinky apod.)

Tu druhou půlku té klíčové rovnice o přínosu a rizicích očkování dnes rozhodně nikdo na světě neumí správně vyčíslit a spočítat. Pouze ti, co účelově blafují, vám tvrdí, že je možné to zanedbat. Není. Když jsem poprvé před lety narazil na studii, která zjistila, že u dětí, které neprodělaly spalničky přirozeně, ale byly proti nim pouze očkovány, je výrazně vyšší riziko rozvoje alergických onemocnění a atopie a nikdo neví proč, pochopil jsem, že na silácká slova vakcinologů o tom, jak je to s přínosem očkování proti spalničkám, ještě opravdu na světě nenastal čas. O té zajímavé studii se dokonce psalo i u nás, ale nějak to rychle utichlo. Ty desetitisíce rodičů alergických a atopických dětí v ČR by se mohly třeba začít ptát, jestli to není právě tím, že jejich děti byly naočkovány proti spalničkám. Pokud by se WHO jednou „na oplátku“ rozhodla ve veřejném zájmu eliminovat alergická a atopická onemocnění u dětí, obávám se, že tak trošku tuším, čím by takový program mohl třeba začít…

Dále k tématu: Očkování v dětství a nemoci v dospělosti: Souvisí spolu?

34 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 4. 11. 2016 12:31