Kolik institucí u nás vlastně kontroluje potraviny?

Autor: SZPI / Vitalia.cz

Situace v systému kontroly potravin v ČR je dosti nepřehledná. O některé komodity je tahanice, naopak v zákulisí restaurací je ring volný. Kdo všechno hlídá kvalitu a podmínky výroby?

Na evropské poměry výborná pověst tuzemských dozorových orgánů bdících nad kvalitou potravin je něco, čím se obvykle naše země oprávněně chlubí. Podíváme-li se ale na strukturu kompetencí a množství institucí, které se v oblasti kontroly pohybují, zjistíme, že nejde zrovna o přehledný systém. Jeho součástí totiž zdaleka nejsou jen mediálně nejviditelnější Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI), či Státní veterinární správa ČR (SVS).


Autor: SZPI / Vitalia.cz

Plesnivé chleby v Kauflandu našla SZPI

Vzhledem k tomu, že systém kontroly potravin v ČR funguje, není na první pohled k nějakým reformám důvod. A pokud se o ně někdo v minulosti pokusil, většinou narazil. Dokonce i blahé paměti Josef Lux, který již před mnoha lety přišel s myšlenkou spojit dozorové orgány pod jediný úřad a dát struktuře kontrolních institucí nějakou logiku. Normální by třeba bylo, aby produkty rostlinného původu kontrolovala Státní rostlinolékařská správa ČR (SRS), stejně jako je tomu v případě SVS u produktů živočišného původu. Zejména v případě výroby potravin rostlinného původu je ale situace v praxi dost nepřehledná, i když se kompetence jednotlivých dozorových orgánů postupně zpřesňovaly. Přesto dochází k jejich překryvům, například v případě kontroly medů prodávaných na tuzemském trhu. Jako potravina živočišného původu je přitom kontrola medu v gesci veterinářů. Jenže – i když se to nesmí, přidávají se do medu látky rostlinného původu, a tím pádem vstupuje do hry také SZPI.

K tématu: Tyhle medy nebrat, jsou šizené

Potraviny živočišného původu kontrolují veterináři

Jak to tedy v současnosti s kompetencemi ve skutečnosti je? Relativně jednodušší je systém kompetencí u potravin živočišného původu. Ty má podle zákona v kompetenci SVS, což v praxi obnáší dozor v chovech hospodářských zvířat, dozor ve zpracovatelských závodech a dozor při uvádění potravin živočišného původu do oběhu. Veterinární dozor působí i v maloobchodu tam, kde se s potravinami živočišného původu nakládá. Jde zejména o kontrolu značení potravin živočišného původu, jejich složení a kontrolu podmínek prodeje.

Veterinární kontroly fungují také na schválených farmářských tržištích, opět ale pouze v případě potravin živočišného původu. Tak či tak jde v zásadě o kontrolu téměř celého výrobního řetězce až po prodej potravin, což je systémově správně. I když v oblasti živočišné produkce kromě veterinářů působí také Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv. Ten ale především reguluje výrobu a distribuci veterinárních léčiv a bdí nad kontrolou jejich jakosti.

Čtěte také: Antibiotika se v chovech používat smí. Ale jen k léčebným účelům

SZPI sleduje potraviny rostlinného původu

Protipartnerem SVS v oblasti kontroly potravin rostlinného původu je SZPI. V zásadě lze říci, že potravinářská inspekce kontroluje všechny produkty, které nekontroluje veterinární správa. V jednotlivých článcích výrobního řetězce potravin rostlinného původu ale působí ještě další kontrolní orgány. Na samotném počátku stojí Státní rostlinolékařská správa ČR (SRS), „služebně nejmladší“ dozorový orgán, na který toho také proto mnoho nezbylo. SRS kontroluje zejména zdraví rostlin a výskyt škůdců rostlin, a rozhoduje o použití přípravků na ochranu rostlin. Další institucí je Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), který kontroluje kvalitu a složení krmiv vyrobených z hospodářských rostlin, a i proto má z živočišné oblasti v kompetenci státní dozor nad prováděním klasifikace těl jatečných zvířat.

Samotnou výrobu potravin rostlinného původu, jejich zpracování a uvádění do oběhu včetně složení s podmínek prodeje obdobně, jako je tomu v případě SVS, sleduje SZPI.

Čtěte také: Zarážející: Hygiena prodeje potravin nemá žádná konkrétní pravidla

Aby toho ale nebylo málo, jsou další složkou systému kontroly potravin ještě orgány ochrany veřejného zdraví působící pod ministerstvem zdravotnictví, odpovědné především za hygienické podmínky prodeje potravin, které působí v oblasti stravovacích služeb, tedy například v restauracích. V jejich kompetenci je i prevence před šířením infekčních onemocnění, hygienici ale také kontrolují například kvalitu vod ke koupání.

Co se děje v hospodách? Kdo ví

Popsané rozdělení ale podle všeho dlouho platit nebude. Na ministerstvu zemědělství již totiž probíhají přípravy k integraci SRS a ÚKZÚZ, což je veskrze správný krok. Další, celkem revoluční, ale opět žádoucí změnu, by mohla přinést novela zákona 110/1997 Sb., o potravinách, která by měla být podle legislativního plánu Vlády ČR předložena ještě v tomto roce. V dosavadních diskusích o novele se totiž předpokládá, že by SVS a SZPI mohly kontrolovat také kvalitu, složení a tedy uvádění do oběhu potravin používaných v gastronomických zařízeních, lidově řečeno by tedy mohly tyto orgány „do hospod“.

Z dosavadních signálů přitom vyplývá, že kvalita surovin k přípravě pokrmů je v řadě gastronomických zařízení výrazně nižší než kvalita potravin prodávaných v maloobchodu, tuto oblast ale zatím nikdo systémově nesleduje. Je přitom veřejným tajemstvím, že v restauracích končí mimo jiné načerno ulovená a načerno prodávaná zvěřina, ale také, zejména v příhraničních oblastech, napřímo dodávané suroviny k výrobě potravin ze zahraničí, které prakticky vůbec nejsou statisticky podchyceny.

K tématu: Kde se bere jedovaté olovo ve zvěřině? Z olověných střel

Kromě toho, že jde téměř vždy o daňové úniky, představují restaurační zařízení v případě problémů možný vyšší stupeň rizik v oblasti zdraví, neboť počet hostů je v restauraci řádově vyšší než je počet rodinných příslušníků konzumujících v rodinném kruhu z nakoupených potravin připravené pokrmy.

Pokud by přitom stávající dozorové orgány v působnosti ministerstva zemědělství dosáhly také na kontrolu kulinářských výrobků, mohli bychom konečně mluvit o dozoru nad výrobou potravin „od vidlí po vidličku“, jak se občas kompletní potravinářský řetězec s nadsázkou nazývá. Dnes tomu tak není, mimo jiné kvůli ne zcela vhodné struktuře institucí jednak pod ministerstvem zemědělství, ale také proto, že si v oblasti dozoru nad kvalitou potravin dělí kompetence dvě ministerstva, opět ne zcela vhodným způsobem.

Čtěte dále: Web Potraviny na pranýři – úřady nabídly ještě nedovařený polotovar

4 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 3. 9. 2012 22:19