Kazí čtení oči? Možná trochu ano

Autor: SXC

Oproti běžné víře četba při špatném světle oči nijak nepoškozuje. Stejně tak čtení z monitoru – je namáhavé, ale neškodné. Kdo hodně čte, měl by ale počítat s rizikem krátkozrakosti.

Asi by se našlo málo lidí, kteří si v dětství nikdy nečetli pod peřinou. Má to v sobě kus romantiky. Duchna vytváří jakousi jeskyni, ze které je třeba se čas od času vynořit do světa venku a nalokat se chladného vzduchu. Pokud se člověk ke čtení pod peřinou uchýlil, znamenalo to většinou, že už by si číst neměl a měl by spát. Riziko prozrazení ještě umocňuje zážitek. Obvyklým argumentem proti čtení pod peřinou mnohých matek bývá, že četba při špatném světle kazí oči. Zní to logicky, protože za svitu baterky je luštění dobrodružných románů namáhavější než ve dne pod žhavou tváří Slunce.

Logicky znějící tvrzení však nejsou automaticky pravdivá. Týká se to i četby za sporého osvětlení. Ačkoliv sem tam někde zazní i opačný názor, většina odborníků na lidský zrak je přesvědčena o jeho neškodnosti.


Autor: SXC

Špatné osvětlení znamená nedostatek světla dopadajícího na sítnici a potíže se zaostřením textu. Lidské oko se ale dokáže obojímu přizpůsobit, ačkoliv ho to může stát dost námahy. Sval ovládající duhovku se uvolní. Ta se rozevře, takže na sítnici končí téměř všechno světlo, které projde rohovkou. Buňky sítnice začnou vyrábět ve větších množstvích molekuly, sloužící k zachytávání světelných částic a jejich převodu na elektrický signál. Nervové buňky se přepnou do módu pro nízkou úroveň osvětlení. Celá záležitost je ale náročná.

Duhovkové svaly dostávají protichůdné povely – uvolnit se, aby na sítnici proniklo co nejvíc světla, a zároveň se stáhnout, aby byl výsledný obraz co nejostřejší. Namáhané oči méně mrkají, takže mohou vysychat. Ani jeden z těchto efektů však nepřetrvává. Pokud to s četbou pod peřinou přeženete, můžou vás chvíli bolet oči, hlava, nebo můžete vidět rozmazaně. Nic z toho by ale nemělo přetrvávat delší dobu. Kdyby ano, je na místě navštívit očního lékaře.

S účinky čtení obecně, nikoliv jen za špatného osvětlení, je to ale o něco horší. Podle mnoha odborníků způsobuje krátkozrakost.

Čtením k dioptriím

V povoláních, u kterých je nutné ostřit na blízké objekty, najdete víc lidí, kteří musí nosit brýle nebo kontaktní čočky, protože jsou krátkozrací. Klasický příklad jsou hodináři nebo lidé, kteří pracují s mikroskopy. Lidské oko zřejmě nebylo přírodním výběrem k podobné námaze navrženo a zatím se ještě nestačilo přizpůsobit. Svědčí o tom třeba i prudký nárůst počtu případů krátkozrakosti mezi Inuity a dalšími etniky, která přecházejí od života sepjatého s přírodou k životu sepjatému s civilizací.

Při čtení na blízké objekty ostříme. Způsobuje čtení krátkozrakost podobně jako práce s mikroskopem? Nejspíš ano. Tak třeba občané New Foundlandu mají tím vyšší pravděpodobnost, že budou krátkozrací, čím déle chodili do školy. V ortodoxních židovských školách, kde se klade velký důraz na studium Tóry, je krátkozrakých zhruba osmdesát procent studentů. Naproti tomu v běžných židovských školách má stejnou potíž jen o trochu méně než třicet procent studentů.


Autor: SXC

Nejznámější jsou ale studie singapurských dětí. V Jihovýchodní Asii je totiž krátkozrakost daleko rozšířenější než ve zbytku světa. Asi se na tom podílejí genetické vlohy. Místní děti se také často učí číst dřív, než je zvykem v Evropě a dřív se také setkávají s počítači a internetem. V poslední době vyšlo v různých vědeckých časopisech několik prací, jejich autoři hledali souvislost přímo mezi počtem přečtených knih za týden a rozvojem krátkozrakosti. Děti, které přečetly víc než dvě knihy týdně, což byla nejčastější hodnota, měly až třikrát větší pravděpodobnost, že budou muset nosit brýle kvůli krátkozrakosti.

V některých pozdějších studiích sice vztah nevyšel tak jasně jako napoprvé, ale stále přetrvával. Pro zajímavost, krátkozrakost souvisí i s inteligencí. Krátkozraké děti byly lepší v řešení inteligenčních testů (a samozřejmě více četly). Krátkozrací rodiče měli krátkozraké děti. V obdobných případech je ale často těžké až nemožné oddělit vliv dědičnosti od vlivu prostředí (tedy čtení) a poznat rozdíl mezi příčinnou a následkem. Výsledky je proto lépe brát s rezervou.

Zabijí čtečky papír?

Žijeme v počítačové době, je proto na místě se ptát, jestli nás nějak ovlivňuje čtení z monitorů. Mělo by to s ním být podobně jako se čtením pod peřinou. Je namáhavé a mohou z něj bolet oči, ale nemělo by zanechávat trvalé následky. Četba na internetu má svá specifika. Předně, návštěvníci webových stránek čtou málo a neradi. Jestli jste se prokousali mým článkem až sem, asi vás zaujal. Jste ale jedni z mála, naprostá většina ostatních to vzdala daleko dřív.

Při čtení knih čteme po řádcích zleva doprava od horního okraje stránky k dolnímu. Uživatelé internetu čtou ve tvaru písmene F. Přeletí dva přední řádky a pak prochází text shora dolů. Mají k dispozici spoustu odkazů, na které mohou kliknout a z prohlížené webové stránky odejít. Pokud to pozorujete i na sobě (já ano) a vadí vám to (mně ano), můžete zkusit rozšíření pro mozziloidní prohlížeče Readability (http://www.re­adability.com/). Přepne stránku na čistý text. Věřte, že se vám s ním podaří na webu dočíst daleko víc článků.

Elektronické knihy a noviny ve čtečkách se dají číst téměř stejně dobře jako papírové. Z hlediska soustředění jsou možná ještě lepší, protože vidíte jen jednu stranu a ostatní vás nevyrušují. Námaha při čtení ve špatném osvětlení odpadá, protože čtečky svítí samy. Časem budou ještě lehčí, tenčí a vůbec lepší než dnes. Blíží se soumrak papíru?

Osobně myslím, že ne. Až tenhle článek dopíšu, uložím ho a půjdu si zaběhat. Teprve pak se k němu vrátím. První věc, kterou udělám, až ho znovu otevřu, bude, že si ho vytisknu. Na papíře najdu daleko víc chyb nebo formulací, které bych chtěl změnit. Označím si je obyčejnou tužkou. Fyzická existence textu mi od něj paradoxně poskytuje větší odstup. Nevím, čím to je, ale je to tak. Minimálně věci, které sám napíšu, si budu muset tisknout vždycky.

Zdroje:
http://health­.howstuffworks­.com/mental-health/human-nature/health-myths/reading-in-dim-light.htm/printable
http://www.bmj­.com/content/335/7633/1­288.full.pdf
http://www.agin­geye.net/visi­onbasics/visi­onmyths.php
http://science­line.org/2007/10/ask-peck-darkeyesmyopia/
http://www.the­age.com.au/ar­ticles/2002/04­/22/1019441223384­.html
http://www.iov­s.org/content/43/2/332­.full.pdf
http://downlo­ad.thelancet.com/pdfs/jou­rnals/lancet/PI­IS0140673605715208­.pdf
http://pingpon­g.ki.se/public/pp/pu­blic_courses/cou­rse05877/published/1291­044572089/resou­rceId/4019767/c­ontent/infoweb/no­de-3216923/Outdo­or%20activity%20an­d%20myopia%20in%20Sin­gapore%20teena­ge%20children­.pdf

Reklama

Knihkupectví Kanzelsberger – hlavní partner seriálu Léto s (e)knihou
Síť knihkupectví po celé ČR, online prodej. Nabízíme více než 56 000 denně aktualizovaných záznamů knih všech žánrů: beletrie, dětské knihy, učebnice, slovníky, odbornou a technickou literaturu, historie, encyklopedie, hudebniny, mapy a atlasy.
http://www.kan­zelsberger.cz
| www.facebook.com/kni­hy.kanzelsber­ger

3 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 15. 4. 2013 13:44