Každý Čech sní za rok 6 kg másla a 16 kg jogurtů

Autor: Photl.com

Přemýšlíte, kdo jí takové množství másla za vás? A to ještě nevíte, jaká jsou aktuální data o spotřebě tvarohů, tavených sýrů a mléka. Ani odkud se k nám toho mléka dováží nejvíc.

V Česku potraviny zdražují rychleji než v okolních státech Evropské unie. Zatímco v EU za posledních sedm let podražily o 25 %, u nás se jednalo o 30 %, uvedla před časem členka bankovní rady České národní banky Eva Zamrazilová. Odpověď se skrývá v celé řadě důvodů,“ hodnotí agrární analytik Petr Havelkomentáři na serveru Vitalia.cz a dodává: „Hned tak se to nezmění.

Ministerstvo zemědělství vidí východisko v zajištění potravinové soběstačnosti pohybující se u jednotlivých komodit na úrovni 70–90 %. My bychom dost možná už v současné době soběstační byli, ale tím, že se od nás hodně potravin vyváží, na tuto hranici v brzké době jen těžko dosáhneme. Podívejme se, jak je to u nás s mlékem podle statistik Jiřího KopáčkaČeskomoravského svazu mlékárenského (ČMSM).

Pokud máslo nejíte, vězte, že ho někdo jí za vás. Průměř je 5,9 kg ročně na osobu.
Autor: Isifa.cz

Pokud máslo nejíte, vězte, že ho někdo jí za vás. Průměř je 5,9 kg ročně na osobu.

Konzumace mléčných výrobků v Česku nebyla v posledních letech nikterak zářná. V období krizových let 2008–2009 docházelo k poklesu spotřeby mléka a mléčných výrobků. „Skvělou zprávou je však informace o tom, že mléčné výrobky začínají chutnat, už nemáme tak hluboko do kapsy a došlo tudíž ke zvýšení spotřeby mléčných výrobků o téměř 3 %, nepočítáme-li máslo,“ říká Jiří Kopáček. Což sice v řeči procent nevypadá nikterak působivě, převedeno na kilogramy už jsou cifry zajímavější. Z 227 kg se spotřeba zvýšila na 234 kg na osobu a rok. „Reálný potenciál je na úrovni 260 kilogramů, což je i evropský průměr. Myslím, že máme velké šance se do deseti let na tuto úroveň dostat,“ netroškaří šéf ČMSM.

Proč pít mléko? 600 ml mléka obsahuje:

Minerální látky významné pro metabolismus

80 % doporučeného denního příjmu vápníku
16 % doporučeného denního příjmu hořčíku
20 % doporučeného denního příjmu zinku
33 % doporučeného denního příjmu selenu

Významné vitamíny

29 % doporučeného denního příjmu vitaminu B1
65 % doporučeného denního příjmu vitaminu B2
58 % doporučeného denního příjmu vitaminu B12

Nejsme soběstační, ale Slovensko je na tom hůř

V roce 2012 jsme vyvezli kolem 900 tis. tun mlékárenských výrobků za celkem 15 miliard korun, dovezli jsme však výrobky za 11 miliard, což ČMSM vadí z jednoho důvodu: „Na naší spotřebě se bezmála 42 procenty podílí dovozové výrobky. Vůbec nám nevadí, že se sem dováží výrobky, které sami nevyrábíme, které neumíme, ale ony se sem dováží i výrobky, které umíme vyrobit v daleko lepší kvalitě. Jedná se například o tvarohy či eidamské sýry, a to je trošku zbytečné.“

Jiří Kopáček však ukazuje na naše sousedy, u nichž je situace ještě výrazně nepříznivější. Spotřeba mléčných výrobků na Slovensku je až 61 % tvořena právě dovozovými mléčnými výrobky. Takže na tom nejme zas tak špatně. Ze zahraničí k nám proudí hlavně máslo, jogurty, sýry a trvanlivé mléko. „To jsou přesně ty výrobky, které umíme sami vyrábět,“ lamentuje nad zvyšujícím se dovozem šéf mlékařů.

Kolik toho ročně sníme? Tuny

„Když se podíváme na konzumní mléko, tak jsme každý z nás v loňském roce vypili průměrně 59 litrů, což se sice dobré, protože jsme vyskočili o dva a půl litru, ale evropský průměr je 65 litrů mléka,“ ukazuje na první grafy Jiří Kopáček. Ve srovnání s rokem 2011 došlo výraznému nárůstu dováženého mléka. Největší díl z dovozového koláče pak patří Německu.

Zajímavá skutečnost vyplývá ze srovnání tabulek dovozu a vývozu pro Slovensko. Zatímco Slovensko má druhý největší podíl na dovozu mléka do České republiky (39,1 %), opačným směrem poroudí téměř stejný procentuelní podíl. Největší část vývozu konzumního mléka z ČR (45,8 %) mířila totiž na Slovensko. „Zakysané výrobky měly velkou krizi, loni se tento trend ale obrátil a současně s ním jsme tedy v loňském roce konzumovali 16,2 kg zakysaných mléčných výrobků na hlavu, což je téměř o kilogram více než v roce 2011. Nejvíce stoupla kategorie jogurtů,“ seznamuje nás s dalšími výsledky šéf ČMSM. Nicméně i toto číslo je stále pod evropským průměrem, který činí 18,7 kg. Na druhou stranu Poláci s necelými 8 kg na hlavu a rok jsou na tom o poznání hůř.

Čtěte také: Válka o mléko je spíš svatá než věcná

Co se týká sýrů a tvarohů, tam na tom nejsme špatně. Průměrný Čech jich spotřebuje 16,8 kg – 3,3 kg tvořily tvarohy, 2,3 kg tavené sýry, 11,2 kg přírodní sýry. Pokud jde o máslo, během roku každý z nás zkonzumuje 5,9 kg této potraviny. „Evropský průměr je velmi nízký, což je dáno nízkou spotřebou másla ve Středomoří, kde se akcentuje olivový olej. Například Dánsko je však se svojí spotřebou hluboko pod průměrem, spotřeba je tam necelé dva kilogramy másla na rok a osobu,“ říká Jiří Kopáček.

Česká domácí výroba mléčných výrobků je ohrožována silnou konkurencí levnějších konkurenčních produktů ze zahraničí. Zatímco v roce 2003 byl podíl dovozu na celkové spotřebě mléčných výrobků jen 13,5 %, za devět let se tento podíl zvýšil téměř čtyřnásobně na téměř 42 %. Například podíl dovozu na spotřebě sýra je dokonce 51 %. Cesta, která míří k soběstačnosti České republiky v produkci mléčných výrobků, tak vede přes podporu českých mléčných výrobků. „Je důležité být, coby výrobce, úspěšnější v marketingu a v komunikaci se zákazníkem, abychom dokázali kupující přesvědčit, že české výrobky jsou ve skutečnosti stejně hodnotné nebo ještě lepší než zahraniční,“ říká Jiří Kopáček.

Čtěte dále: Hrají si na mléko a přitom jsou z vody. Poznáte to?

16 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 20. 6. 2013 20:42