Česká studie dokázala, že kávy se není třeba bát

Autor: SXC

Káva je zdravá, jen ne, když je to náš „turek“… Tak tento mýtus podle Vysoké školy chemicko-technologické v Praze právě padl. Káva je prý zdravá bez ohledu na způsob přípravy.

Unikátní studie, kterou pro Institut kávy zpracovala Vysoká škola chemicko technologická v Praze, potvrdila, že kávy se netřeba bát. Srovnávací studie byla zaměřena na změny chemického složení kávy v závislosti na surovině a způsobu přípravy.

Vědecký tým vysoké školy analyzoval rozdílné druhy kávy a techniky jejich přípravy. „Věděli jsme, že kromě nejznámějšího kofeinu káva obsahuje i další látky, včetně řady zdraví prospěšných látek s antioxidační aktivitou. Zajímalo nás, zda mají rozdílné způsoby přípravy různých druhů kávy vliv na sledované látky. A pokud ano, tak jaký," říká profesorka Jana Hajšlová, vedoucí Ústavu chemie a analýzy potravin.

Experti zkoumali čtyři druhy kávy: mletou-praženou kávu pro přípravu „turecké" kávy, rozpustnou kávu, kávu v kapslích a mletou kávu na přípravu espressa, které připravovali v České republice obvyklými způsoby. Zjistili, že dobrou kávu lze získat všemi testovanými způsoby přípravy. Výsledky studie též potvrdily, že zvolený způsob přípravy kávy ovlivňuje zastoupení jednotlivých složek ve výsledném nápoji.

Nejvíc antioxidantů je v rozpustné kávě

S ohledem na obsah kofeinu v nápoji hraje roli použitá odrůda kávy (Robusta má obecně vyšší obsah kofeinu než odrůda Arabica), zatímco vlastní způsob přípravy kávy tuto skutečnost už výrazně neovlivní. „V podstatě je z hlediska psychostimulačního účinku kávy jedno, zda si dáte espresso, rozpustnou kávu nebo zalévanou kávu. Jakákoliv z nich pomůže díky kofeinu zlepšit bdělost, pozornost, logické myšlení a celkovou tělesnou a duševní výkonnost," říká lékař Pavel Kohout, odborný garant Institutu kávy.

Kromě kofeinu se kávy liší zastoupením ostatních látek, k jejichž tvorbě dochází v průběhu procesu pražení. Dosažená teplota a délka pražení ovlivňují především vznik charakteristického aroma a chuti. Vysoké teploty při pražení způsobují i vznik antioxidantů. S ohledem na technologii výroby nejvyšší antioxidační aktivitu vykazovala rozpustná káva.

• Dospělý člověk může denně bez obav zkonzumovat přibližně 300 mg
kofeinu, což odpovídá čtyřem až šesti šálkům kávy.
• Až 70 % denně přijatých antioxidantů mohou tvořit právě antioxidanty
konzumované v kávě.
• Pravidelná denní konzumace již několika šálků kávy dokáže potlačit či
oddálit vznik některých tzv. civilizačních chorob (Diabetes mellitus II. typu,
Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba, astma, nemoci srdce a cév).
• U konzumentů kávy je v průměru o 15 % menší riziko vzniku mozkové
příhody než u těch, kdo kávu nepijí. V případě, kdy konzumace dosahovala
2 šálků denně, bylo riziko sníženo o 14 %, při vyšší konzumaci 3–4 šálků
pak o 17 %.
• Podle statistik Mezinárodní organizace kávy (ICO) vypije průměrný Čech
ročně jen 3 kg kávy, zatímco například průměrný Fin více než 11 kg.

Káva je možná prevencí Alzheimerovy choroby

V posledních letech se sleduje též tvorba takzvaných procesních kontaminantů, akrylamidu a furanu, s cílem optimalizovat výrobní proces. V žádném z vyšetřovaných vzorků sledované látky nepřekročily běžně zjišťované hodnoty. Při konzumaci rozpustné kávy připravené podle doporučení výrobců je příjem výše uvedených látek v porovnání s ostatními typy kávy nejnižší.

Studie potvrdila přítomnost antioxidačních látek ve všech druzích kávy. „Antioxidanty spolu s ostatními látkami hrají rozhodující roli při pozitivních vlivech kávy na lidský organismus,„ vysvětluje Pavel Kohout a dodává: „Díky nim pravidelná konzumace kávy může snižovat riziko vzniku diabetes mellitus II. typu, má protinádorové účinky a pozitivně působí při prevenci Alzheimerovy choroby.“

4 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 11. 3. 2012 21:18