Kauza spreje na hubnutí - zakázat ho nelze, i kdyby šlo o podvod

Autor: www.sensaslim.com

Lidská blbost je věčná a výrobci všelijakých obskurních „zázraků“ to dobře vědí. Historka o žokejovi, který nechtěně zhubnul, připomíná onu slavnou příhodu s nebohým psem v mikrovlnce.

Poslyšte příběh, který se skutečně stal. Vystupují mazaní podvodníci, čestní doktoři, zázračné zeštíhlovací prostředky, státní úřady a zklamaní žokejové. Vše se (tentokrát) odehrává u protinožců, na druhé straně Zeměkoule.

Málokdo asi v životě nenarazil na nikoho, kdo se snažil zhubnout. Masové sdělovací prostředky přinášejí zprávy o epidemii tloušťky sužující celý západní svět minimálně jednou za čtrnáct dní.

Z povahy lidské fyziologie plyne, že hubnutí je obtížné. Díky tomuto faktu vzkvétá rozsáhlý průmysl, chrlící zaručené návody na snižování váhy v podobě knih, televizních pořadů, specializovaných webů, a dalších podobných produktů. Jste-li vyčpělá celebrita, která přišla o přízeň publika, stačí napsat knihu o hubnutí, a máte jistotu, že se prodá.


Autor: www.sensaslim.com

Čas od času se objeví reklamní kampaň, nabízející zázračný medikament na snižování tělesné hmotnosti. Děje se to v Česku, stejně jako na druhé straně světa, v Austrálii. Tamní média se už nějakou dobu věnují tahanicím okolo spreje na hubnutí SensaSlim. Z pohledu čtenáře novin se zdá téměř jisté, že jde o další podvod. Historka má však několik bizarních rysů.

Zástupce společnosti obvinil univerzitního profesora, který si troufl tvrdit, že SensaSlim nefunguje, z pomluv a zažaloval ho o jeden a tři čtvrtě milionu australských dolarů, což je zhruba čtrnáct milionů korun.

Australské úřady zmrazily společnosti vyrábějící SensaSlim bankovní účet a vyšetřují ji kvůli obdobě toho, co znají české zákony jako klamavou reklamu. Prostředek samotný ale nezakázaly. Podle tamního práva by to šlo, jen pokud by obsahoval něco škodlivého, což nikdo nikdy neprokázal.

Společnost zažaloval i žokej Wanderson D'Avila. Ten si ovšem stěžuje, že po přípravku příliš zhubnul a dostal distanc. Firma mu poděkovala za dobrou reklamu.

Soud uznal, že důkazy jsou smyšlené

Sprej by se měl aplikovat zhruba deset minut před jídlem. Podle výrobce vyvolá v mozku pocit sytosti, takže toho méně sníte a následně zhubnete. Konkrétní princip jsem ale nikde nenašel. Web SensaSlimu zmiňuje Nobelovu cenu z roku 2004, udělenou za výzkum čichových receptorů americkým biologům Lindě Buckové a Richardovi Axelovi. Zmínění vědci se sprejem ale nemají pranic společného. Kromě nich hovoří web o dlouhodobém výzkumu na více než jedenácti tisících lidech ve stovce zemí po celém světě. Prý se jim podařilo zhubnout v průměru patnáct kilo, a některým až čtyřicet pět.

Právě tvrzení o dlouhodobé vědecké studii se však stala předmětem soudního jednání o podvodné reklamě. V recenzovaném vědeckém časopise nikdy žádná nevyšla, a je pravděpodobné, že nikdy ani neexistovala. Doktor Ken Harvey, který přednáší o lécích na univerzitě La Trobe, rozptýlené v několika městech australského státu Victoria, proti společnosti podal oficiální stížnost. Zástupce SensaSlimu Peter O'Brien se mu odvděčil žalobou. Protože žijeme v časech sociálních sítí, vznikla na Harveyovu podporu téměř okamžitě i facebooková skupina.

Soud dal za pravdu Harveyovi. Ten po vítězství vyjádřil lítost, že se výrobek nedá podle australských zákonů zakázat, ačkoliv se jedná o podvrh. O nedůvěryhodnosti přípravku nepřímo svědčí i spojení SensaSlimu se známým australským podvodníkem Peterem Fosterem, který už se zapletl do řady jiných skandálů. Jeden z nich zahrnoval i zázračný čaj na hubnutí.

Žokej zhubl, chtěl prý ale jenom zahnat hlad

Jediný popsaný případ, v němž sprej fungoval, je už zmíněný nešťastný žokej. Jelikož žádné další důkazy o účinnosti přípravku neexistují, vypadá to v jeho případě spíš na náhodu nebo efekt placeba.

Stěžujete si? Díky za reklamu!

Stěžujete si? Díky za reklamu!

Wanderson D'Avila si koupil balení SensaSlimu několik dní před závodem. Jak známo, váha je pro žokeje kritická. V den závodu měl D'Avila o osmdesát deka méně než předepsaných minimálních pětapadesát kilogramů. Rozhodčí ho potrestali zákazem startu na jeden měsíc.

Žokej reagoval žalobou na výrobce SensaSlimu. Podle svých právníků nebyl dostatečně informován, že po přípravku zhubne. Psalo se na něm totiž, že „zažene hlad“, nikoliv „sníží hmotnost“; což evokuje již v úvodu zmíněnou slavnou historku (kdo ví, jestli je pravdivá) o ženě, která upekla svého psa v mikrovlnce. Vysoudila za to pěkné peníze, neboť výrobce nikde  výslovně neuvedl, že trouba neslouží k sušení psů.

Zázraky bez námahy: Chcete zhubnout? Natáhněte si „tukožroutské“ spoďáry

Taky chcete shodit nějaké to kilo a nic moc pro to nedělat? „Stačí se narvat do menších kalhot,“ komentuje ironicky jeden diskutující na webu nový vynález. O co jde?

  • V Japonsku si získává oblibu novátorský způsob, jak se rychleji zbavit nadbytečných kilogramů – nošení „tukožroutského“ spodního prádla, napsal list The Daily Telegraph. Toto prádlo podle výrobce dokáže spálit stovky kalorií týdně jen tím, že ho člověk nosí. Kalhotky či krátké legíny jsou vyrobené z nepružného materiálu, který prý nutí svaly pracovat se zvýšenou námahou při obyčejné chůzi nebo stoupání do schodů.
  • „Průměrný muž vážící 64 kilogramů, který denně chodí 90 minut, spálí jednoduše tím, že si kalhoty navlékne, 210 kilokalorií za týden, tedy ekvivalent půl litru piva,“ cituje agentura ČTK údaje značně japonské – průměrný český muž asi neváží 64 kg, nechodí denně 90 minut a vypije víc než půl litru piva za týden.
  • Klíčovou složkou prádla, které v přepočtu stojí asi 640 korun a momentálně se prodává jen v Japonsku, je vlákno vetkané do látky, aby jí zabránilo v natahování. Tato svalová námaha navíc, která je třeba k vyrovnání napětí vlákna při obyčejné chůzi, pak vede k úbytku na váze bez námahy. 
  • Podle prohlášení výrobce jsou spodní kalhoty určeny pro každodenní nošení převážně podnikatelů či podnikatelek ve věku 35 až 45 let. Tvarovací technologie se soustřeďuje na oblast boků, která nejvíc pracuje při chůzi nebo stoupání do schodů. 
  • Kalhoty jsou rovněž vylepšené deodorantními částicemi, aby prádlo při nošení zůstalo svěží i v teplých letních měsících. 
  • „Tukožroutské prádlo“ je zatím posledním produktem z řady inovativních výrobků, jejichž cílem je pomoct japonským zaměstnancům v boji proti nadváze. Také japonská vláda spustila v uplynulých letech řadu kampaní ve snaze o zeštíhlení národa, který povážlivě bobtná v pase.

Léky existují, ale ne zázračné

Hubnoucí sprej je na devadesát devět celých devět desetin procenta podfuk. Přípravky snižující hmotnost jsou však v lékárnách k dostání. Aby člověk zhubnul, musí vydávat více energie, než přijímá. Léky to samy o sobě nezařídí, ale dokážou to usnadnit.

Ztráta hmotnosti s nimi je většinou mírná, pohybuje se od dvou do pěti kilogramů. Nejznámější je orlistat, který se prodává na předpis pod obchodním názvem Xenical, nebo v poloviční síle ve volném prodeji jako Alli. Snižuje aktivitu enzymů, štěpících tuky. Ty pak procházejí střevem nestráveny.

Nějakou dobu se používal i lék Rimonabant (Acomplia), který ovlivňoval tzv. cannabioidní receptory v mozku. Přišlo se na něj, protože po marihuaně má spousta lidí záchvaty žravosti. Lék měl opačné účinky než účinná látka konopí, THC. Nedávno byl ale stažen z prodeje. Způsoboval totiž deprese a sebevražedné myšlenky. V mozku působil i další dnes už zakázaný lék Sibutramin (Meridia), který kromě hubnutí způsoboval i kardiovaskulární problémy.

Povolený je lék Adipex retard, jehož účinná látka udržuje tělo ve stavu připraveném na boj nebo útěk, přičemž snižuje pocit hladu a zvyšuje spalování tuků. Je k dostání na lékařský předpis pro lidi, kterým hrozí kvůli zvýšené hmotnosti zdravotní komplikace. Jeho užívání se musí kombinovat s patřičnými dietními opatřeními a cvičením, jinak nemá smysl. Pohyb snižuje hmotnost stejně nebo ještě víc než léky. Nejvíc energie člověk spotřebovává při běhu, chůzi, nebo ježdění na kole. Zapojují se při tom totiž dlouhé svaly v nohách.

3 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 28. 6. 2012 11:12