Kafe pomůže nasypat informace do hlavy. Ale nesmí se to přehnat

Autor: Copyright © 123RF Stock Photos

Káva díky svým účinkům pomůže například studentům při učení. Jenže vypití nadměrného množství kávy může způsobit přesně opačný účinek.

Káva je nápoj s povzbuzujícími účinky především na centrální nervový systém, což dokládají mnohé mezinárodní vědecké studie. „Káva má díky kofeinu psychostimulační účinky. To znamená, že zvyšuje bdělost, pozornost, logické myšlení a celkovou tělesnou i duševní výkonnost,“ říká docent Pavel Kohout z Thomayerovy nemocnice v Praze. Kávu tak využívají například studenti, především ke zlepšení koncentrace, zbystření mysli a oddálení únavy. I v případě kávy ale platí „všeho s mírou“.

Účinek zvyšuje průběžná konzumace kávy

Základem pro maximální využití povzbudivého účinku kofeinu je podle odborníků průběžné denní dávkování. Kofein se vstřebává po vypití kávy nalačno velmi rychle, kompletně je vstřebán do 30 – 45 minut. Prochází krví do mozku a působí stimulačně na mozková centra. Doba působení je individuální od 15 do 120 minut. Podle Pavla Kohouta by si studenti měli dát jeden šálek kávy 30 minut před začátkem učení a následně konzumovat jeden šálek přibližně po 90 minutách.


Autor: Copyright © 123RF Stock Photos

Káva zvyšuje bdělost, pozornost, logické myšlení a celkovou tělesnou i duševní výkonnost

Pavel Kohout zároveň upozorňuje, že vypití nadměrného množství kávy může způsobit opačný účinek, než jaký student očekává. Mohou se totiž dostavit nežádoucí účinky způsobené předávkováním kofeinu, jako je například bušení srdce či pálení žáhy, excitovanost a snížená vštípivost.

Celkové množství vypité kávy by nemělo překročit denní dávku čtyři až maximálně šest šálků kávy, což představuje 300 mg kofeinu. Tolerance lidí na kofein je individuální a mnozí konzumenti snesou i více šálků za den. „Může v tom hrát roli více faktorů, jako je například rychlost metabolismu kofeinu, anebo to, zda kávu pijeme nalačno či s jídlem,“ vysvětluje docent Kohout. Z toho vyplývá, že množství kávy nutné k povzbuzení je individuální a záleží na dalších faktorech, mimo jiné na hydrataci.

Kávy se prý bojíme zbytečně

Specialista v oblasti léčebné výživy Pavel Kohout je spolu s gastroenterologem Peterem Minárikem z Onkologického ústavu v Bratislavě, zakladatelem a odborným garantem Institutu kávy (www.institut­kavy.cz), iniciativy, která chce objektivně informovat o kávě a vlivu její konzumace na lidský organismus.

Upozorňuje, že pravidelná konzumace kávy má zároveň pozitivní vliv na snížení rizika vzniku některých nemocí. Klinické a vědecké studie již potvrdily, že káva snižuje riziko cukrovky (diabetes mellitus) II. typu, může snižovat riziko vzniku některých nádorů a nástupu Alzheimerovy choroby. Káva obsahuje více jak dvě stě zdraví prospěšných látek, některé z nich disponují antioxidační aktivitou. „Až 70 % denně přijatých antioxidantů můžeme získat z kávy,“ dodává docent Kohout.

V porovnání se státy, které kávu konzumují ve větším množství, tedy až 11 kg kávy na obyvatele za rok ve Finsku, jsou na tom Češi slabě. Snížit obavy z konzumace kávy z důvodu zdravotních rizik, prezentovat studie, které si všímají dopadů konzumace kávy na zdravotní stav jedince i rizikových skupin, to jsou některé cíle Institutu kávy.

Přestože odborníci čím dál častěji mluví o tom, jak pozitivní vliv má pití kávy na člověka, Evropský potravinový úřad nedávno jeden konkrétní zdravotní účinek prověřil a neuznal: Káva jako lék? Potravinový úřad toto tvrzení zakázal.

Zdroj: Tiskové materiály, Institut kávy