Jsou všechny potraviny na pranýři právem?

Zatímco zákazníci si posílají odkazy na plesnivé chleby a prošlé párky, které se ocitly na stránkách webu pranýřujícího právě takové praktiky, dotčené obchody a výrobci se bouří.

Stačí si otevřít webovou stránku Potravinynapranyri.cz, aby člověk získal dojem, že není horších obchodů, než je Tesco, Lidl a Kaufland. Mezi dvacítkou potravin, které se objevily na první straně webu, jim v době psaní tohoto článku patřila většina, sekundovaly jim Makro a Globus. Jak je to možné?

Jak se vlastně potraviny na pranýř dostávají?

Jedno vysvětlení se nabízí samo, jde o velké obchodní řetězce s mnoha obchody a deseti tisíci položkami v regálech, čímž výrazně stoupne pravděpodobnost, že mezi nimi skladují i nějaký prošlý či jinak závadný průšvih. Ale kdo a jak vlastně rozhoduje o tom, zda se potravina ocitne na webovém pranýři, který spravuje Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI)?

„Veškeré položky, které jsou vloženy do projektu Potraviny na pranýři, jsou úředně uzavřená kontrolní zjištění inspektorů SZPI. Nové informace jsou do webové aplikace vkládány průběžně, jak se daří uzavírat kontroly,“ vysvětlil mluvčí inspekce Pavel Kopřiva. Podle něj už je systém zároveň připraven na vkládání kontrolních zjištění i od ostatních dozorových orgánů v oblasti potravin, kam patří například Státní veterinární správa a hygienické služby. „Také již existuje zájem některých partnerských organizací z evropských států se k projektu připojit,“ dodal.

K tématu: Kolik institucí u nás vlastně kontroluje potraviny?

Jinými slovy, na webu se ocitají položky, které prošly obvyklou úřední mašinérií, nejde tedy o ničí dojmy nebo snad neprověřená udání ve snaze někoho poškodit. Přesto však musí na začátku být informace o tom, že někde mají potravinu, která by v krajním případě mohla dokonce poškodit lidské zdraví.

Ukázka nálezů Potravin na pranýři za posledních pár dnů:

Jednou je to náhoda, vícekrát obvyklá praxe

Jenže, pokud se na webu ocitne více potravin například z jednoho řetězce, mají ho zákazníci považovat celkově za špatný, nebo je to například kvůli tomu, že se sešlo více podnětů v tomto směru a pak také proto, že velcí prodejci jsou více vidět? A lze tím podobná zjištění nějak omlouvat, protože naprostá většina jejich nabídky je v pořádku?

„Při hodnocení počtu zjištění u jednotlivých prodejců v projektu je potřeba vést v patrnosti, že SZPI nevytváří plán kontrol tak, aby jeho výsledky byly statisticky reprezentativní. Inspekce jde tam, kde očekává problém, aby mohla zjednat nápravu neuspokojivého stavu,“ vysvětluje Pavel Kopřiva. Podle něj tedy nebývají zjištěné problémy pro inspektory žádným překvapením. „Velký podíl na trhu rozhodně není omluvou pro zjištěná pochybení, zároveň však platí, že na velké prodejce je více vidět. Opakovaná pochybení jsou ale signálem pro spotřebitele, že zde něco není v pořádku,“ říká – tedy jedny prošlé uzeniny mohou být náhoda, pokud se u nějakého řetězce tento problém opakuje, půjde nejspíše o běžnou praktiku.

Přečtěte si: Falšování potravin: možné je všechno. I zázraky

Obchodníci si stěžují na výrobce a naopak

Spuštění webu samozřejmě vyvolalo pozdvižení nejen mezi zákazníky, ale i mezi obchodníky a pak rovněž mezi výrobci, kteří si stěžují na to, že od nich šly produkty v pořádku, ale že problém nastal při nesprávném skladování. Jenže, podobně argumentují i obchodníci. „Zaznamenali jsme reakce obchodníků i výrobců. Obchodníci poukazovali na skutečnost, že jsou v aplikaci potraviny na pranýři uváděni, přestože je, dle jejich mínění, naprostá většina pochybení na straně výrobců potravin. Argumentace výrobců byla právě opačná, domnívali se, že za převažující část zjištěných pochybení jsou zodpovědní obchodníci,“ popsal mluvčí SZPI.

Co z toho plyne? Inspektoři to považují za důkaz toho, že web funguje a plní svůj úkol. „Podněcuje totiž diskuzi mezi výrobci a obchodníky o míře zavinění dnešní neuspokojivé situace ohledně kvality potravin. Budou-li výrobci sledovat prodejce, zda například nevhodným skladováním neubližují jejich výrobkům a budou-li prodejci sledovat výrobce, zda jejich případně nejakostní produkty nepoškozují dobré jméno obchodu, bude z toho profitovat zejména spotřebitel,“ doufá Pavel Kopřiva.

Jeden příklad: Polské kakao z Kauflandu bylo falšováno, a to opakovaně

Co je nového na webu

A co my? Měli bychom se občas na potraviny na pranýři podívat, je to hodně zajímavý pohled. Celkově si nadále, tak jako počátkem prázdnin, vede nejhůře prodejce Tesco s téměř šesti desítkami záznamů – mezi nejnovějšími se ocitl například balený sýr Gouda s viditelnou plísní na povrchu nebo tavený sýr z Domažlic, který však obsahoval i nepovolené látky jako například rostlinný tuk, který přitom v tomto mléčném výrobku nemá co dělat. Kaufland překročil čtyři desítky záznamů. Lidl s Globusem jich zatím nemají každý ani deset, nicméně vypadá to, že právě na ně se kontroly nově zaměřily, protože většina záznamů je právě z posledních dnů. A bohužel mezi nimi jsou i tak závažná pochybení, jako například zbytky pesticidů v zeleném sáčkovém čaji či okem viditelné plísně na sýrovém výrobku nazvaném Slovenská rolka.

Čtěte téma: Češi volají po kvalitních potravinách, ale nekupují je

4 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 3. 9. 2012 12:19