Jsou čajové sáčky a hygienické potřeby toxické?

Kdo o tomto tématu již něco četl, mohl narazit na varování, že pokud si vaříte pytlíkový čaj v běžných čajových sáčcích, hrozí vám hromadění vysoce toxických a karcinogenních látek v těle. Stejné informace se šíří ohledně hygienických potřeb, jako jsou tampony, vložky nebo toaletní papír. Proč?

Důvodem má být bělení buničiny, která se k výrobě čajových sáčků a hygienických potřeb používá, resp. bělení chlorem, při kterém jako vedlejší produkty tohoto procesu vznikají dioxiny. Ty se v těle ukládají a mohou způsobit rakovinu a další vážné nemoci. Bělí všichni výrobci chlorem, jak se říká v některých médiích? Poškozujeme trvale své zdraví, když si vaříme čaj nebo když používáme tampony a vložky? Na tyto otázky jsme se zeptali jak odborníků, tak samotných výrobců.

Co jsou dioxiny a jak ohrožují naše zdraví

Dioxiny se díky své rozpustnosti v tucích ukládají v tukových tkáních. Už v nízkých dávkách je jim připisována vývojová toxicita a karcinogenita. Ta byla potvrzena v roce 2001, kdy byl dioxin překlasifikován na oficiálně uznaný karcinogen. Do té doby byl zařazen do skupiny tzv. „pravděpodobných karcinogenů“.

Některé z těchto sloučenin se vyznačují tak vysokou toxicitou, že je můžeme zařadit mezi nejjedovatější látky, které kdy člověk vyrobil. Dioxiny vznikají kromě jiného jako vedlejší produkty při procesech bělení chlorem, přičemž chlor je základní surovinou chemického průmyslu, používaného v mnoha odvětvích.

Anna Strunecká, která se touto problematikou dlouhodobě zabývá, říká: „Dioxiny jsou prakticky nezničitelné, jejich koncentrace v přírodě stále narůstá. Uvolňují se i z papírových sáčků na čaj. Nacházíme je i v tamponech, vložkách a dětských plenkách. Opakované vystavování se dioxinu podstatně zvyšuje riziko rakoviny. Uvádí se, že karcinogenita dioxinu je mnohonásobně vyšší než karcinogenita zakázaného DDT. Dioxiny vyvolávají také poruchy imunity.“ 

Dioxiny ovlivňují lidský organismus hned dvakrát

Kromě toho, že dioxiny mají silné karcinogenní účinky, je tu ještě jedno velké nebezpečí. Dioxiny můžeme dle prof. Strunecké zařadit mezi tzv. „hormonální disruptory“ (kam patří kromě dioxinů také bisfenol A, formaldehyd a ftaláty). To znamená, že mají vliv také na hormonální systém.

V tom je jejich další zákeřné působení. „Dioxiny ovlivňují hormony a mohou způsobit poruchy vývoje, vyvolávají abnormality při nitroděložním vývoji, snižují schopnost rozmnožování, vyvolávají spontánní potraty, ovlivňují produkci hormonů, a to vše již při velmi nízkých koncentracích,“ vysvětluje profesorka Strunecká.

Alarmující informace o dioxinech vyvolávají paniku

Fakt, že jsou dioxiny vysoce škodlivé látky, nelze zpochybnit. Není divu, že jsou zejména ženy plny obav a mají strach použít jednorázové vložky či tampony nebo nechtějí svým dětem vařit čaj z pytlíku. Jsou tyto obavy opodstatněné?

Jaroslav Dobiáš z Ústavu konzervace potravin při Vysoké škole chemicko-technologické v Praze nás uklidňuje a říká: „Obecně se buničina bělí buď sloučeninami s aktivním chlórem (preparáty na bázi chlornanů, oxidu chloričitého atd.), nebo atomárním kyslíkem, peroxidem vodíku, ozonem. V současné době je preferován spíše druhý způsob právě pro možnost tvorby chlorovaných organických sloučenin při použití způsobu prvého.“

Pokud ale výrobci chlorem přece jen bělí, jak velká jsou zdravotní rizika? „Bělení aktivním chlórem nevede automaticky ke tvorbě nebezpečných látek. Pokud se buničina bělí v souladu se zásadami správné výrobní praxe, měl by být obsah chlorovaných residuí nevýznamný a problém by měl nastat pouze v případě technologické nekázně indikované prokazatelnou přítomností těchto látek ve finálním výrobku nad uznaným hygienickým limitem,“ říká Josef Dobiáš a dodává, že „problém je také v tom, že současnými velice citlivými analytickými metodami lze prokázat přítomnost téměř čehokoli v čemkoli, což často některá media v honbě za senzacemi využívají.“

Zároveň ale upozorňuje i na to, že „bělení atomárním kyslíkem také není bez nebezpečí tvorby nepříjemných sloučenin, kterému je nutné se vyhnout.

Co splňuje zákonem stanovené normy, je zároveň neškodné?

Všechny výrobky musí splňovat požadavky rámcové legislativy (Nařízení EP a Rady (ES) č. 1935/2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami) a zároveň musí být v souladu s konkrétními požadavky dle toho, z jakého jsou materiálu (v případě papíru Vyhláška MZ ČR č. 38/2001 Sb., v případě plastu Nařízení komise (EU) č. 10/2011). 

Pokud jde o čajové sáčky, všechny musí být testovány a certifikovány tak, aby tyto normy splňovaly. Lenka Votavová ze Státního zdravotního ústavu k této problematice říká: „Výrobky, které jsou určeny pro styk s potravinami (např. čajové sáčky), jsou bezpečné, pokud jsou testovány v souladu s uvedenou legislativou.“

Záleží vždy na výrobci a použité technologii výroby

Čajové sáčky lze vyrábět i z nezávadných materiálů, což někteří výrobci dělají. Ondřej Hampl ze společnosti Sonnentor, která se věnuje ekologickému pěstování a výrobě biopotravin, říká: „Na výrobu čajových sáčků používáme materiál, který je vyrobený z vláken stromu Abaca, což je druh banánovníku. Samotný výrobce filtračních papírů už materiál nebělí. Abaca se přirozeně bělí sluncem v okamžiku, kdy se suší. Výrobce používá buničinu bělenou tzv. TCF – totally chlorine free. Takže se žádný chlór nepoužívá, místo toho je jako bělící činidlo použit kyslík.“

A co sáčky z umělých materiálů, které se nebělí?

Co se týče čajových sáčků, existuje celá řada materiálů a vyrábí se i čajové sáčky z umělých vláken. Otázka jejich bezpečnosti je také sporná. Prof. Strunecká k tomu uvádí: „Tyto sáčky se vyrábějí z různých plastických hmot, jako jsou nylon, viskózové umělé hedvábí, PVC nebo polypropylen. Nejčastěji se používají polyetylentereftaláty (PET). Z takových plastických sáčků se do nápoje uvolňují například bisfenol A (BPA), bisfenol S (BPS) a ftaláty.“ 

Že jde o významné karcinogeny, víme asi všichni. Doc. Dobiáš tvrzení vyvrací slovy: „PVC se pro sáčky na čaj nemůže použít, neboť má velmi malou tepelnou odolnost a nemůže vydržet teplotu vařící vody. Nylon (polyamid), viskóza, prakticky čistá rekonstituovaná celulóza a polypropylen by se použít mohly, nicméně mi není jasné, proč by se z nich měly uvolňovat zmíněné látky, když se pro jejich výrobu nepoužívají. Pokud jde o PET, mohl by se použít ve formě krystalického PETu, nicméně ani ten bisfenoly nebo ftaláty neobsahuje.“

K tomu podotýkáme, že oslovení výrobci čajů se k problematice nijak nevyjádřili. Osloveni byli tito výrobci: Jemča Jemnice, Megafyt, Müller Pharma, Jacobs Douwe Egberts (Pickwick) a Teekanne.

Jak jsou na tom dámské hygienické vložky a tampony

Dámské hygienické vložky mohou být teoreticky poměrně nebezpečným chemickým koktejlem. Pokud jsou běleny chlorem, mohou se v nich nacházet nebezpečné dioxiny. Vedle toho v nich najdeme další chemické přísady, jako jsou deodorační a absorpční látky, které mohou vyvolat alergie. Trendem zodpovědných výrobců je vyrábět produkty, které neškodí ani lidskému zdraví, ani životnímu prostředí. Ale i zde platí co výrobce, to jiná strategie, jiné technologické procesy výroby. Podařilo se nám získat vyjádření dvou významných výrobců dámských hygienických vložek.

Libor Maděra ze společnosti Fide (český výrobce menstruačních vložek) nám sdělil: „Jedinou surovinou, kterou používáme, je bělená celulóza. Jedná se o surovinu zcela odlišnou od papírenské celulózy a její stupeň bělosti je dosažen pomocí peroxidu, tzn. že neobsahuje žádný chlór. Ostatní suroviny jsou vyráběny synteticky a jejich bílá barva je dána probarvením ve hmotě, nikoliv bělením. Suroviny, které nakupujeme výhradně od renomovaných a certifikovaných dodavatelů, chlór neobsahují.“

Lenka Karlíková ze společnosti Procter & Gamble se k našemu dotazu vyjádřila takto: „Always a Tampax používají buničinu, viskózové hedvábí a bavlnu čištěnou pomocí základního bezchlorového procesu (ECF). Čištění odstraňuje nečistoty a čistí vlákna. Bělení vláken je výsledkem tohoto procesu, ne však jeho cílem. ECF je moderní bělící proces, jenž US FDA uznala jako bezpečný a neprodukující dioxiny.“

Protože výrobci nejsou povinni uvádět na výrobcích informace o tom, jak byl výrobek vybělen ani jaké obsahuje deodorační a absorpční přísady, nezbývá než věřit, že ať už byly výrobky běleny jakkoli, byly dodrženy přísné technologické postupy a výrobky jsou v souladu s povolenými limity.

12 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 6. 12. 2016 16:09