Jsou biopotraviny rizikové? Ne! říká stát

Touha po zdravém jídle vede u některých lidí až k chorobné posedlosti biopotravinami. Jejich bezpečnost je však někdy zpochybňována, třeba kvůli možné kontaminaci hnojivy či plísněmi.

O nové nemoci – ortorexii, tedy chorobné závislosti na zdravé stravě, jsme psali v článku: Ortorexie: „Feťáci“ zdravé výživy.

Protože se později v médiích v souvislosti s tématem objevily spekulace o rizicích biopotravin, zareagovala státní organizace, která je zodpovědná za kontrolu ekologického zemědělství v ČR, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Dále citujeme ze zprávy, kterou ÚKZÚZ vydal.

Jsou biopotraviny riskantní kvůli kontaminaci statkovými hnojivy?


Autor: SXC

V ekologické produkci i v konvenční produkci se samozřejmě mohou používat statková hnojiva. Hnojí se však do půdy, uvádí ÚKZÚZ. Hnojení zeleniny tekutými statkovými hnojivy na list se nepoužívá, neboť by stejně nebylo účinné. Organický dusík, aby byl pro rostlinu využitelný, se musí nejprve v půdě mineralizovat na formy přijatelné pro rostliny. Navíc by to bylo v ČR porušení zákona o hnojivech, neboť tekutá statková hnojiva se musí zapravovat do půdy do 24 hodin, vyjma přihnojování porostů hadicovými aplikátory (používá se zejména u kukuřice, ale i zde je to aplikace na půdu, nikoli na rostliny).

Nikde v Evropě nesmí zemědělci používat na konzumní části plodin plody žádná hygienicky riziková hnojiva. „Při úředních kontrolách jsme se s takovým počínáním nikdy nesetkali. Správné používání statkových hnojiv v souladu s předpisy kontroluje ÚKZÚZ v rámci svých standardních kontrol i úředních kontrol ekologického zemědělství. Navíc je každý ekozemědělec ještě jednou ročně kontrolován privátní certifikační organizací, která má pověření Ministerstva zemědělství,“ říká Miroslav Florián, ředitel Odboru bezpečnosti krmiv a půdy.

Kontaminace biopotravin plísněmi a parazity

Kontrola ekologického zemědělství se zaměřuje i na kvalitu krmiv a bioproduktů mj. s ohledem na kontaminaci mykotoxiny. Úřední kontrolou nebyla zjištěna kontaminovaná krmiva nebo rostlinné bioprodukty. Bezpečnost biopotravin s ohledem na kontaminaci mykotoxiny mj. zkoumala Vysoká škola chemicko-technologická Praha a došla i v rámci mezinárodních výzkumných projektů k závěru, že ekologický způsob pěstování nezvyšuje kontaminaci mykotoxiny.

Tvrzení, že jsou biopotraviny zdrojem mykotoxinů, se vždy opíralo o úvahu, že se v ekozemědělství nesmí používat fungicidy (tedy chemické látky určené k potlačování houbových chorob, které mohou být mimo jiné zdrojem mykotoxinů), tudíž „logicky“ musí bioprodukty plísně a jejich metabolity – mykotoxiny obsahovat. Absenci fungicidů však kompenzuje mj. nepoužívání minerálních dusíkatých hnojiv, což vede k tomu, že plodiny v ekologickém zemědělství jsou méně náchylné k napadení houbovými chorobami, uvádí se ve zprávě.

Biopotraviny se dostaly do hledáčku nedávno i v souvislosti s nebezpečným průjmem: Nakažené španělské okurky jsou i v ČR, jedná se o bio. Testy podezření nepotvrdily.

Josef Duben ze Státní veterinární správy říká, že pokud někdo nedodržuje základní hygienické návyky, tak samozřejmě může onemocnět toxokarózou, tj. napadení škrkavkami, jejichž vajíčka se mohou v prostředí vyskytovat, může onemocnět i toxoplazmózou, kterou například trpí kočky, ale tato rizika nelze dávat do souvislostí s potravinami živočišného původu, které jsou uváděny do tržní sítě. To se týká i rizika trichinel, čili svalovce. Státní veterinární dozor kontroluje chovy hospodářských zvířat, veterinární dozor je i na jatkách a prověřuje se i vepřové maso na trichinely, zejména pokud jde o maso divokých prasat, které je uváděno do oběhu. U nás se poslední případ onemocnění u lidí vyskytl roku 1954.

Z pohledu závazných předpisů ekologického zemědělství nejsou ekologičtí chovatelé omezeni v léčení hospodářských zvířat, na prvním místě je pohoda a zdraví zvířat a kvalita živočišné produkce, která podléhá dohledu Státní veterinární správy.

„Odmítáme i strašení veřejnosti, kdy je poukazováno na to, že z ekologických chovů dochází k přenosu střevních parazitů hospodářských zvířat na člověka. Také v ekologických chovech se provádí kombinace preventivních metod a léčení střevní červivosti zvířat, stejně jako v konvenčním zemědělství, které také používá výběhy a pastvu,“ uvedl Miroslav Florián.

Hormony v drůbežím mase

Za nejzávažnější považuje ÚKZÚZ vyvolávání dojmu, že běžné kuřecí maso je plné hormonů a že po jeho konzumaci mohou být ohroženy děti. „Tady je třeba konstatovat, že růstové hormony se ve výkrmu hospodářských zvířat nemohou v ČR, a to ani v konvenčním zemědělství, používat již celá desetiletí.“

newsletter_vitalia

       

ÚKZÚZ odmítá, že by ekologické zemědělství používáním uzavřených systémů koloběhu živin a vynecháním chemicko-syntetických přípravků na ochranu rostlin produkovalo hygienicky závadné a rizikové suroviny. „Ekologická zemědělská prvovýroba i zpracování biopotravin podléhá přísné kontrole celého zemědělského systému, včetně potravin z dovozu, jako všechny ostatní potraviny dostupné na našem trhu. Dosavadní prověřování dovezené bioprodukce a součinnost státních dozorových organizací přesvědčily o funkčnosti tohoto systému,“ uvádí ve zprávě.

Zdroj: ÚKZÚZ

Tento text je již více než dva měsíce starý. Chcete-li na něj reagovat v diskusi, pravděpodobně vám již nikdo neodpoví. Pro řešení aktuálních problémů doporučujeme využít naše diskusní fórum.

Čtěte dále