Jsi úplný blbec, nebo co? Věty, které škodí zdraví

Autor: Isifa.cz

Nesmyslné požadavky (i na sebe sama) mají snad víc obětí než válečná vřava. Tisíc kulí jako v Sarajevu střílíme do svých blízkých – a s nejlepšími úmysly.

Letos uplyne století od začátku jednoho z největších masakrů lidských dějin – první světové války. Nicméně počet obětí oné válečné litice je zřejmě nižší než počet obětí některých výchovných rad a doporučení pronášených s přesvědčením, že co slovo, to perla.

Američtí psychologové Kahler a Carpes upozornili na pět tradičních požadavků rodičů na děti. Leman přidal některá další. Termín rodič zde nemusí být vnímán v obvyklém smyslu. Symbolizuje nejen pokrevní vztah, ale i jistou funkční nadřazenost.

  • Buď vždycky perfektní a dokonalý. Jen tak se ti dobře povede. 
  • Dělej všechno rychle. Je příliš mnoho úkolů na tebe kladených, tak nemůžeš otálet. 
  • Všem lidem se musíš zavděčit. Jinak se ti špatně povede. 
  • Neustále se snaž – to je to hlavní. Na výsledku zase tolik nezáleží, tak se o něj nestarej. 
  • Buď vždy a za všech okolností vzorný, ať si zasloužíš lásku a respekt druhých lidí. 
  • Tvůj život bude mít smysl, pokud se vyhneš konfliktům. 
  • Tvůj život bude mít smysl, když si tě lidé budou všímat. Existuješ prostřednictvím druhých.
  • Tvůj život bude mít smysl, jen když budeš mít věci pod kontrolou. 

Naznačené zásady lze tvořivě rozpracovat do značně širokého, co do důsledků debaklového spektra. Namátkou:

  • Svých přání a cílů dosáhnout nemohu.
  • Chtějí toho po mě vždy víc, než je možné splnit.
  • Blízkým lidem se musíš obětovat.
  • Pro lásku je nutno trpět.
  • Být sám sebou je egoistické.
  • Autorita má vždycky pravdu.
  • Kdo chce přežít, musí dřít.
  • Když mám někoho rád, musím mu vždy a ve všem vyjít vstříc. 
  • Lásku svých bližních si zasloužím, jen pokud věci dělám perfektně.
  • Mít rád je nebezpečné – protějšek tě nakonec vždy zradí. 
  • Sex je v podstatě špinavý.
  • Sex lze poskytovat za odměnu – když je protějšek vzorný, zaslouží si ji. 
  • Blízcí lidé mne mohou využívat, ba i zneužívat. Není možné se bránit.
  • Nikdy nebudu tak kvalitní, jak je potřeba.
  • Jsem navíc.
  • Nikdo mne nemá rád.
  • Nikomu na mně nezáleží. Jak by také mohlo.
  • Člověk je velmi nahraditelný. Nebudu nikomu chybět.
  • Ať se snažím, jak se snažím, nikdy nesplním všechny úkoly na mne kladené.
  • Když mám k někomu blízko, tam mě vymění.
  • Co chci, je nedosažitelné.
  • Jen v době nemoci získávám zájem a lásku.
  • Své postavení v rodině mohu snadno ztratit.
  • Až tu nebudu, snad si uvědomí, co ztratili. To ale bude již pozdě.
  • Když v druhých lidech dokážu vzbudit pocity viny, snad si mě všimnou.
  • Když je člověku dvacet, chce se mu zvracet… a když padesát, tak také. Jak také jinak?
  • Stačí málo a pro mne to má nedozírné následky.

Jak jsem si mohl dovolit srovnávat ony výše zmíněné pozoruhodné rady „s tisícem kulí“?

Inu proto, že jde o vcelku nenápadné slovní projektily, jež mohou vytvořit sice nenápadná, ale dlouhodobá psychická zranění. Následný postraumatický, pseudovýchovný stresový syndrom pak vede ke vzniku psychosomatických onemocnění. A ty opravdu nejsou peříčko.

K tématu: Dystymie je něco jako lehčí deprese

Jsi snad úplný blbec? Co říkali vám?

Samozřejmě nemusí jít vždy o život. V jednom z kursů asertivity vzpomínali účastníci na zcela neasertivní „věno“ z dobrých rad a napomenutí, jež si ze svých rodin odnesli do života. Šlo o následující šepoty a výkřiky:

  • Dávej už konečně pozor.
  • Dělej, dělej, nemám čas.
  • V tvých letech jsem… (rozuměj, byl mnohem lepší než ty).
  • Než ty dostaneš rozum.
  • Běž od toho, nebo to zase zkazíš.
  • Jsi slepý, nebo co?
  • Jsi úplný blbec, nebo co?
  • Vezmi si konečně už příklad z…
  • Kolikrát ti to mám ještě opakovat?
  • Měl bys nám být vděčný, že…
  • Určitě nám nevrátíš ani část z toho, co jsme pro tebe udělali my.
  • Rodiče se dřou a děti si jenom užívají.
  • Bolí mne z tebe srdce.
  • Ty mne jednou utrápíš, a pak budu mít konečně pokoj.
  • Kde jsi na takovou blbost přišel.
  • Nech si ty svoje kecy.
  • Je mi z tebe smutno (do pláče, na zvracení).
  • Na podobné otázky máš ještě času dost.
  • Pořád se jenom flákáš.
  • To je marné, ty se to nikdy nenaučíš.
  • Jsi nemehlo a taky jim zůstaneš.
  • Chudák manžel, který si tě jednou vezme.

Předchozí seznam můžete doplnit v souladu se svými zážitky z dětství a dospívání následujícími součástmi vlastního rodinného sociálního věna:

Doplňuji, zaznamenávám a v budoucnu si dám pozor na: …………………………………………………………...­....................

Dále odpovězte sami sobě ano-ne:

  1. Motivovaly mne tyto a podobné výroky ke zvýšení snahy, zlepšení chování nebo výkonu?
  2. Tyto výroky mne trápily a znervózňovaly.
  3. Výroky tohoto typu mi byly lhostejné.

Napište nám co a jak.

2 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 7. 5. 2014 15:45