Jsem alkoholik, když piju každý den?

Autor: Isifa.cz

Vypijete denně jedno či dvě piva, dvě skleničky vína nebo si dáte panáka. A spolu s nimi se občas vynoří otázka: Nejsem už vlastně alkoholik? Závislost není úměrná množství alkoholu.

Závislost na alkoholu má diagnózu F102. Kdy už pod ni člověk spadá? Především je třeba si uvědomit, že množství vypitého alkoholu ani jeho pravidelná konzumace není přímo úměrná vzniku závislosti. Alkohol působí na každého jinak.


Autor: Isifa.cz

Závislost na alkoholu se při pravidelném pití rozvine obvykle během pěti let

Samozřejmě je rozdíl v tom, zda jste žena či muž, mladý/á, starší, zdravý/á, kolik vážíte a v jaké jste psychické kondici. Některý den člověk vypije láhev vína a vůbec to „necítí“, jindy mu dvě deci takzvaně stoupnou do hlavy. „Přesto,“ jak říká olomoucký neurolog Zbyněk Mlčoch, „neexistuje univerzální ´bezpečná dávka´ alkoholu, ani ´bezpečná doba´ pití, které nemají negativní dopad na zdraví a nevedou ke vzniku závislosti.“

Pět let pravidelného upíjení a jste v tom

Riziko vzniku závislosti je zcela individuální a nikdo před ním není chráněn. „Ať je to, jak chce, alkohol je toxická látka, takže slovo bezpečné pití podobně jako ´bezpečné kouření cigaret´ nelze definovat. Dvě skleničky vína podobně jako dvě sklenice piva desítky obsahují 40 gramů čistého alkoholu, což je hraniční množství alkoholu pro rozvoj závislosti. Především u žen,“ uvádí lékař.

Pokud dospělý muž vypije denně 60 až 100 gramů alkoholu a žena 40 až 80 gramů po několika letech – obvykle pěti – se závislost rozvine. U mladších lidí – kolem osmnácti – pochopitelně dříve, asi za tři roky. A je jedno, zda pijí pivo, víno nebo destiláty. Jde jen o objem tekutiny a koncentraci. Rozsah v gramech má velký rozptyl, protože, jak potvrzuje Zbyněk Mlčoch, rozvoj závislosti je poměrně individuální záležitost.

„Je mnoho pivařů – alkoholiků, přestože se setkávám často s názorem: ´kdo pije pivo, není přeci alkoholik´. Tak to určitě není pravda,“ dodává lékař. Pravdou ale naopak je, že lidé, kteří pijí pivo, později obvykle přecházejí na více koncentrovaný alkohol, aby si rychleji „navodili hladinku".

Přečtěte si: Psst! Piju, a potřebuju pomoc…

Zjednodušeně řečeno: Pokud člověku pití alkoholu nezpůsobuje problémy v životě, nic se neděje. Jenže má to velké ALE. Nakolik alkohol pozvolna poškozuje naše zdraví, dlouho netušíme.

Dříve nemocní než závislí

U některých lidí se závislost na alkoholu rozvine až po deseti letech, ale během těch deseti let trpí vnitřní orgány a tělní systémy, mezi něž patří například mozek a periferní nervy, srdce; pití dokonce ovlivňuje vznik několika druhů rakoviny.

Některé změny jsou reverzibilní, tedy vratné, například hepatopatie, protože játra mají dobrou regenerační schopnost. Jiné, třeba atrofie mozku, jsou trvalé. „Zřejmě je na místě také říci, že různé tkáně jsou různě citlivé na alkohol,“ připomíná doktor Mlčoch. „I když pijete denně 80 gramů alkoholu, šlacha je pořád šlachou, ale neurony mozku a periferního nervového systému odumírají a už je nenahradí nové. Ne všichni si uvědomují, že pokud jednou poklesnou jejich mentální schopnosti, těžko se jejich stav zlepší.“

„Problémové“ pití

Pokud pití alkoholu devastuje rodinné vztahy, likviduje pracovní kariéru a vede k rizikovému jednání, pak hovoříme o problémovém pití. Alkohol je častou příčinou dopravních nehod, kriminální činnosti, sexuálních deliktů nebo „obyčejných“ úrazů. Lze tedy teoreticky, třebaže jde prakticky ruku v ruce, rozdělit pití na poškozující zdraví a poškozující nebo narušující psychosociální vztahy a vazby – a to je právě „problémové pití“. Většinou když se řekne „má problém s alkoholem“, tak se nemyslí, že někomu „tvrdnou játra", ale třeba to, že pije v práci nebo potají doma.

Dnes už se také ví, že na vznik závislosti mají vliv i genetické vlohy. To, jakým způsobem naše geny ovládají vztah k alkoholu, je sice do jisté míry zahaleno tajemstvím, ale ví se, že gen, který v mozku kontroluje receptory pro příjemný pocit, mají lidé závislí na alkoholu „defektní“. Díky tomu mají méně receptorů pro endorfiny, a proto k dosažení libého pocitu musí pít více a může tím u nich vzniknout snadněji návyk. Nepovedený gen ovšem automaticky neznamená, že člověk je předurčen stát se alkoholikem. Pochopitelně že konzumaci alkoholu ovlivňují i negativní zkušenosti z dětství, pracovní či rodinné problémy, narušené sociální vazby. Velkou roli hraje duševní vypětí, psychicky náročná povolání, ale také „selhání“ partnerského vztahu. Lidé, u nichž se střetne genetická vloha s „vhodným“ prostředím či zkušeností, propadají do závislosti na alkoholu snadněji.

Čtěte také: Deprese trvá, přestože situace se zlepšuje

Ohrožení jsme všichni. A závislí?

Komu hrozí závislost více? Obvykle se připomínají lékaři, novináři, hudebníci, manažeři, lidé pracující v pohostinství… a ženy, které kombinují pití alkoholu s prášky „na nervy“. V posledních letech jejich počet stoupá a jsou mezi nimi i mladé maminky. Často jde o právničky, lékařky i pedagožky, tedy ženy s vysokoškolským vzděláním.

Karel Nešpor z Psychiatrické léčebny v Bohnicích zmiňuje základní příznaky závislosti na alkoholu. Je jich šest, a pokud v průběhu roku vykazujete alespoň tři z nich, je vysoce pravděpodobné, že jste závislý/á na alkoholu.

Test závislosti na alkoholu

Platí pro vás uvedené příznaky?

  1. Silná touha napít se alkoholu, čili bažení
  2. Zhoršená sebekontrola v souvislosti s pitím
  3. Odvykací stav – třes, nervozita, bušení srdce, bolesti hlavy
  4. Tolerance – k dosažení účinku je třeba zvyšovat dávky
  5. Postupné zanedbávání zájmů, přátel, rodiny…
  6. Pokračování v pití přes jasný důkaz škodlivých zdravotních i společenských následků

Pokud si nejste jisti, zkuste se podívat na www.alkoholik.cz, nebo se zeptat na http://poradna.adiktologie.cz.

Odpověď ná úvodní otázku tedy není jednoznačná. Pije-li člověk pravidelně, téměř denně, byť i malé množství alkoholu, minimálně si o závislost koleduje. A určitě by si měl dát pozor, pokud se ho začnou týkat výše uvedené příznaky.

Čtěte dále: Vyplatí se pít alkohol pro zdraví?

Olga Myslivečková

Olga Myslivečková

Publicistka, pracovala v týdeníku Reflex, zajímá ji každodenní život, vše co ji cestou „cvrkne do nosu“. Ráda poznává lidi, kteří ve svém oboru dokázali víc než rutinně pracovat.

24 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 13. 1. 2014 21:28

Tento text je již více než dva měsíce starý. Chcete-li na něj reagovat v diskusi, pravděpodobně vám již nikdo neodpoví. Pro řešení aktuálních problémů doporučujeme využít naše diskusní fórum.