Jíst probiotika je zbytečné

Reklamy, v nichž „vědečtí specialisté“ ukazují na nic neříkající grafy olízanou lžící vytaženou z kelímku od jogurtu nebo polykají tabletky, jejichž putování trávicím traktem je názorně graficky vyobrazeno, nám dennodenně sugerují zázračný vliv těchto produktů na lidskou imunitu.

Není to sice lež…

Tedy ne že by vyloženě lhaly. Bakterie, jichž máme každý ve střevech zhruba kilogram a půl, jsou pro naše zdravé zažívání skutečně velice důležité.

Autor: SXC

Jejich přítomnost nám pomáhá odbourávat toxiny vzniklé štěpením potravy, vstřebávat ionty a získávat i malé množství těkavých mastných kyselin. Asi 95 % osazenstva tvoří spřátelené kmeny, které vzájemně spolupracují a za možnost poklidného života ve tmě a teple nás na oplátku chrání před dalšími střevními patogeny a zároveň posilují celkovou odolnost organizmu vůči nemocem.

Co se stane, když se rovnováha akutně naruší, netřeba vysvětlovat… Zda ale mají jogurty a probiotické preparáty nějaký výraznější vliv na rovnováhu v našich střevech, to už je jiná věc. Neexistuje totiž dosud žádná spolehlivá studie, která by jej prokázala.

Těžký život bakterie

Bakterie žijící v našem trávicím traktu, tedy na konci tenkého a po celé délce tlustého střeva, se do našich těl dostanou už v raném dětství spolu s mateřským mlékem a z okolního prostředí – i proto také děti rády žužlají vše, co se jim dostane do rukou.

Pro bakterie pak začíná hotová odyssea: musí přežít nehostinné a ničivé prostředí lidského žaludku i tenkého střeva a dostat se až do země zaslíbené, tam, kde už se netráví. Většina poutníků cestu nepřežije, ale ti, kteří všechny útrapy přece jen přečkají, založí početné kolonie a namnoží se geometrickou řadou. Pokud k tomu mají správné podmínky.

Naše spřátelené střevní kmeny, například  Bifidobacterium longum, Lactobacillus casei nebo Bacteroides thetaiotomicron, totiž potřebují ke spokojenému a produktivnímu životu především kvalitní potravu, na níž se mohou pást, tedy vlákninu obsaženou v zelenině a ovoci. Bez ní zahynou, ať se cpeme jogurty či tabletkami horem dolem.

Dokázaly to ostatně i pokusy na kuřatech prováděné Veterinární laboratoří v Plzni. Kuřata, která pravidelně konzumovala dostatek kvalitní vlákniny, měla ve střevech desetkrát více spřátelených bakterií než ostatní, a to bez ohledu na dávky probiotik. Podobné testy proběhly ve Francii na lidech, jen s tím rozdílem, že byly z pochopitelných důvodů zkoumány pouze vzorky stolice.

Rozumná strava postačí

Autor: SXC

MUDr. Ludmila Jeřábková,  dětská gastroenteroložka, například odpovídá v materiálu výrobce probiotických kapek na dotaz, jak zajistit probiotika dětem i dospělým: „V případě, že člověk konzumuje dostatek rozpustné i nerozpustné vlákniny v ovoci, zelenině a potravinách z celozrnné mouky, jeho mikroflóra ve střevě bude mít správné složení a probiotické bakterie nebude třeba dodávat. Alternativou mohou být kvalitní jogurty (ideálně plnotučný a bez konzervantů a barviv) či jiné zakysané mléčné výrobky – jogurtové mléko, mléko acidofilní či kefír, probiotické bakterie jsou přidávány i do některých džusů. Navíc lze probiotika dodat ve formě léků či potravinových doplňků."

Je tedy zřejmé, že pokud máte vyváženou a pestrou stravu, žádné zvláštní preparáty nepotřebujete. A naopak, toho, kdo se živí výhradně uzeninami a bílým pečivem, probiotika nezachrání. Smysl mohou mít možná u lidí, kteří absolvovali například léčbu antibiotiky a potřebují střeva znovu zkolonizovat, ale zase pouze v kombinaci s vlákninou.

Pokud už ale probiotika cíleně konzumujete, je dobré zkontrolovat si, zda skutečně obsahují kmeny, které do lidského střeva patří. Pokud zakoupíte přípravek složený z jiných, zvířecích kmenů, máte dvě možnosti: Za prvé – bakterie trávicím traktem vůbec neprojdou a vy jste zbytečně vyhodili peníze. Za druhé – bakterie trávicím traktem projdou, ale výrazně rychleji, než jste čekali. Kromě vyhozených peněz se ještě trochu proběhnete…