Hlavní navigace

Jezte přeštické prase, zachráníte mu život

9. 7. 2015

Sdílet

 Autor: Biofarma Sasov
Přeštické prase je legenda a unikát. Maso přeštíků je chutnější a vyzrálejší, ovšem také dražší než maso z obyčejného pašíka. Chov geneticky cenného druhu je však ohrožen.

Nejčastějším argumentem odpůrců stravy živočišného původu je snaha o přirozené podmínky života zvířat a záchrana jejich životů. U přeštického prasete to ale kuriózně neplatí a je tomu přesně naopak – vyšší konzumace masa a produktů z tohoto plemene prasat je fakticky podmínkou jak pro udržitelnost přirozeného chovu prasat ve volném výběhu, tak pro samotnou existenci plemene pro budoucnost.

Prase s pomníkem

Bylo by to žádoucí. Přeštické černostrakaté prase totiž představuje podle plemenářských odborníků cenný genetický zdroj obsahující geny „s bezprostřední potenciální hodnotou pro lidstvo“. V tomto smyslu jde fakticky o jediné národní plemeno prasat s tímto potenciálem, které bylo původně vyšlechtěno v druhé polovině 19. století na Plzeňsku (má tam i svůj pomník).

Na počátku minulého století ale z chovů hospodářských zvířat prakticky zcela vymizelo a opětně bylo po letech regenerace uznáno jako samostatné plemeno v roce 1964. Pro tržní produkci masa se ale téměř nevyužívalo – přeštické prase bohužel není zrovna nejvhodnější z hlediska ekonomiky chovů, a tedy ceny pro spotřebitele. Prasata tohoto plemene totiž – lidově řečeno – pomalu rostou a jejich maso je tučnější. Chovatelé je tak musí prodávat za vyšší ceny, aby vůbec ekonomicky přežili.

Zachránci přeštíků

I když … chovatelé je trochu nadsazený výraz – v ČR je skutečně významný chovatel plemene přeštické prase pouze jeden, a tím je biozemědělec Josef Sklenář ze Sasova u Jihlavy (www.biofarma.cz). Zejména jemu se podařilo ve spolupráci s Výzkumným ústavem živočišné výroby v Uhříněvsi a osvícenými kuchaři plemeno pro českého spotřebitele zachránit, takže dnes je maso „přeštíků“ v omezené míře k dostání v některých restauracích a v prodejnách společnosti Makro ve větších městech.

Právě Makro má také zásluhu na tom, že se lze s vepřovým s přeštických prasat na trhu častěji setkat – řetězec totiž ceny těchto prasat po většinu času prodejů dotuje a v tomto smyslu poněkud bourá zavedené představy o tom, jak zahraniční obchodní řetězce plánovitě ničí naše zemědělce a potravináře. Což je další nestandardní prvek v příběhu přeštického prasete.

Archaická chuť mladší lidi překvapí

Vzhledem k větší tučnosti tohoto plemene má jeho maso v porovnání s jinými plemeny poněkud archaickou, pro někoho „přirozenější“ nebo „tradiční“ chuť, kterou v původní podobě dnes pamatují většinou jen naše babičky a dědové.

Zmiňovaný chovatel navíc produkuje maso z přeštických prasat v režimu bio, což opět odlišuje výsledný produkt od unifikované chutě vepřového masa průmyslově produkovaných rychlerostoucích plemen. Maso přeštíků je proto chutnější (tuk je nositelem chuti) a vyzrálejší. Ovšem také, a to i přes zmíněnou podporu Makra a nadšení chovatele, oproti běžnému vepřovému o dost dražší. Podle druhu produktu jsou ceny masa z přeštických prasat v porovnání s běžným vepřovým vyšší o třicet až osmdesát procent. Prakticky jedinou cestou k dlouhodobému udržení chovů přeštických prasat pro tržní využití je tak vyšší spotřeba masa z tohoto plemene.

Jezte prase, zachráníte mu život

V současné době je možné zakoupit maso z přeštických prasat pravidelně pouze v pěti ze třinácti prodejen sítě Makro v Praze, Brně a Ostravě. Podle šéfky nákupů masa a drůbeže Makro Terezy Smichovičové není ale problém v případě zájmu zákazníků zásobovat všechny prodejny Makra v ČR. Pokud ale budou spotřebitelé takové maso v současné době hledat, najdou je v regálech pod pojmem „bio vepřové maso“.

Kdo má zájem, může si také objednat rozbourané půlky přeštického prasete v tzv. „polybedně“, kilogramová cena tak vyjde levněji. Společně s chovatelem Sklenářem nicméně Makro v současné době pracuje na změně balení a označení masa z přeštických prasat tak, aby bylo identifikováno nejen jako „bio“, ale také přímo jako přeštické prase.

S pokrmy z přeštických prasat se lze také setkat v některých restauracích, opět především ve velkých městech, kde zájem o ně pomalu, ale přece jen roste. Například v porovnání se stejným obdobím loňského roku eviduje Makro nárůst zákazníků zhruba o deset procent. Mnoho odběratelů ale zatím spíš experimentuje, maso odebírá nárazově a na zkoušku, a v menu jídelníčků je tak nabídka produktů z přeštických prasat nepravidelně. Je tak hlavně na nás, zdali se situace změní nebo ne…

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Agrární analytik, novinář na volné noze se zaměřením na zemědělství, potravinářství a životní prostředí.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).