Jeden z nejčastějších podfuků? Čokoláda z automatu

Výrobci potravin či jejich prodejci, kteří v honbě za co nejnižšími cenami nebo co nejvyššími zisky klamou spotřebitele, to budou mít stále těžší.

SZPI zvyšuje aktivitu v oblasti falšování potravin. Víte, co se nejčastěji falšuje a jaké metody inspekce používá k odhalení podvodníků?

Kromě kontroly bezpečnosti potravin se začínají organizace dozorující proces výroby a prodeje potravin stále více zajímat o metody falšování potravin a klamání spotřebitele.

Jak nedávno uvedl na semináři České potravinářské společnosti ředitel pražského inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) Petr Cuhra, falšované potraviny v současné době již tvoří více než polovinu nevyhovujících vzorků, které SZPI při svých kontrolních akcích odebrala.

Falšování po evropsku

Problém falšování si podle něj také stále více uvědomuje Evropská komise, která přistoupila k cíleným a mezinárodně koordinovaným akcím při prověřování některých nejvíce rizikových skupin potravin, například medu nebo ryb.

I na základě kauzy s koňským masem, která zasáhla řadu zemí EU, byl také na evropské úrovni spuštěn systém obdobný systému RASFF (Rapid Alert System for Food and Feed) zaměřený právě na falšování potravin. ČR přitom do falšovacího systému varování již podle Petra Cuhry přispěla několika desítkami údajů, ne všechny země jsou ale zatím tak aktivní jako my.

Například Polsko do nového RASFF zatím nepřispělo, což je také určitým signálem přístupu našich sousedů k uvedené problematice. Faktem ale je, že řada zemí EU nekontroluje principy falšování potravin tak, jako je tomu v ČR.

SZPI vyhrává drtivou většinu sporů

SZPI navíc podle Cuhry stále více využívá nejmodernějších metod při odhalování falšování potravin, například izotopovou analýzu. Při rozlišování odrůd brambor, které jsou mimochodem na třetím místě mezi skupinami potravin z hlediska falšování (především záměnou odrůd), zase používá inspekce metodu elektroforézy bílkovin.

Podstatné přitom je, že odbornou argumentaci inspektorů uznávají ve stále vyšší míře správní soudy, které řeší spory mezi SZPI a subjekty, kterým byly na základě pochybení uděleny pokuty. Podle Petra Cuhry v současné době vyhraje SZPI zhruba 90 až 95 procent správních řízení před správními soudy a navíc se již téměř nepoužívá někdejší praxe, kdy správní soudy významně snížily výši inspekcí udělené pokuty.

„Lze říci, že pokud SZPI svůj postoj obhájí, Nejvyšší správní soud již do výše sankce nezasahuje a ponechává ji v původně navržené výši,“ konstatoval ředitel pražského inspektorátu SZPI. Jinými slovy, hříšníci již na vstřícný postoj správních soudů nemohou v současné době spoléhat.

Co a jak se nejčastěji falšuje?

I když je metod falšování potravin a klamání spotřebitele celá řada, principiálně jde o tři hlavní okruhy:

  • autenticita (původ) jednosložkových potravin,
  • obsah hlavních (deklarovaných) složek potravin,
  • obsah látek deklarovaných na obalu.

Podívejte se, které potraviny loni neprošly kontrolou:

Za poslední rok je přitom podle zjištění SZPI nejvíce falšovanou skupinou potravin víno (450 nálezů) a med (106 nálezů), s odstupem pak následují brambory (31 nálezů), masné výrobky (26 nálezů), džemy (25 nálezů) a mražené ryby (17 nálezů). Inspekce za poslední rok odhalila celkem 1321 prohřešků z kategorie falšování potravin.

Pokud se týká falšování potravin ve veřejných stravovacích zařízeních, k jejichž kontrole přistoupila SZPI od počátku letošního roku, pak tam je nejčastějším prohřeškem vydávání smažených alternativ sýra za smažený sýr.

Tradičním prohřeškem je také ředění alkoholických nápojů vodou a nedodržování míry u těchto nápojů. Problémy jsou také v případě automatů na kávu, z nichž často teče čokoláda s podstatně nižším obsahem kakaa, než jaký by měl v nápoji být.