Je možné žít bez jídla?

Stěží najdeme fantastičtější představu, než je ta, že bychom pro zachování svého života nemuseli přijímat potravu. Zní to jako utopie, přesto jsou někteří lidé přesvědčeni, že to možné je.

Život bez jídla, popřípadě i bez vody? Pokud bychom se zbavili těchto základních potřeb, náš život by to velmi zjednodušilo (i když v ledasčem také ochudilo) a současně by ze světa definitivně zmizel problém hladu. Jakkoli to zní nesmyslně, existují lidé, kteří se touto myšlenkou vážně zabývají.

Výraz inedia (z lat. půst) znamená schopnost žít bez jídla. Poprvé se tohoto slova užívalo v rámci katolické tradice k označení životního stylu světců, kteří byli schopni žít delší časové období bez jídla a nápojů, pouze přijímali Eucharistii.

Breathariánství tvrdí, že jídlo, a možná ani voda, nejsou k životu nezbytné; lidé mohou žít výlučně z toho, že přijímají pránu (v hinduismu životní energii), jiní nazývají tuto energii éter, či Bůh, volná energie nebo pralátka.

"Zírací guru" Hira Ratan Manek
Autor: Solarhealing.com

„Zírací guru“ Hira Ratan Manek

Podle některých breathariánů je touto vyživující energií sluneční záření. Breathariánství se lze údajně naučit pomocí specifických technik.

„Zírací guru“

Ind Hira Ratan Manek (nar. 1937) tvrdí, že slunce je nejen klíčem ke zdraví, ale rovněž energetickým zdrojem pro tělo. Člověk údajně může žít i velmi dlouhé období bez jídla pouze sluneční energií. Na své webové stránce Solarhealing.com uvádí, že jeho tři období dlouhodobého půstu byla podrobena pozorování vědeckých a lékařských týmů. Druhý půst trval 411 dní a proběhl v Indii pod kontrolou 21 vědců a lékařů. Článek, který publikoval dr. Sudhir Shah, zmiňuje i to, že 401. dne svého půstu Hira Ratan Manek vystoupil na známou horu Shatrunjay za pouhé půldruhé hodiny.

Nicméně ani experiment ani samotný dokument, který jej popisuje, nebyly potvrzeny žádným známým vědeckým nebo lékařským časopisem. V zápise se uvádí:

"… šrí Hira Ratan Manek … právě dosáhl pozoruhodného rekordu – světového rekordu tím, že se nepřetržitě postil po 411 dní v souladu s tradicí džinismu (tzn. přijímání pouze vařené vody během dne a žádného dalšího jídla ani tekutin). Podobný džinistický půst po dobu 211 dní již vykonal v letech 1995–96. Tentokrát se začal postit 1. 1. 2000. Jedinečné bylo, že tentokrát byl podroben nepřetržitému každodennímu zkoumání a propracovaným lékařským testům – s kritickým vyhodnocením týmem odborných lékařů … Na všechny zapůsobila opravdovost půstu, ale každý se podivoval, jak je to možné … Není důvod být skeptický, každý mohl osobně přijít a prověřit …“

Lékaři pana Maneka prověřovali pravidelně od prvního dne půstu. Ačkoliv ztratil 19 kg, poslední 3 měsíce zůstala jeho váha beze změny. Došlo k mírnému snížení pulzu a významnému snížení frekvence dýchání (z 18 na 10 za minutu), jinak nebyla zaznamenána žádná zdravotní abnormalita. Mozek i mentální kapacita zůstaly stejné.

Dobrou chuť!
Autor: SXC

Dobrou chuť!

V současnosti chybí přesvědčivý vědecký důkaz o tom, že by zírání do slunce působilo tak, jak „zírací guru“ tvrdí, rovněž ale chybí důkaz o opaku. Přesvědčivě nevyznělo ani opakování pokusů s indickým jóginem v USA. Hira Ratan Manek se k tomu vyjádřil: „Jakmile se zkušenost osoby stane opakovatelnou, stává se z ní věda. Zírání do slunce není od toho, abychom nejedli. Je pro zdraví mysli, těla a ducha.“ 

Půst, nebo breatharianství?

Zkušený půstař Pavel Mácha, kterého pro jeho dlouhodobé posty mnozí považují za českého breatheriána, toto označení pro sebe odmítá, nikoliv ale samotný princip: „Dle vlastních zkušeností vím, že není jednoznačně možné určit, kdy jsem ještě v půstu, tedy tělo čerpá energii z posledních zbytků tuků z těla, a kdy už na 100 % čerpá zvenku čakrálním systémem. Logika a zkušenosti mluví jasně – u lidí, kteří mají za sebou první 40 (čtyřicetidenní půst), zřejmě k plnému přechodu na breatharianství nedojde, ale u lidí, kteří mají za sebou několik 40, zřejmě může k breatharianství dojít už i po 21 dnech,“ uvádí na své stránce www.pust.cz.

Možná vysvětlení, proč si tělo vystačí bez jídla:

  • Tělo se adaptuje a tím sníží potřebu kalorií

Podle tohoto vysvětlení by se jednalo o podobný proces, jaký známe u přezimujících zvířat. Odhaduje se, že k adaptaci organismu dochází zhruba kolem 30. dne postu, tělesný metabolismus se zpomalí a tělesné potřeby se redukují na minimum. V tomto stádiu by centrum hladu mělo být utlumeno a centrum sytosti aktivováno, pocit hladu proto není přítomen.

  • Přijímání základní energie z kosmických zdrojů

Přísun energie, byť jakkoliv nízký, přece jen musí pocházet z určitého zdroje. Samotná vařená voda sotva poskytuje nějakou kalorickou hodnotu. Aby pan Manek mohl vykonávat své denní činnosti a v jeho těle fungoval buněčný metabolismus, musel přijímat energii ze svého okolí. Těmito zdroji, kterým byl vystavován, jsou slunce, země, voda, rostliny, zvířata a lidské bytosti. Ze všech těchto zdrojů je nejmocnější právě slunce. Tak jako je růst rostlin závislý na fotosyntéze, čili na slunci, i zde zřejmě dochází k něčemu podobnému. Je docela možné, že lidská aura hraje určitou roli v přísunu této energie do fyzického těla.

  • Efektivní zužitkování energie a její recyklace ve vlastním těle
  • Geneticky odlišná tělesná dispozice

Skeptický pohled

Z vědeckého pohledu dlouhotrvající půst vede k hladovění, dehydrataci a následné smrti, neboť uhlovodany, tuky a proteiny jsou jedinými energetickými zdroji našeho těla.

Několik breathariánů se podrobilo lékařským testům a výsledky nebyly přesvědčivé. V několika zdokumentovaných případech jednotlivci, kteří se pokoušeli o breathariánský půst, zemřeli. „Jednou jsem zkoušela breatharianství, ale oni to nazvali anorexií,“ varuje jistá zkušenost.

Zkoušeli jste někdy vydržet bez jídla?

Použité zdroje:
http://solarhe­aling.com
www.pust.cz
Wikipedia
Amazingabiliti­es.com

24 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 24. 5. 2016 11:41