Je-li v okolí jediná louže, spadne do ní. Proč?

„Chlapče, ty jsi jak z divokých vajec. Co s tebou je?“ Odpověď zní: LDE, LMD, ADHD, HKP. Lehká mozková dysfunkce, porucha pozornosti, hyperaktivita. Některým „chlapcům“ je i přes třicet.

LDE, LMD, ADHD, HKP – písmena odpovídající na úvodní otázky. Jde o zkratky dvou starších názvů lehká mozková encefalopatie a lehká mozková dysfunkce (oba názvy postihují nepatrné postižení mozku při zachování dobrého intelektu). Třetí zkratka znamenající Attention Deficit Hyperactivity Disorder je porucha pozornosti a hyperaktivita. Jednodušeji hyperkinetická porucha. Výrazně častější a intenzivnější bývá u chlapců. Celkový výskyt bývá uváděn mezi 5 – 8 % dětí. Jak k tomu přijdou?

Je-li v okolí jediná louže, dítko do ní spadne

Příčin je dost. Vpravdě bezbolestnou a velmi častou je dědičnost. Tyto děti často jako by „tátovi z dětských vzpomínek vypadly“. Výraznou roli mívají problémy v těhotenství – těžký stres, zranění matky, ale i problémy se životosprávou. Dále těžký, eventuálně předčasný porod, kříšení novorozence, častá onemocnění v raném věku, namátkou záněty středouší. Dítka bývají od časů novorozeneckých neklidná, špatně usínají, často se budí, jsou plačtivá, výjimkou není ani tzv. obrácený rytmus spánku a bdění. To je ovšem jen začátek.

Přečtěte si: Hyperaktivita: ADHD – mýtus, nebo porucha mozku?


Autor: SXC

Hyperaktivita ani lehká mozková dysfunkce s dětstvím automaticky nepominou

Později je-li v širokém okolí jedna louže, dítko do ní spadne. Je sice „jako z hadích ocásků“, tj. velmi živé a pohyblivé, leč též zbrklé a nešikovné. Mimo jiné to znamená vyšší riziko úrazů.

Určitě není pohrouženo samo do sebe. Spíše se projevuje stylem „co na srdci to na jazyku“, dost často bez rozmyslu. K tomu všemu se přidává touha po společnosti jiných dětí a … menší schopnost jim imponovat. Kázeňské problémy se mohou objevit již v mateřské škole.

Na základní škole bývají složitější. Intelekt při výuce nepomáhá, když se myšlenky nesoustředí na dané téma, ba toulají se, kdo ví kde. Stačí, když kolem poletí moucha a přitáhne pozornost. Určitě sice jen na chvilku, leč potom bývá atraktivní se kupříkladu houpat na židličce. Ten rachot při eventuálním pádu.

Tyto děti potřebují zvýšenou měrou pohyb. Při vyučování se hýbou mimo jiné i tak, že se hlásí a to vehementně, i když nevědí co říci. Nejde o perly ducha, ale o pohyb ruky a části těla. Když se k tomu všemu přidá ještě namátkou dyslexie a dysgrafie (obtíže při čtení a psaní nesouvisející s IQ), je to maturita pro rodiče, bobřík sebeovládání a pedagogického mistrovství pro učitele a velké trápení pro děti. Společný výskyt zmíněných problémů bývá uváděn u zhruba 40 % dětí s lehkou mozkovou dysfunkcí.

Patnáct minut soustředění? To už je zázrak

Co s tím? Pokud možno školu neznechutit. Poznámky v žákovské knížce rozhodně nepomáhají. Pomáhá dostatek pohybu. Kontraindikováno je tzv. domácí vězení. Pro školní úkoly platí „méně a častěji“. Když dítě dokáže soustředěně pracovat pět minut, je to velmi dobré, deset minut – to je již malý zázrak. Patnáct minut je velký zázrak. Dvacet minut „v kuse“ – to není hyperaktivita.

Důležité je klidné prostředí, svatá trpělivost kontrolujícího rodiče. Žádné pozornost odvádějící vlivy. Stůl, u něhož se dítě učí, by měl být obrácen ke zdi. Určitě ne k oknu. O trápení a o možnostech nápravy popsaného stresu u dítěte bychom měli být informováni co nejpodrobněji. Pravidlem by mělo být včasné vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně. Na jeho základě lze díky osvíceným ministerským výnosům zajistit pro dítě zcela individuální, (jeho ani rodiče) netraumatizující hodnocení (klasifikaci).

Čtěte dále: Kdo je tady hyperaktivní?

Malé děti – malé starosti… Kdysi se tvrdilo, že výše zmíněné problémy pominou s koncem základní školní docházky. To je sice možné, ale leckdy jde jen o zbožné přání. Někteří chlapci jsou partnersky i pracovně neposední i ve třiceti, ba i více letech. I rozvody mohou s hyperaktivitou souviset. Podrobněji se o tom lze dočíst v knížce vydané v Gradě Proč jsi stále tak neklidný?!


Tomáš Novák: Proč jsi stále tak neklidný?!
Autor: www.grada.cz

Tomáš Novák: Proč jsi stále tak neklidný?!

Tomáš Novák: Proč jsi stále tak neklidný?!

Všichni se ve svém pracovním i soukromém životě setkáváme s tak trochu zvláštními osobnostmi – lidmi neklidnými, nesoustředěnými, neobratnými, zbrklými, citově labilními. Jejich psychická nevyrovnanost může být důsledkem tzv. lehké mozkové dysfunkce – nepatrného poškození mozku při porodu nebo brzy po něm. U dětí je všeobecně známý projev neklidu, nesoustředění, příliš široké pozornosti, méně známá je však skutečnost, že stav přetrvává do určité míry až do dospělosti. Mnoho už dávno zletilých lidí s diagnózou lehké mozkové dysfunkce patří mezi ty, kteří často mění práci, partnery, obtížně se s nimi žije a spolupracuje. Kniha zkušeného poradenského psychologa Tomáše Nováka detailně, s empatií i s nadhledem popisuje dopad lehké mozkové dysfunkce na každodenní život dětí i dospělých. Poradí také, jak pomoci dětem s lehkou mozkovou dysfunkcí a jejich rodičům zvládnout úskalí školního vzdělávání. Nakladatelství Grada Publishing, www.grada.cz.