Je fascinující, že máme tak málo handicapovaných dětí, říká primář o předčasných porodech

Každé desáté dítě na světě se narodí předčasně. V České republice se většinu z nich podaří zachránit, přestože některá miminka váží sotva půl kila a v bezpečí matčina břicha si pobyla zoufale krátkou dobu.

Česká republika patří v oboru neonatologie, tedy péče o nezralé a nemocné novorozence, mezi světovou špičku. Daří se jí doslova vypiplat pro plnohodnotný život křehká zranitelná miminka narozená i krátce za polovinou těhotenství. „Hranice zachráněných nedonošených dětí se bude zřejmě ještě posouvat,“ nevylučuje další vývoj Lumír Kantor, předseda České neonatologické společnosti a primář Novorozeneckého oddělení FN Olomouc. O proměnách a vizích neonatologie přednášel na odborné konferenci na pražském Žofíně, která se konala při příležitosti Světového dne předčasně narozených dětí. „Snaha o pouhé přežití nedonošených dětí se přesunula do snahy o co nejlepší kvalitu jejich života,“ říká.

Světový den předčasně narozených dětí

  • Přibližně každé desáté dítě se narodí nedonošené a počet předčasných porodů neustále roste.
  • Světový den předčasně narozených dětí se připomíná 17. listopadu, letos popáté, upozorňuje na problematiku předčasných porodů.
  • V ČR je koordinátorem rodičovská organizace Nedoklubko, která je zakládajícím členem evropské nadace EFCNI (European Foundation for the Care of Newborn Infants).
  • Do symbolické purpurové barvy se při této příležitosti halí dominanty po celém světě – Empire State Building, Niagarské vodopády, Eiffelova věž, paláce v Las Vegas, letos je doplnil např. pražský Palác Žofín.

Počet předčasných porodů roste. Kde vidíte příčinu tohoto trendu?

Předčasným porodem se rozumí dítě narozené před sedmatřicátým týdnem gravidity a počet těchto porodů opravdu roste. Zatímco někdy před osmi lety to bylo šest procent dětí, dnes je to osm procent. Nejde o malé číslo, protože dětí se vloni, v roce 2014, celkem narodilo sto osm tisíc. Jde tedy o více než osm tisíc dětí za rok.

Příčina předčasných porodů je v současné době spatřována například ve stoupajícím věku maminek. Pak třeba ve zdravotním stavu obyvatelstva, možná v sociální fobii ohledně velké finanční zátěže. Osobně si myslím, že i v určité pohodlnosti a výmluvách na právě socio-ekonomické podmínky. Taky hraje roli současná krize rodiny…

Jak by se tato situace dala zlepšit?

Těžko říci. Nedovedu si v této chvíli představit mechanismus, který by snížil věk maminek, zavedl jiný životní styl. Ale je třeba říci, že pozitivním jevem je to, že se už nerodí tolik dvojčat při umělém oplodnění. Čili snahy tady jistě jsou.

Dnes zachraňujete dokonce i děti s porodní hmotností pouhého půl kila. Dá se říci, kolik novorozenců by přežilo, nebýt péče na současné úrovni?

Nedá se to odhadnout. Děti by umíraly, více by jich bylo postižených. Ale současná úmrtnost novorozenců je 1,27 promile, nejnižší v historii Československa a pak České republiky. To je důležité a velmi zavazující.

Nedonošené děti

  • Za donošeného fyziologického novorozence se považuje miminko s porodní hmotností od 2,7 do 4,5 kg, které se narodí mezi 38. až 42. týdnem těhotenství.
  • V dnešní době již lékaři dokáží zachránit děti, které na začátku 90. let neměly téměř šanci přežít.
  • V současnosti je péče zahajována u dětí s porodní hmotností většinou od 500 g, které se narodily alespoň ve 23. – 24. týdnu těhotenství.
  • Za posledních dvacet let se snaha o přežití nedonošených dětí přesunula do snahy o co nejlepší kvalitu jejich života.

Myslíte si, že hranice, jaké děti je ještě možné zachránit, se bude dále posouvat? Budou vážit pár stovek gramů a narodí se v polovině těhotenství? Japonsko má nyní, tuším, hranici dvaadvacátého týdne, my čtyřiadvacátý týden?

Vývoj má své kouzlo i v tom, že nevíme, jak bude ta či jiná věc vypadat po určité době. Pro lékaře je snadné popustit fantazii, hůře se to ale říká nahlas. Technologie jsou stále vylepšovány a objevovány a myslím, že čtyřiadvacátým týdnem gravidity nekončíme. Zvlášť v období hluboké euroamerické civilizační populační krize se hledají nové možnosti.

Rodiče zachráněných dětí jsou jistě šťastní, setkáváte se ale i s nějakými negativními ohlasy?

Dříve možná občas ano. V této době úplně minimálně. Pro profesionální zdravotníky musí být zvládnutí negativních emocí podmínkou. A musíme umět rozpoznat i to, že se může jednat o fázi zoufalství ze špatných zpráv.

Mění se i doba, kterou nedonošené děti musí po porodu trávit v inkubátoru? Jak dlouho tam obvykle jsou?

To se liší. Snažíme se tuto dobu omezovat co nejvíce a hodně nám v tom pomáhají rodiče. Například časté klokánkování (chování dítěte maminkou nebo otcem) pak přináší i zkracování pobytu v nemocnici. Doba hospitalizace je ale dána mnoha faktory.

Sleduje se, zda má tento stav (to, že rodina nemůže být od počátku spolu), v budoucnu dopad např. na vztahy v rodině, vývoj dítěte apod.? Chybí ten běžný těsný kontakt matky a novorozence?

Hlad po kontaktu s matkou je stejně silný jako hlad po jídle… tak nějak to uvedl pan Bowlby, který poprvé vědecky popsal emoční vazbu dítěte a matky. Taktéž je opakovaně prokázáno, že separace od maminky omezuje vývoj bílé hmoty mozkové nebo i psychomotorický vývoj.

Za vrchol současné péče je označován tzv. systém NIDCAP (Newborn Individualized Developmental Care and Assessment Program), který spočívá v maximálním kontaktu rodičů a dítěte. Jak to vypadá v praxi, kde ve světě je zaveden a dostane se i k nám?

Systém sám o sobě je vynikajícím nástrojem zavádění moderní metody. Ale z pohledu předsedy společnosti neonatologů si myslím, že je lepší mít dvanáct vysoce kvalitních center než jeden NIDCAP. Sama certifikace stojí minimálně půl miliónu korun. Některá opatření potřebná k zavedení vývojové péče jsou úplně zdarma, jiná něco stojí a asi nejdražší jsou stavební úpravy. Ale i těch, která jsou zdarma, je hodně a jsou vlastně základem celého systému. A stejně jsou na tom všem nejdůležitější naši lidé a jejich přijetí novinek.

Jaké zdravotní problémy provázejí nedonošené děti a jak jsou na tom v dospělosti?

Těžce a středně postižených dětí je stále méně. Dnes mi připadá naprosto fascinující, že máme tak málo handicapovaných dětí. Díky novým ošetřovacím technikám, jemné technice, znalostem. Už absolutně neplatí, že předčasný porod rovná se postižené dítě. Počty dětí s dětskou mozkovou obrnou, slepotou, psychomotorickou retardací či hluchotou rapidně klesají.

Říká se, že nedonošené děti mají oproti ostatním zpoždění, teprve postupně je dohánějí. Je to pravda a jak dlouho trvá, než ty narozené v termínu doženou?

widgety

A zase lze říci, že to je různé. Ale většinou do školy už nekomplikované děti nastupují tak, že nelze poznat, že se narodily o něco dříve.

Nezapomeňme na fakt, že dítě narozené v osmadvacátém týdnu těhotenství se narodí o tři měsíce dříve, a pak tedy v jednom roce kalendářního věku musí být o tři měsíce zpožděno.

MUDr. Lumír Kantor, PhD.

předseda České neonatologické společnosti ČLS JEP

primář Novorozeneckého oddělení Fakultní nemocnice Olomouc

Je mj. spoluautorem (s doc. Laurou Janáčkovou) knížky Maličké miminko, která je určena rodičům předčasně narozených dětí.

4 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 30. 11. 2015 23:44