Hlavní navigace

Jako národ tloustneme a lenivíme. I s dětmi

21. 8. 2015

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Během školního roku, ale i v průběhu prázdnin tráví děti i sedm hodin před televizí nebo počítačem. Na nějaké sportovní vyžití prakticky nemyslí, proč také, když rodiče jsou na tom stejně?

Člověk by řekl, že prázdniny a krásné počasí vytáhnou z útrob bytu a domu každého, kdo má jen chvilku volného času. Opak je ale pravdou, jak vyplynulo ze studie, kterou pro společnost Sazka zrealizovala firma NMS Market Research. Až 64 % dětí se během prázdnin nevěnuje žádné pravidelné sportovní aktivitě, naopak více času tráví před obrazovkami počítačů, televizí a moderních elektronických zařízení. Podle odborníků hraje největší roli příklad rodičů, kteří sami ovšem v 61 % přiznávají, že jejich rodinu nelze označit za sportovně aktivní.

Děti tráví denně až sedm hodin před televizí

„V době prázdnin, která je speciálně určena k nabrání nových sil ke školní docházce, až dvě třetiny dětí tráví volný čas před obrazovkami. Tento čas činí během školního roku běžně i více než sedm hodin denně, o prázdninách však může toto číslo být ještě vyšší. Zásadní vliv má na dítě rodičovský příklad v podobě aktivních dovolených spojených se sportovními aktivitami,“ říká Jan Šulc, primář Olivovy dětské léčebny.

Prázdniny spjaté se sportovními aktivitami však svým ratolestem zajišťuje méně než polovina dotázaných rodičů. Až 61 % z nich navíc přiznává, že svoji rodinu nepovažuje za sportovně aktivní. Vedení dětí ke sportu tak zůstává často pouze na školách, které děti navštěvují. Z průzkumu ale vyplynulo, že na aktivitu dětí o prázdninách má vliv i příjem rodičů. Děti z rodin s čistým příjmem vyšším než 30 tisíc Kč se věnují sportu častěji, než je tomu u rodin s příjmy nižšími. „Bohužel řada rodin s nižšími příjmy nakládá se svým volným časem neaktivně, ba dokonce nezdravě. Často tráví víkendový čas tzv. hypermarketovu turistikou, kde navíc v rámci úsporných opatření mnohdy nakupují nekvalitní potraviny. Na místo dojedou autem, nakoupí na týden, pak rodina navštíví fast food, dále kino, domů autem a večer televize. Výsledkem je nerovnováha mezi energetickým příjmem a výdejem, nadváha a obezita,“ popisuje Jan Šulc. Jenže není otázka peněz často jen výmluvou? Copak běhání venku, míčové hry na sídlištním hřišti nebo jízda na kole stojí tak moc?

S nástupem moderních technologií ustoupil sport do ústraní. Z čísel a analýz jednoznačně vyplývá, že jako národ tloustneme a lenivíme. Dvě třetiny lidí v Česku nesportuje vůbec nebo se sportu věnuje jen zřídka. Bezmála čtvrtina starších školáků trpí nadváhou, 13 % dokonce obezitou.

Další data z průzkumu:

  • Během školního roku pravidelně sportuje 63 % dětí, 32 % z nich by však podle jejich rodičů mohlo sportovat ještě častěji.
  • Během školního roku děti provozují nejčastěji tanec (26 %), fotbal (17 %), plavání (13 %), florbal (12 %), atletiku (11 %) či gymnastiku (7 %). Jen 2 % dětí se věnují např. hokeji.
  • O letních a zimních prázdninách se situace obrací – 64 % dětí nedělá pravidelně vůbec žádný sport, 32 % tak činí po omezenou dobu 1–2 týdnů.
  • Během letních či zimních prázdnin děti provozují nejčastěji plavání (23 %), lyžování/snowboard (21 %), fotbal (19 %), tanec (18 %), cyklistiku (16 %), florbal (11 %) nebo atletiku (11 %).

Zdroj: TZ Sazka

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Všeobecné dotazy, připomínky a tipy směřujte na adresu redakce@vitalia.cz.

Tiskové zprávy zasílejte na e-mail press@vitalia.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).