Jaké jsou nejčastější mýty v dětské výživě?

První rok po porodu maminky poměrně hodně konzultují s lékaři, jak svého drobečka správně krmit. Ovšem s tím, jak klesá častost pravidelných prohlídek u pediatra, zmenšuje se i možnost zdravotníka jídelníček svých malých pacientů ovlivňovat. A tak se nelze divit, že představy o zdravém stravování dětí jsou leckdy opředené různými mýty a zkreslenými informacemi.

Připravili jsme pro vás odpovědi na nejčastější otázky, které se maminkám menších i větších dětí leckdy honí hlavou.

Je mléko jediná bezpečná potrava pro miminko?

Výhradně mlékem, nejlépe mateřským, má být děťátko krmeno do půl roku věku. Nekojené děti by měly pouze mléko dostávat minimálně do čtyř měsíců života. Po šestém měsíci věku miminka je naopak třeba s příkrmy začít. Složení mateřského mléka přestává pokrývat nároky rychle rostoucího dítěte a je vhodné dodávat živiny z jiných potravin, zdůrazňuje MUDr. Bohuslav Procházka, dětský lékař z Kutné Hory.

pečivoDvě podstatné novinky na poli miminkovské výživy se týkají lepku a ryb. Zatímco před dvaceti, třiceti lety bylo první podávání potravin obsahujících lepek směrováno již ke čtvrtému měsíci věku dítěte, v letech následujících naopak doporučovali odborníci začít s lepkem až po prvních narozeninách. Tím se mělo předejít vzniku případné nesnášenlivosti lepku – celiakii. V současnosti se doba prvního podání lepku opět snižuje do období po čtvrtém ukončeném měsíci věku dítěte. Studie totiž naznačují, že velmi dlouhé odkládání jeho podání může také zvýšit riziko pozdější alergie. Potraviny s lepkem by však měly být podávány dětem kojeným a množství těchto potravin by nemělo být příliš velké, říká doktor Procházka.

A co se týče ryb, z těch už maminky také nemusí mít takovou obavu. Dříve se rybí maso doporučovalo dětem tříletým a starším. Nyní odborníci tvrdí, že není třeba jej z jídelníčku na tak dlouho vynechávat. Pokud se dítě nenarodilo do rodiny s jasnými dispozicemi k alergiím, může si na rybě pochutnat hned poté, co zvládne ovocné a zeleninové příkrmy, čili v druhém půlroce života.

Jsou biopotraviny pro děti tím nejlepším jídlem?

Potraviny v bio kvalitě mají takovou pověst, že se zdají být pro nejmladší generaci tím nejvhodnějším. Jenže zatím nebylo žádnou klinickou studií prokázáno, že jsou v porovnání s konvenčními potravinami prospěšnější zdraví, ani to, že obsahují víc vitamínů či minerálních látek. Některé biopotraviny mohou být dokonce potenciálně víc nebezpečné, protože při jejich produkci nebyly odstraněny choroboplodné zárodky a plísně. Je například zcela špatné nabízet kojenci čerstvě nadojené kravské mléko. To je složením určeno pro telátko, ne pro miminko. Navíc se jím může přenášet infekce, upozorňuje doktor Procházka.

Velkým strašákem jsou „éčka“ v konvenčních potravinách. Je pravda, že některá z nich, zejména barviva a konzervační látky, mohou u dětí vyvolat alergické reakce, zhoršovat hyperaktivitu, vyvolávat bolesti bříška nebo hlavy. Na druhé straně by ale potraviny bez konzervace mohly rychle podléhat zkáze (například plísním, jež nejsou na první pohled vidět a děti by je mohly zkonzumovat). Kromě toho mají své „éčko“ i některé zdraví prospěšné látky. Třeba vitamin C (E 300), vitamin E (E 307), beta karoteny (E 160) nebo estery mastných kyselin (E 470–473). Není tedy řešením se přídatným látkám zcela vyhýbat, ale je dobré sledovat, které jsou v potravině využity.

Je máslo jediný „poctivý“ tuk?

Především u starší generace stále panuje mylný názor, že dětem je třeba dávat pouze „poctivé máslo“, protože rostlinné tuky jsou prý jen umělou náhražkou. Pro výrobu obou druhů tuku se používají přírodní suroviny – pro máslo mléko a pro rostlinné tuky rostlinné oleje. Výroba rostlinných tuků není nijak víc syntetická než výroba másla a liší se jen ve vstupních surovinách, uvádí věc na pravou míru Jitka Rusková, nutriční terapeutka Poradenského centra Výživa dětí.

Rostlinné tuky by v dětském jídelníčku měly tvořit dvě třetiny z celkového příjmu tuků, zbývající třetina připadá na tuky živočišné – včetně těch obsažených v mase, uzeninách, mléce, mléčných výrobcích a vejcích. Na klasické máslo už proto podle Ruskové nezbývá v dětském jídelníčku prostor.

Sladkosti jsou hrozně nezdravé, pryč s nimi?

bonbonyKdyž rodiče v ordinaci lékaři hrdě oznamují, že se jejich drobeček ještě nikdy nedotkl sladkosti a zná jedině banán, odborníka to obvykle nepotěší tak moc, jak by čekali. I u sebelépe hlídaného dítěte přijde chvíle, kdy pamlsky pozná. Pokud je ochutná, určitě si je velmi snadno oblíbí, připouští Jitka Rusková. Co když rodiče budou dále trvat na naprostém zákazu cukrovinek? Nastane známá reakce, potvrzující, že zakázané ovoce chutná nejlépe. Dítě se pokusí sníst všechny pochoutky, které budou v jeho dosahu. Jen těžko mu bude možné vysvětlit, proč ono sladkosti nesmí a všichni jeho kamarádi mohou. Daleko vhodnější než striktní zakazování dobrůtek, je naučit děti se sladkostmi správně zacházet. Do zdravého dětského jídelníčku sladkosti patří, ne však denně, ne jako dar za školní známky ani jako ocenění toho, že dítě snědlo něco, co mu moc nechutná, například zeleninu. K mlsání je vhodné zvolit například sušené ovoce, u větších dětí oříšky, cereální tyčinky nebo čokolády s vysokým podílem kakaa.

Čím víc vlákniny, tím pro dítě lépe?

Dospělé populaci ve vyspělých průmyslových státech opravdu podíl vlákniny ve stravě hodně chybí. Vláknina dokáže předcházet trávicím potížím, zejména zácpě, je vhodná v prevenci rakoviny tlustého střeva, nadváhy a obezity. Dospělý by měl proto denně sníst 25 – 30 gramů vlákniny.

ovoceU dětí je ale situace jiná, jejich trávicí systém není ještě na tak vysoký příjem vlákniny připraven. Pokud má dítě ve stravě vlákniny hodně a zároveň se dostatečně hýbe a přijímá dostatek tekutin, může trpět průjmy (vláknina urychluje střevní pasáž). V opačném případě, kdy dítě bude mít v jídelníčku velké množství vlákniny a současně se nebude moc pohybovat ani nebude moc pít, může trpět bolestmi břicha, nadýmáním a zácpou.

Ke stanovení denního doporučeného množství vlákniny pro děti může posloužit jednoduchý výpočet: k věku dítěte v letech připočítejte 5 gramů vlákniny.

Foto: Photobucket

6 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 22. 6. 2013 0:27