Jak zachovat kvalitní české mléko

Motivace k vysoké kvalitě, klidně i na úkor objemu. To je jediná cesta k tomu, abychom udrželi veškeré dobré a originální české mlékárenské produkty na našem trhu – a uspěli i v Evropě.

Dlouho dopředu avizované zrušení regulačních kvót na výrobu mléka v zemích EU začíná generovat očekávané důsledky, které zcela jistě netěší naše výrobce a zpracovatele mléka. Nejen že cena syrového mléka již řadu měsíců, jistě i v souvislosti s blížícím se koncem kvót, vytrvale klesá, ale pokles se nezastavil ani po faktickém zrušení kvót v dubnu letošního roku.

Ministerstvo zemědělství sice bezprostředně poté producenty mléka uklidňovalo, že ceny už dále neklesnou, těžko ale říci, z čeho taková teze vycházela. Konec kvót totiž v praxi znamenal pro země EU možnost vyrábět mléko bez omezení a také šanci přerozdělit si po letech regulace evropský trh. Nejlepším prostředkem k tomu by přitom bylo nabídnout mléko a z něj vyrobené produkty na trh za co nejnižší cenu, z čehož by měli radost spotřebitelé, ovšem u nás k poklesu cen mlékárenské produkce navzdory poklesu cen výkupních prakticky nedošlo.

43 % mléčných výrobků je z dovozu

Česká republika z celé řady důvodů není zemí, která by po zrušení kvót na mléko expandovala na evropské trhy. Naopak – zostřená konkurence především ve zpracovatelském průmyslu může postupně znamenat útlum jak tuzemské produkce mléka, tak výrobků z této pro zemědělství strategické suroviny a ve výsledku i pokles množství českých výrobků z mléka na našem trhu.

Svým způsobem to už nastává – jak na nedávných oslavách Dne mléka uvedl předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček, přestože náš export loni vzrostl o 13,3 procenta, narostl zároveň také dovoz mlékárenských výrobků a podíl dovážené produkce na našem trhu již představuje 43 procent. V případě sýrů je to dokonce 55 procent, a výsledkem je pokles domácí produkce sýrů.

Základní důvody pro takový vývoj jsou především dva – naše země, byť je stále ještě exportérem syrového mléka, není takovým producentem, který by mohl těžit z výhody celkově velkého objemu produkce. Kromě toho se ale také naše země na ukončení mléčných kvót dostatečně, minimálně v porovnání se zahraniční evropskou konkurencí, nepřipravila.

Q mléko

A zatím to nevypadá, že by se něco zásadně měnilo. Jak totiž upozorňuje prezident Potravinářské komory ČR Miroslav Toman, na ministerstvu zemědělství například leží už od počátku letošního roku projekt „Podpora na účast producentů a zpracovatelů zemědělských produktů v režimech jakosti“, mezi zemědělskou veřejností známý jak projekt „Q mléko“.

Cílem má být podpora producentů mléka nadstandardní kvality, která je vyjádřena pěti konkrétními parametry na základě shody mezi producenty mléka a jeho zpracovateli. Bohužel, pro letošní rok se na tento program nepočítá s žádnými penězi a projekt podpory kvality nebyl navíc ještě ani odeslán ke schválení (notifikaci) do Bruselu. Není ale na co čekat, souboj o přerozdělení evropského trhu již začal, a kdo „nechytí“ začátek, těžko bude soupeře dohánět.

Bio mléko má odbyt v zahraničí, u nás ne

Navzdory mnohým kritickým hlasům není přitom kvalita českého mléka (samozřejmě ne veškerého) vůbec špatná. Odlišit „zrno od plev“ by se tedy docela hodilo, ať již jako nástroj obrany vlastního trhu deklarovanou vyšší kvalitou, nebo jako nástroj lepšího uplatnění (a zpeněžení) mléka vyváženého do zahraničí. A samozřejmě jako nástroj pro zlepšení informovanosti spotřebitele. Že je to v praxi možné, dokazují naši producenti biomléka.

Podle Svazu ekologických zemědělců PRO-BIO roste po něm poptávka ze zahraničí každoročně o sto procent. Odběratelem je především Německo, které navíc požaduje vyšší kvalitativní standardy, než jak je pro biomléko definuje EU. Přesto se naši producenti „chytají“. Export biomléka do Německa se uskutečňuje prostřednictvím odbytového družstva České biomléko, které loni vyvezlo do zahraničí zhruba 9,8 milionů litrů mléka.

Otázkou samozřejmě zůstává, proč nezůstává tuzemské biomléko „doma“ a proč k této surovině nevytváříme na našem území další přidanou hodnotu v podobě jeho zpracování. Příčin je jako vždy několik, od ukončení výroby některých našich zpracovatelů biomléka přes možnost lepšího zpeněžení biomléka v zahraničí až po zatím nevelký zájem o produkty z biomléka z řad našich spotřebitelů.

Kvalitní a české v Čechách?

Částečně je to ale také díky nastavení tuzemské dotační politiky, která je léta postavena – velmi zhruba řečeno, na dotacích zvýhodňující rostlinnou produkci před produkcí živočišnou a ryzí zemědělskou produkci před podporou zpracování zemědělských surovin.

Speciálně u mléka je to strategická chyba – produkce mléka totiž představuje pro zemědělce provozní kapitál, který takto on-line žádná jiná významná zemědělská komodita neposkytuje. Nejen proto by bylo vhodné využít co nejdříve veškeré nástroje, které budou všechny producenty a zpracovatele, kteří o to budou mít zájem, motivovat k vyšší kvalitě, klidně i na úkor objemu. To je jediná cesta k tomu, abychom zachovali na našem trhu veškeré kvalitní a originální české mlékárenské produkty i do budoucnosti.

5 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 6. 6. 2015 17:24