Jak vznikají homeopatické léky?

Autor: Veropharm

Máloco tak spolehlivě rozvášní společnost, jako když se na přetřes dostane téma homeopatie. Přitom téměř nikdo neví, jak se vlastně homeopatické kuličky vyrábějí a z čeho.

O tom, že se homeopatika vyrábějí vysokým ředěním látek, a poté dlouhým protřepáváním, už někdy slyšel zřejmě každý. Jenže: jakých látek? A jak konkrétně výroba vypadá?

Do Česka se dovážejí výrobky více firem, ale naprostou většinu trhu, tak jako ve střední Evropě ostatně téměř všude, pokrývá francouzská firma Boiron. Její základna leží poblíž Lyonu ve Francii a z Francie také pochází většina látek, které se pro výrobu homeopatik používají. Toho, kdo čeká něco jako fabriku s háky, na nichž se suší bylinky, jako třeba u babičky na půdě, překvapí sterilita prostředí, nerez a bílé pláště. A taky vzduch se tady filtruje, aby byla zachována přísná hygiena.

Všechny výchozí suroviny podléhají přísné kontrole, musí být bez jakéhokoliv znečištění. Každá látka, což jsou většinou rostliny, jako třeba měsíček nebo rulík zlomocný, ale třeba i dovážené hadí jedy, má svůj životopis s čárovým kódem, kde je zapsána informace o léku. Látky se nejprve louhují po tři týdny v roztoku alkoholu, pak filtrují a lisují, aby byl základ léku co nejčistší.

Protřepat, nemíchat!

A začíná fáze dva: látka se ředí a po každém ředění se roztok protřepává – potencuje nebo také dynamizuje. Z názvu léku je pak patrné, kolikrát byl roztok ředěný: například značka 30 CH (nebo D) znamená, že tinktura se ředila třicetkrát, vždycky v poměru jedna ku stu.

Homeopatické léky se vyrábějí často z překvapivých surovin, jednou z nich jsou například ústřice.
Autor: SXC

Homeopatické léky se vyrábějí často z překvapivých surovin, jednou z nich jsou například ústřice

homeopatik přitom platí, že čím vyšší je číslo ředění (a čím méně je tedy lék koncentrovaný), tím vyšší má účinnost a tím opatrněji se s ním v léčbě musí zacházet. Proto také v Česku platí, že nízké potence léku (třeba 3 CH), si mohou pacienti sami koupit v lékárně, pro ty vyšší si ale musí zajít k lékaři na recept, byť si i tak homeopatika v lékárně plně hradí.

„Ne všechny lékárny však mají plný sortiment homeopatik, v mnohých jsou jen na  objednávku do druhého dne. Nejlepší je zajít tam, kde lékárna spolupracuje s nějakým lékařem homeopatem, tam umí pacientovi i lépe poradit a nezapomenou ho například upozornit, jak homeopatické léky brát,“ upozorňuje lékař Tomáš Karhan.

Suroviny pro výrobu homeopatik někdy překvapí

Výchozí suroviny pro výrobu léku jsou pestré a hodně napoví samotné názvy léků: využívají se jak rostliny, tak živočišné látky, jako třeba mušle, sépie, ústřice, hadí jed, kachní játra a srdce, ale například i tuha (grafit) nebo minerály, kovy jako měď či železo, nebo kámen (mramor), ale i kyseliny… Mimo jiné zrovna třeba taky kyselina sírová. Už Paracelsus totiž věděl, že rozdíl mezi lékem a jedem je v množství účinné látky. Jeden z homeopatických léků se také například vyrábí z takové bizarnosti, jako je přední a zadní strana koňského kopyta, přesněji – z bradavičnatých výrůstků na kopytech.

Roztoky, které se získají výše uvedeným postupem, se poté nanášejí na takzvané nosiče. Ty se vyrábějí v Lyonu v další továrně jen o kus dál, a jsou to třeba právě kuličky z cukru nebo čiré gely a podobně. Teprve spojením roztoku a nosiče vzniká homeopatický lék.

25 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 10. 4. 2013 13:00