Jak vychovat trémistu

Autor: Isifa.cz

Tréma je velmi volně přeloženo „roztřesení se“, zejména strach z debaklu, z nezvládnutí situace, v níž chceme uspět. Obstojného trémistu můžeme vychovat pomocí několika triků. Jak na to?

Tréma je řetězec vzájemně propojených a souvisejících emocí. Rozvíjí se na základě nízké sebedůvěry, ve vyhraněné podobě na základě pocitů nedostačivosti. Tréma – velmi volně přeloženo „roztřesení se“  – je především strach z debaklu, z nezvládnutí situace, v níž chceme uspět.


Autor: Isifa.cz

Buď vždycky perfektní a dokonalý aneb Jak vychovat trémistu

Dále z následků tohoto zklamání. To ve smyslu ponížení v očích druhého člověka nebo druhých lidí. Doprovodem popsaného jsou katastrofické myšlenky. Jedna jako by potvrzovala druhou. V sebehodnocení jsou užívána záporná maxima – nikdy to nedokážu, jsem k ničemu, všichni se mi smějí, bude to totální propadák atd.

Trémista chce být nejlepší

Maximalismus požadavků je rubem trémy i v pozitivním slova smyslu. Jen to nejlepší je dobré, užitečné, významné. Kompromisy povoleny nejsou. Není-li úspěch totální, může to být výhradně neúspěch. Tréma se vždy váže k určitému výkonu, např. k tomu, jak obstojím ve zkoušce nebo při veřejném vystoupení. I když mnohdy paradoxně je projevem mobilizace organismu na tento výkon. Trémisté bývají zvýšeně sebekritičtí perfekcionisté ve smyslu výroku „vím, že nic nevím“. Takový přístup spíše odrazuje od prezentace znalostí a dovedností.

Dvojče trémy lze nazvat poněkud cizozemsky: iracionální emotivní reagencie. Hezky česky to je – „nerozumná, citová odpověď na podnětovou situaci“. Tj. aktuální, poměrně intenzivní stres vyplývající ze souhry řady jevů. Namátkou nepříjemná situace, chemické procesy v mozku, dědičné předpoklady k určitému reagování, prostředí, v němž žijeme a jeho nároky. Tj. vlivy psychické, fyzické i sociální.

Jde o úzkostnou (psychickou) reakci, jež se objevuje zvláště ve vztahu k sociálně náročným situacím. Je doprovázená výraznou tělesnou stresovou odezvou (např. třes, zblednutí nebo zčervenání, sucho v ústech, průjem atd.). Lze uvažovat i o nedostatku sebedůvěry vyvolávajícím negativní myšlenky související s možným nezvládnutím výkonu. Barvitě jsou představovány i možné důsledky. Podhoubí trémy kombinuje přeceňování závažnosti situace s podceňováním vlastních schopností a kvalit výkonu. Typické projevy shrnuje tzv. syndrom trémy: Zvýšené napětí kosterního svalstva, pocení se zvláště na dlaních a na čele, začervenání, vzestup krevního tlaku, labilita pozornosti, nesoustředěnost, pocity úzkosti.

Syndrom trémy

Shrnuje typické projevy:

  • zvýšené napětí kosterního svalstva
  • pocení se zvláště na dlaních a na čele
  • začervenání
  • vzestup krevního tlaku
  • labilita pozornosti
  • nesoustředěnost
  • pocity úzkosti

Bludné kruhy vznikající trémy

Náhodný neúspěch posiluje negativní očekávání. Tím se zvyšuje pravděpodobnost toho, že se tréma objeví i v budoucnu. Obavy ovládnou pozornost, snižuje se zaměření na výkon, roste úzkost. Tím je vytvořena půda pro další selhání. Neúspěch pak „rodí“ další neúspěch. To dle zásad tzv. začarovaného kruhu.

„Trenérem trémy“ se stává ten, kdo trémistu kritizuje, zesměšňuje, trestá. Deprimující jsou jak pedagogické tresty špatnou známkou, tak sociální postih – snížení prestiže, zesměšnění, posměch. Výkon obvykle nezlepšuje alkohol. Často přesně naopak.

Hodláte vychovat trémistu?

Američtí psychologové Kahler a Carpes upozornili na pět tradičních požadavků rodičů na děti. Leman přidal některá další. Termín rodič zde nemusí být vnímán v obvyklém smyslu. Symbolizuje nejen pokrevní vztah, ale i jistou funkční nadřazenost.

Jak vychovat trémistu

Požadavky rodičů vedoucí spolehlivě k cíli:

  1. Buď vždycky perfektní a dokonalý. Jen tak se ti dobře povede.
  2. Dělej všechno rychle. Je příliš mnoho úkolů na tebe kladených, abys mohl otálet.
  3. Všem lidem se musíš zavděčit. Jinak se ti špatně povede.
  4. Neustále se snaž – to je to hlavní. Na výsledku zase tolik nezáleží, tak se o něj nestarej.
  5. Buď vždy a za všech okolností vzorný, ať si zasloužíš lásku a respekt druhých lidí.
  6. Tvůj život bude mít smysl, pokud se vyhneš konfliktům.
  7. Tvůj život bude mít smysl, když si tě lidé budou všímat. Existuješ prostřednictvím druhých.
  8. Tvůj život bude mít smysl, jen když budeš mít věci pod kontrolou.

Rukověť správného trémisty

Naznačené zásady lze tvořivě rozpracovat do značně širokého, co do důsledků debaklového spektra. Namátkou:

  • Svých přání a cílů dosáhnout nemohu.
  • Chtějí toho po mě vždy víc, než je možné splnit.
  • Blízkým lidem se musíš obětovat.
  • Pro lásku je nutno trpět.
  • Být sám sebou je egoistické.
  • Autorita má vždycky pravdu.
  • Kdo chce přežít, musí dřít.
  • Když mám někoho rád, musím mu vždy a ve všem vyjít vstříc.       
  • Lásku svých bližních si zasloužím, jen pokud věci dělám perfektně.
  • Mít rád je nebezpečné – protějšek tě nakonec vždy zradí.
  • Sex je v podstatě špinavý.
  • Sex lze poskytovat za odměnu – kdyže protějšek vzorný zaslouží si jí.
  • Blízcí lidé mne mohou využívat ba i zneužívat. Není možné se bránit.
  • Nikdy nebudu tak kvalitní, jak je potřeba.
  • Jsem navíc.
  • Nikdo mne nemá rád.
  • Nikomu na mne nezáleží. Jak by také mohlo.
  • Člověk je velmi nahraditelný. Třeba já nebudu nikomu chybět.
  • Ať se snažím, jak se snažím, nikdy nesplním všechny úkoly na mne kladené.
  • Když mám k někomu blízko, tak mě vymění.
  • Co chci, je nedosažitelné.
  • Jen v době nemoci získávám zájem a lásku.
  • Své postavení v rodině mohu snadno ztratit.
  • Až tu nebudu, snad si uvědomí, co ztratili… to ale bude již pozdě.
  • Když v druhých lidech dokáži vzbudit pocity viny, snad si mě všimnou.
  • Když je člověku dvacet, chce se mu zvracet… a když padesát tak také. Jak také jinak?
  • Stačí málo a pro mne to má nedozírné následky.

Svojí nesplnitelností zmíněné požadavky vytvářejí stres. Ten tvoří podhoubí pro vznik řady závažných chorob. Vnímavost k pocitu trémy se liší jak v souvislosti s osobnostními rysy, se životní situací a prostředím tak i v souvislosti s rodinou a sourozeneckou konstelací. Obecně platí, že jedináčci, prvorození a starší sourozenci bývají více oslovováni požadavky dokonalosti (viz číslo 1 ve výčtu uvedeném výše), rychlosti (2), vzorného chování (5) a široce pojaté kontroly sebe i druhých (8). Mladší děti, benjamínci a to zejména odlišného pohlaví než jsou jejich starší sourozenci, jsou konstelací vedeni spíše k zavděčení se „mocným“ (3), umění ukázat snahu (4), k nekonfliktnosti (6) a umění obrátit na sebe pozornost a tím získat i podporu (8).

Triky proti trémě

Jaký postup doporučujete k zvládnutí trémy? Tak zněla otázka zařazená do jednoho z výzkumů profesora Ondreje Kondáše. Vysokoškolští studenti radí:

  • Odpoutání pozornosti od zkouškové situace a úvah, co se může stát
  • Soustředit se na výkon, nenechat se rozptylovat
  • „Nebrat vše moc vážně“, situaci poněkud zlehčovat
  • Autosugesce s formulkami o schopnosti vše zvládnout
  • Pečlivá příprava na zkoušku
  • Uvolnění, relaxační cvičení
  • Zhluboka dýchat a tím se zklidnit
  • „Co tě nezabije, to tě posílí“ – kladný vliv překonané trémy v budoucnu
  • Zklidnění se nacvičenými formulkami typu „klid, zvládnu to“

Mnozí studenti užívají různé kombinace výše uvedeného.

Za pokus např. stojí velmi jednoduchý, relaxační postup:

Vnímání dechu: Zavřeme oči, soustředíme se na svůj dech. Když ucítíme mírné pozvednutí v oblasti břicha nebo dotyk vzduchu v nose řekneme slovo nádech. Při klesání břišní stěny nebo pocitu vypuzení vzduchu nosem řekneme výdech. Dýcháme „jak nám zobák narostl“, není nutno dýchat zhluboka ani dechový projev jakkoliv harmonizovat. Během chvíle, řádově v minutách dojde ke zklidnění. Tento kýžený stav není důsledkem práce s dechem. Jde o blahodárný důsledek odklonu pozornosti od úzkostných úvah namátkou typických i pro trému.

Čtěte dále: 10 kroků pro zvládnutí trémy

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 10. 9. 2013 23:41