Jak vybrat dětský tábor?

Prázdniny se blíží a řada rodičů řeší, zda poslat či neposlat svého potomka na dětský tábor. Nabídek je mnoho, stejně tak i rozdílů mezi nimi. Jak se v nich vyznat, abyste vybrali ten správný? A můžete vůbec dopředu poznat, zda bude dítě na táboře spokojené?

Nejprve je nutné položit si otázku, zda vůbec dítě na tábor poslat. Rodiče se často bojí, že během čtrnácti dnů dítě zvlčí, o sprchu nezavadí a bude chodit stále v jednom tričku (nebo i v jednom spodním prádle a ponožkách), nebo se dokonce „spřátelí“ s pedofilním vedoucím. Ano, tábory určitá rizika skrývají, ale můžeme jim předcházet zejména jeho správnou volbou.

dětský tábor 05

Neumožnit dítěti vlastní zkušenost s táborovým životem není rozhodně řešení, protože prázdninové pobyty jsou pro dítě přínosné a pomáhají rozvíjet jejich osobnost. Děti se učí větší samostatnosti, ohleduplnosti i týmové spolupráci. Dostane se jim určité svobody, kterou s rodiči nemají, říká Mgr. Kateřina Beerová,  psycholožka SPC pro děti s kombinovaným postižením a vedoucí poradny pro zahraniční studenty UK.

Jenže právě větší svobody se někteří rodiče obávají.  Mají strach z toho, že jim dítě na táboře zdivočí a vyzkouší si třeba kouření nebo alkohol. Jenže ono to většinou bývá naopak, jak potvrzuje Mgr. Beerová: Zkušenosti mám opačné, děti často své vedoucí považují za větší nebo jen jinou autoritu než své rodiče. Mohou se od nich naučit mnoho dalších důležitých a prospěšných věcí pro život.

Jak správně vybrat dětský tábor

  1. Dobré reference na pořadatele tábora
  2. Dlouhodobá praxe pořadatelů tábora
  3. Seznámení se s vedoucími osobně
  4. Podrobně se seznámit s programem pro děti
  5. Zeptat se dítěte, jaký tábor se mu více zamlouvá 
  6. Poslat dítě s kamarádem

 V kolika letech poslat dítě na tábor?

Tábory se  většinou pořádají pro děti školního věku, tedy od šesti nebo sedmi let. Z vlastní zkušenosti dětského sportovního instruktora vím, že je tato hranice velice individuální. Některé šestileté dítě se poměrně rychle spřátelí s ostatními a dobře spolupracuje s vedoucími, na rozdíl od některého staršího, třeba už devítiletého dítěte.

Více než na věku také záleží na tom, co dítě umí. Pokud za něj doma dělají všechno rodiče, nelze očekávat, že si s určitou dávkou samostatnosti poradí. Bude spíše bezradné a odkázané opět na pomoc někoho druhého, takže se stane terčem posměšků a na táboře si bude stýskat.      

Mazej od počítače, udělám z tebe sportovce

Když už pošlu své dítě na tábor, tak chci, aby se tam něco naučilo, říkají si často rodiče a pošlou svého potomka na tábor třeba „Malý Váňa“ s tím, že se naučí jezdit na koni. Jenže dítě, jak se ukáže později, má z koní strach a vlastně je nesnáší. Celých čtrnáct dní tak probrečí nad vůní sena.

dětský tábor 04

Podobný problém se může objevit i u jinak zaměřených táborů. Například dítě po celoročním „paření“ u počítače vyrazí na turistický tábor. Možná by ho procházky lesem bavily, jenže za ostatními dětmi kondičně zaostává, ujít 30 kilometrů denně je na něj zkrátka moc. Lehce se stane terčem posměchu a tábor se pro něj stane peklem. Výsledkem je, že dítě domu odjíždí z pocitem méněcennosti. Přitom úplně zbytečně. Stačilo by, kdyby rodiče odhadli jeho schopnosti dopředu a nesnažili se přes léto udělat ze svého dítěte sportovce.  

Pokud jede dítě na tábor, který je zaměřený na aktivitu, jež dítě nezajímá, či ještě hůře nemá ji rádo, pobyt pro ně může být velmi nepříjemný a někdy až traumatizující. Samozřejmě i toto je velmi individuální. Může se stát opak a dítě se vrátí z tábora nadšené z nové záliby. Pokud se rodiče rozhodnou pro specializovaný tábor, doporučuji nejprve danou aktivitu vyzkoušet o víkendu s celou rodinou, snažit se dítě povzbudit a chválit je, i když mu daná činnost hned nepůjde. Pokud nezájem potrvá, zkuste najít takový program, který dítě nadchne a bude ochotno účastnit se ho i na táboře, doporučuje Mgr. Beerová.

Co když přijdou slzy

Také na tom nejlepším a pro dítě nejvhodnějším táboře se stává, že se mu zasteskne po domově a po rodičích, což je zejména u menších dětí naprosto přirozené. Dítě by mělo být s rodiči v kontaktu i během letního tábora. Se steskem se musí počítat. Pokud se rodiče obávají tohoto stesku, doporučuji jim psát dětem dopisy alespoň obden, někdy stačí jen pohled či dopis s obrázkem, který potěší. Pokud je stesk opravdu veliký, je důležité dětem vysvětlit, že odloučení od rodičů má omezené trvání a jednou skončí. Při smutcích dětí hrají také velkou úlohu samotní vedoucí, kteří, pokud vymyslí dostatečně zajímavé a plnohodnotné aktivity, velmi rychle zaměří pozornost dětí na něco jiného, takže nebudou mít na stesk prostor, říká Mgr. Beerová.

Strašáci: Šikana a Pedofilie

Bát se z nějakého dvůdu poslat dítě na letní tábor je stejné, jako se bát posadit je do auta. Určitá rizika jsou, ale lze jim předcházet. Jedním takovým strašákem dětských táborů je šikana, o které byly popsány stohy papírů a stejně není zaručený návod, jak před ní dítě ochránit. Nebudeme si nic nalhávat, stejně, jako v jakémkoliv jiném školním zařízení, i na táborech šikana existuje.

dětský tábor 03

Předcházet jí lze pouze dlouhodobým působením. Rodiče by měli své děti podporovat v jakékoliv aktivitě, která jim jde, vychovávat z nich zdravé, sebevědomé osobnosti, které jsou však také tolerantní k nedostatkům ostatních. Dítě by se mělo naučit účinně bránit, znát svou cenu a mít důvěru ve své rodiče, aby se jim nebálo se vším svěřit. Mělo by vědět, že pokud se někomu nebude líbit nebo o něm bude někdo říkat něco ošklivého, problém není v něm samém, ale v autorovi nejapných poznámek a činů. Je třeba o šikaně s dítětem mluvit a nebát se je podpořit v tom, aby v případě šikany vyhledalo na táboře pomoc dospělého, radí Mgr. Beerová.

Druhým strašákem je pedofilie. Nestává se to moc často, ale jsou i případy, kdy v sobě vedoucí nemá cosi vyřešeného a mezi tolika dětmi neudrží své pedofilní choutky, ba naopak, popustí stavidla své úchylky. Rodič by se měl vždy před táborem s vedoucími seznámit osobně, trochu si je „oťukat“. Na internetu existují diskuse rodičů, kde si mohou předat zkušenost s určitým táborem. Zneužívání dětí, stejně jako šikaně, je nutné předcházet dlouhodobě.

Děti by měly vědět, které doteky jsou ty správné a které nikoliv. A které již zasahují do jeho osobního tělesného prostoru. Měly by se umět ohradit a rychle zastavit nepříjemné a nenormální chování lidí ve svém okolí. Agresor pak zpravidla v dalším obtěžování nepokračuje. Dítě by se pak nemělo bát se vším svěřit blízkému dospělému, kterému věří. Pokud děti znají svá práva a vědí, že i něco takového se může stát, jsou připravené zareagovat tak, aby to pro ně mělo co nejmenší následky, doporučuje Mgr. Beerová a dodává, že dle jejího názoru a zkušeností nemají pedofilní vedoucí tolik možností zneužít nějaké dítě na táboře. Větší riziko tvoří vedoucí skautských či jiných stálých oddílů, kteří mají možnost se svými svěřenci scházet opakovaně.

Je nutné také si uvědomit, že letní tábory bývají akcí, na kterou se děti většinou těší. Poznají tu spoustu kamarádů, naučí se nové hry a často jim obvyklých čtrnáct dní přijde málo. Jezdili jsme my, jezdili naše rodiče a každý na to většinou rád vzpomíná. Pokud se chystáte poslat dítě na první letní tábor, určitě to s ním proberte. Stojí to za to.

5 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 24. 2. 2016 15:24