Jak velké musí být eurojablko

Vypěstujte jablko. Prokousejte se sáhodlouhým bruselským nařízením, jeho přílohami a normami. Vezměte měřidlo a kalkulačku. Měřte, počítejte. Jablko vezměte a zahoďte.

Mohli bychom konzumovat více čerstvého ovoce a zeleniny – pokud by se ovšem změnily stávající evropské normy pro ovoce a zeleninu. Tak by bylo možné ve stručnosti popsat situaci, s níž se v dosud nebývalé míře setkali v praxi pěstitelé a zejména spotřebitelé v ČR kvůli suchému a horkému létu. Jedním z mnoha důsledků byla totiž menší velikost plodů, například jablek. Ty se pak nesmí prodávat jako čerstvé ovoce a musí být využity pouze na zpracování.

Podle legislativy EU lze totiž uvádět do oběhu a tedy prodávat v obchodech pouze plody o minimálním průměru šedesát milimetrů, což mnohá letošní jablka nesplňují. Jsou prostě menší.

Jablíčko je dobré, jen o krapet menší…

To přitom ani náhodou neznamená, že by taková jablka byla méně kvalitní – naopak. Nejen u vinné révy, u níž je to celkem známo, ale u jakéhokoli jiného ovoce stoupá obsah přirozených přírodních cukrů v plodech v závislosti na době, po kterou jsou vystaveny slunečním paprskům. Vzhledem k tomu, že letos u nás svítilo sluníčko v klíčovém období před sklizní plodů opravdu intenzivně a nezvykle mnoho dní, je letošní úroda (nejen) jablek nezvykle kvalitní. Což ovšem požadavky EU nezohledňují.

Ty přitom vycházejí z poměrně „mladého“ unijního předpisu, konkrétně z nařízení Komise č. 543/2011 (PDF). To stanovuje pro nejvíce obchodované druhy ovoce a zeleniny ve zvláštních obchodních normách uvedených v Příloze I, části B požadavky na jejich jakost a označení prostřednictvím takzvaných zvláštních obchodních norem. Uvedené normy se týkají následujících produktů:

Nařízení Komise č. 543/2011 stanoví pravidla pro ovoce a zeleninu:

  • Jablka
  • Citrusy (citrony, mandarinky a pomeranče)
  • Kiwi
  • Salát, endivii kadeřavou letní a endivii zimní (pozn. red. štěrbák, čekanka ad.)
  • Broskve a nektarinky
  • Hrušky
  • Jahody
  • Papriku
  • Hrozny révy vinné
  • Rajčata

Nutno dodat, že původně se zvláštní obchodní normy vztahovaly na mnohem širší spektrum ovoce a zeleniny, celkem jich bylo v minulosti na čtyřicet. Nyní je sice v režimu specifických požadavků jen deset skupin ovoce a zeleniny, zato jde o druhy nejkonzumovanější.

Jen jablko zabírá šestnáct stran

Specifické obchodní normy obsahují několik částí, a to:

Položky obchodní normy obsahují:

  • definici produktů
  • ustanovení o jakosti
  • rozdělení do tříd jakosti
  • ustanovení o velikosti
  • ustanovení o odchylkách
  • ustanovení o obchodní úpravě
  • ustanovení o označování

Modelovým příkladem jsou právě jablka, v uvedeném nařízení 543/2011 zaujímají normy a požadavky na jablka celých šestnáct stránek psaného textu včetně „neúplného“ seznamu odrůd jablek, kterých se požadavky týkají.

Pro představu: takto definuje nařízení Komise velikost jablek

Pro představu: takto definuje nařízení Komise velikost jablek

Pro případné zájemce je to opravdu „podnětné“ čtení. Normy totiž zacházejí v některých svých pasážích do naprosto titěrných detailů týkajících se matematických výpočtů plochy povolených vad ve vztahu k celkové ploše plodu, na straně druhé pracují se zcela neidentifikovatelnými pojmy, jako je popis jakosti typu „v podstatě bez škůdců“.

Každopádně tyto parametry pracují ve všech případech zmiňovaných skupin ovoce a zeleniny s minimální velikostí či zabarvením prodávaných plodů, a v praxi tak nahrazují senzorické vjemy spotřebitele nakupujícího ovoce a zeleninu. To ovšem může mít význam pouze pro nevidomé občany.

Čerstvé neprojdou

Je přitom zřejmé, že z pohledu zdravotních benefitů je pro člověka nejvhodnější konzumovat čerstvé ovoce a zeleninu, a to jakékoli velikosti. Veškerým zpracováním se z plodů více či méně ztrácí řada prospěšných látek, především ze skupiny vitaminů, například s ovocem a zeleninou spojovaný vitamin C, který je velmi citlivý na teplotu a na přítomnost kyslíku, takže zpracováním ovoce a zeleniny se téměř všechen ztratí.

Naopak celkem odolný je vitamin A, jeho ztráty tepelným zpracováním nepřesahují deset procent, a také vitaminy skupiny B jsou vůči teplu odolné, přesto i zde se pohybují ztráty při zpracování v řádech desítek procent.

Existují samozřejmě i plody, které je nutné zpracovat vždy, anebo plody takové, u nichž má tepelné zpracování příznivý vliv. Brambory jsou například v syrovém stavu obtížně stravitelné, brokolice zase ztrácí při vaření část své hořké příchuti, při vaření mrkve nebo rajčat se uvolňují karotenoidy a lykopeny a tělo je může mnohem lépe přijímat. Kromě rajčat nicméně není nic předmětem zmiňovaných specifických evropských norem.

Co udělají europoslanci?

Náprava současného stavu je především úkolem pro naše europoslance, z nichž řada se prezentuje jako zastánce spotřebitelů a zdravého životního stylu. Zrušením nebo alespoň zmírněním podmínek prodeje čerstvého ovoce a zeleniny by to mohli v praxi prokázat, zvláště, když u mnoha jiných druhů ovoce a zeleniny již k takovému kroku došlo. Odborné konzultace a osvětu v orientaci v evropské legislativě nabízí například Státní zemědělská a potravinářská inspekce, do jejíž gesce ostatně prodej a parametry kvality ovoce a zeleniny kompetenčně spadá.

9 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 19. 10. 2015 11:49