Jak trhat borůvky? Hřebenem, nebo ručně?

Česání borůvek hřebenem jako takové není zakázáno, zákaz však – kvůli nájezdům profi borůvkářů – platí pro některé lokality. Jak dostat z keříků to nejlepší a nepoškodit je?

Sběr lesních plodů je v našich zemích každoroční součástí prázdninových aktivit. Vedle hub jsou hlavní sbíranou plodinou borůvky. Podle statistik vyrazilo do lesa na borůvky jen loni čtyřicet procent populace, v maloobchodu naopak borůvky nakupovalo jen necelých sedm procent lidí. Hrr na borůvky!

Natrháme tisíce tun

S prázdninovým fenoménem sběru borůvek mají patrně zkušenost všichni, kteří se v minulosti i současnosti účastní letních dětských (i jiných) táborů – pokud je tábor v alespoň trochu vhodné lokalitě, bývá akce „sběr borůvek“ nedílnou součástí táborových programů.

Zůstaňme proto ještě chvíli u borůvkových statistik. Podle nich se v ČR ročně nasbírá v průměru celkem 9,2 tisíce tun borůvek, na jednu domácnost vychází ročně sběr něco přes 2,5 kilogramu borůvek. Hodnota každoročně nasbíraných borůvek činí v průměru zhruba 800 milionů korun, ale například v roce 2013 byla výrazně vyšší – téměř jeden a půl miliardy korun. Borůvky jsou prostě „in“.

Bylinkový speciál: Brusnice borůvka

Pokuta? Deset tisíc – a hřeben

Vzhledem k tomu jsou ale borůvky, jak vyplývá z předchozích čísel, také dobrým byznysem, zejména pro takzvané „profesionální česače“. Ti sklízejí borůvky ve velkém pomocí hřebenů (česáčků na borůvky).

Bohužel, řada takových „profesionálů“ ve snaze sklidit co největší množství borůvek po sobě zanechává v borůvkových porostech takovou spoušť, že je kvůli tomu v některých lokalitách v ČR zakázán návštěvníkům vstup do borůvkových porostů. Již řadu let k takovému kroku sahá Správa Krkonošského národního parku (KRNAP), která i letos, v období od 20. července do 15. října, opět kvůli „průmyslovým sběračům borůvek“ omezila vstup do některých oblastí KRNAP. Fyzickým osobám, které toto opatření nebudou respektovat, hrozí pokuta až do výše 10 000 korun a propadnutí prostředku, který při spáchání přestupku mnohdy používají – hřebenového česáčku na borůvky.

Česání hřebenem není zakázáno, ale nesmí škodit

Samotné používání hřebenu na česání borůvek není zakázáno – k intenzivnějšímu sběru těchto oblíbených lesních plodů se používal odjakživa a používá se stále – na internetu dokonce existují kutilské návody, jak si lze hřeben po domácku vyrobit. Kdyby přitom nebyla poptávka, nebyla by ani nabídka. Hlavní problém při sběru borůvek hřebenem je ovšem to, jak se tento prostředek používá.

K největší devastaci borůvkových porostů logicky dochází v případech, kdy sběrač hřeben ve snaze stoprocentně „vytěžit“ borůvkový keř nasadí co nejníže k bázi keře a prudkým trhnutím hřebenem z keříku utrhne pokud možno veškeré jeho plody. To je samozřejmě nejrychlejší, ale také nejvíce devastující metoda.

Správně by se měl borůvkový keř hřebenem jemně a pomalu projíždět tak, aby spolu s plody nečesal sběrač také lístky borůvkových keřů. Šetrný sběr borůvek hřebenem je sice pomalejší, výsledkem je ale kvalitnější borůvková kořist. Kromě toho, že z nasbíraných borůvek není následně nutné vybírat množství nechtěně sklizených lístků, se tímto způsobem částečně vyhneme sběru ještě nedozrálých borůvek, které na keříku pevněji drží, a i když kolem nich hřebenem projedeme, mnohé z nich na borůvčí zůstanou.

Výhody ručního sběru

Nejlepší a také nejšetrnější je ovšem sbírat lesní borůvky ručně. Je to sice celkem úmorná práce, jejímž optickým důsledkem jsou fialové přední končetiny, na druhou stranu si na rozdíl od česání hřebenem můžeme vybírat optimálně zralé plody (ty totiž na jednotlivých borůvkových keřích dozrávají postupně), takže si po takovém sběru domů nepřineseme borůvky nedozrálé nebo přezrálé.

Díky tomu nám i déle vydrží a navíc mají správně zralé lesní borůvky tu nejlepší chuť. Praktickým výsledkem ručního sběru jsou také obvykle větší než průměrně velké plody, právě proto, že si můžeme z jednotlivých keřů vybrat jen ty, pro které se sami rozhodneme. To oceníme zejména tehdy, pokud následně konzumujeme borůvky čerstvé, bez jakýchkoli dalších ingrediencí, včetně oblíbeného posypání borůvek cukrem.

Ze správně zralých borůvek se navíc neztratí při nutném opláchnutí plodů (což je vhodné poté, co si borůvky přineseme z lesa domů udělat, protože plody mohou být například potřísněny močí lesních zvířat) borůvková šťáva, takže plody konzumujeme v nutričně stoprocentní kvalitě a o nic nepřijdeme. Byla by to škoda, borůvky se považují, a právem, za jednu ze superpotravin.