Jak snadno mohou mladí sportovci dostat infarkt?

Sportem k náhlé smrti. Naděje v léčbě rakoviny. Odvykání od nikotinu a psychika. Lososi a tasemnice. Přinášíme přehled novinek tuzemských akademických institucí, které se vztahují ke zdraví a výživě.

Kouření, deprese a schizofrenie

Lidi od pokusů přestat kouřit někdy odrazuje obava ze zhoršení psychických obtíží. Lékaři nyní tvrdí, že to nemusí být problém a bez kouření se člověk může cítit i lépe. Takové výsledky byly alespoň publikovány v časopise Annals of Behavioral Medicine. Hlavní autorka publikace Lenka Štěpánková uvádí: „Ukázalo se, že příznaky deprese se po roce abstinence od cigaret významně zlepší, a to zejména u těžší deprese.“

1. lékařská fakulta UK: Novinky ve výzkumu závislostí na tabáku a nikotinu v ČR

Poznámka autora: Nedávno byly v Nature Medicine publikovány výsledky University of Colorado v Boulderu, podle nichž nikotin naopak zmírňuje projevy schizofrenie. Mezi kouřením schizofreniků může být tedy přímá souvislost. Mohly by být vyvinuty i léky na bázi nikotinu (přece jen současné žvýkačky nebo náplasti jsou primárně konstruovány jako nástroj pro odvykání kouření, ne lék).

Sportem k náhlé smrti

Kardiovaskulární problémy ohrožují i mladší ročníky, proto se medicína snaží odhalit, komu by vlivem poškození oběhového systému mohla hrozit náhlá smrt. (Náhlá smrt je definována jako úmrtí, které nastává do 1 hodiny po prvním objevení se akutních obtíží.) Medializované jsou případy sportovců, kteří se náhle na hřišti zhroutili a zemřeli. Jak je ale toto riziko rozšířené?

Odborníci Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v rámci pilotního projektu testovali stovku mladých sportovců. U každého desátého přitom odhalili vážný zdravotní problém, který může v krajním případě způsobit i smrt.

„Mladí sportovci nedoléčují běžná onemocnění, jako například virózy, a potom může za jejich závažným zdravotním stavem stát nejen vrozené poškození oběhového systému, ale třeba akutní zánět srdeční svaloviny, eventuálně neznámá nebo podceňovaná vrozená srdeční vada,“ uvedl přednosta Kardiocentra IKEM prof. Jan Pirk.

Echokardiografické vyšetření odhalilo výskyt vrozené vady aortální chlopně u zhruba deseti procent sledovaných, ve třinácti procentech se zjistila porucha převodního systému, kterou je nutné kontrolovat a představuje pro svého nositele již určité omezení. U dalších deseti procent sportovců pak byla zjištěna závažná metabolická vada, o které dosud neměli ani ponětí.

IKEM: Náhlé úmrtí hrozí i zdánlivě zdravým, mladým a aktivním lidem

Zaděláno na budoucí obezitu

Za poslední půlstoletí došlo u českých předškoláků k nárůstu tukové tkáně, aniž by byly zaznamenány výrazné změny BMI. Jinak řečeno, děti nejsou tlusté ve smyslu samotné hmotnosti, ale mají už více tuku na úkor zejména svalů. Zároveň dochází k přednostnímu hromadění tuku v oblasti trupu, což je v dospělosti spojováno s vyšším rizikem srdečních onemocnění.

Předpoklady k obezitě tedy dnes obvykle vznikají již v dětství, kdy však nemusí být navenek patrné. To, že člověku chybí svaly, se pak projevuje i nechutí k dalším pohybovým aktivitám, postupně začíná vznikat kladná zpětná vazba. Popsaná změna byla zaznamenána na celém světě, i když v různých zemích různě. U českých předškolních dětí nastal výraznější skok údajně v devadesátých letech minulého století.

Přírodovědecká fakulta UK: Předpoklady k obezitě se u českých předškolních dětí za posledních 50 let zvýšily

Dvakrát rakovina

Tým vedený prof. Jiřím Neužilem z Biotechnologického ústavu AV ČR (BIOCEV) a Griffith University (Austrálie) odhalil nové mechanismy fungování nádorových buněk.

Ukázalo se, že nádorové buňky s poškozeným mitochondriálním genomem (mitochondrie jsou buněčné elektrárny odpovědné za dýchání, buňky s poškozenou mitochondriální DNA se tedy „dusí“) mohou získávat celé mitochondrie z jiných rakovinných buněk prostřednictvím speciálních můstků. Přenos mitochondrií vede k obnovení respirace a schopnosti těchto buněk opět účinně tvořit nádory.

„Jedním z možných závažných dopadů tohoto procesu je zvýšená rezistence vůči protirakovinné léčbě, neboť se ukazuje, že během chemoterapie a radioterapie přijímají rakovinné buňky mitochondrie ze stromatu, čímž se chrání proti léčbě,“ říká Jiří Neužil z Biotechnologického ústavu AV ČR.

Centrum Biocev: Rakovinné buňky získávají mitochondriální genom mezibuněčným přenosem celých mitochondrií

Poznámka autora: Podstata objevu zhruba zní, že nádorové buňky si nemusejí opravovat mitochondrie gen po genu, ale mohou se přímo dostat k těmto „částicím“ vcelku, je tedy obtížnější je zničit. Stroma = vazivová tkáň.

Vědci vyvinuli novou látku likvidující nádorové buňky. MitoTam je modifikací staršího léku Tamoxifen, který se běžně používá proti nádorům prsu, ale působí pouze na některé druhy těchto nádorů. Zákeřnější/agresivnější typy rakoviny prsu mu odolávají a odhaduje se, že v ČR až pětina pacientek s rakovinou prsu trpí těmito agresivními formami. MitoTam působí právě na mitochondrie rakovinných buněk (viz zpráva výše), které mají zvýšenou hladinu onkoproteinu HER2. Narušuje dýchání nádorových buněk a ty se pak zničí vlivem vznikajících kyslíkových radikálů. Na běžné buňky MitoTam nepůsobí. Přípravek úspěšně prošel laboratorními i preklinickými zkouškami. Letos se plánuje zahájení klinických testů na lidském organismu.

„Z našich výsledků vyplývá, že jde o mimořádně účinnou látku, která by se teoreticky dala použít i na další typy rakoviny,“ uvádí Kateřina Rohlenová z Biotechnologického ústavu AV ČR.

Akademie věd ČR: Čeští vědci jsou blízko léku na rakovinu prsu

Lososi a tasemnice

Parazitologové z českobudějovického Biologického centra AV objevili v lososech na Aljašce tasemnici, která byla dosud známá pouze z opačné strany Tichého oceánu, ze severoasijského pobřeží Japonska a Ruska. Jedná se o druh, který může napadat i člověka.

Zdrojem nákazy jsou tichomořští migrující lososi, kteří této tasemnici slouží jako druzí mezihostitelé. Člověk se podle autorů výzkumu může nakazit konzumací tepelně nedostatečně upraveného masa pacifických lososů (například sašimi, suši atd.). Atlantský losos tuto tasemnici nepřenáší.

Parazitolog Roman Kuchta se svým týmem jako první identifikoval tuto tasemnici mimo Asii – na Pacifickém pobřeží Severní Ameriky, kde se migrující tichomořští lososi také vyskytují. A to nejdříve importovaným případem českého turisty, který se nakazil v Britské Kolumbii v Kanadě (2008).

„Škulovci (tj. tasemnice) v dospělosti žijí v trávicím traktu člověka a způsobují onemocnění zvané difyllobothrióza, ale v drtivé většině případů nám neškodí, nebo způsobují jen trávicí potíže jako bolesti břicha či průjem. Bez jakýchkoli obtíží a symptomů žije s tasemnicí i ředitel našeho ústavu Julius Lukeš, který je experimentálně nakažen druhem D. latum už tři roky,“ doplňuje mimochodem Roman Kuchta.

Biologické centrum Akademie věd ČR: Američtí lososi mohou přenášet tasemnice. O objevu českých parazitologů píše CNN

Poznámka autora: O tasemnicích se uvažuje mj. jako prostředku k léčbě alergií, které podle některých výzkumů souvisejí právě s absencí parazitů.

Nethertonův syndrom a kouzla s myšími geny

Nethertonův syndrom postihuje přibližně jedno z dvou set tisíc narozených dětí. Projevuje se postižením kůže, alergií nebo astmatem. V nejvážnějších případech může dojít až k úmrtí novorozenců. Jedním ze specifických příznaků syndromu jsou tzv. bambusové vlasy – u pacientů skutečně připomínají křehká stébla bambusu s typickými kolínky, ve kterých se lámou. Vědcům z Českého centra fenogenomiky (Centrum Biocev, Ústav molekulární genetiky AV ČR) se podařilo objasnit genetickou příčinu této choroby a u myších modelů dokonce odstranit téměř všechny symptomy. Vyléčené myši se dožily stejného věku jako zcela zdravá zvířata.

Na počátku 21. století bylo zjištěno, že nemoc je způsobena mutací genu Spink5, který v lidském těle kontroluje odlupování kožních buněk z povrchu kůže. U pacientů s Nethertonovým syndromem tento regulátor chybí. Dochází tak k nekontrolovanému odlupování kožních buněk a výraznému narušení struktury kůže. Toto vzácné onemocnění se v současnosti nedá dobře léčit – jeho příznaky lze pouze zmírňovat.

Vědci využili moderních technologií TALEN a CRISPR, které přinesly donedávna nevídané možnosti v oblasti manipulace genů. Díky nim připravili myši se stejnou mutací v genu Spink5, jakou mají i pacienti. Takto modifikované myši následně vykazovaly stejné příznaky postižení kůže jako lidé s Nethertonovým syndromem.

Vědci dále zjistili, že když v myších s Nethertonovým syndromem „vypnou“ geny pro proteázy KLK5 nebo KLK7, projevy onemocnění se zmírní nebo zcela mizí.

Centrum Biocev: Myš s bambusovými chlupy může pomoci při léčbě dětí se vzácným onemocněním