K prodeji falšovaného alkoholu stačí jediná originální lahev

Autor: Isifa.cz

Cesta nebezpečného alkoholu do vaší sklenky je poměrně přímá. Zjistili jsme, kudy vede. Umožňuje ji česká legislativa a zákaz prodeje lihovin na stáncích neřeší vůbec nic.

Teprve až smrt několika lidí, kteří zkonzumovali nadkritické množství produktů černého trhu s lihovinami obsahující jedovatý metylalkohol (metanol), zdá se, donutí zodpovědné orgány k činům. Bohužel recept, který nabídlo primárně zodpovědné ministerstvo zdravotnictví ústy svého ministra, vůbec nic neřeší. Populistické vyjádření ministra Leoše Hegera, který hodlá zakázat prodej lihovin ve stáncích či na tržištích, je klasické české jednoduché řešení, které neodstraňuje příčinu, ale teprve až důsledek nějakého problému. Zákazem prodeje na rizikových místech se totiž neodstraní podmínky, které skýtá tuzemská legislativa k samotné výrobě falšovaného alkoholu.

Stačí jediná originální lahev


Autor: Isifa.cz

Jak se dostává falšovaný alkohol ke spotřebiteli? Hrozně snadno

K tomu, aby bylo možné minimalizovat dnes velmi luxusní podmínky umožňující výrobu, distribuci a prodej nelegálních jedovatých lihovin, je proto vhodné znát způsob, jakým se mimo jiné takové výrobky do tržní sítě dostávají. To přitom v tuzemských médiích ještě nezaznělo, a je otázka, zdali to vědí zodpovědní ministerští činitelé. Pokud to vědí, následuje logicky další otázka, totiž proč s nevyhovujícím stavem dosud nic neudělali.

Cesta falšovaných a potenciálně nebezpečných lihovin ke spotřebiteli je v současné době velmi snadná. Lihoviny je totiž možné dodávat na prodejní místa v nádobách o obsahu šesti litrů, což jsou v praxi kanystry, a ne lahve. Kanystry s převáženým falšovaným alkoholem musí být samozřejmě kvůli kontrole opatřené kolky. Fór je ovšem v tom, že kolek se lepí na stěnu kanystru, takže při jeho sejmutí nedochází na rozdíl od lahve k poškození kolku, který se může například za pomoci horkovzdušné pistole z kanystru sejmout a opětně použít k legitimizaci dalšího převozu falšovaného alkoholu v jiném kanystru třeba do restauračního zařízení. Kanystr opatřený příslušným správným kolkem je z pohledu legislativy v pořádku, takže kontrolní orgány při převozu nic nepoznají.

Čtěte téma: Místo burčáku se u silnic prodávají hnědé patoky

V restauracích (nebo stáních, tržnicích a podobně) se falšovaný alkohol přelije do originálů lahví příslušných lihovin a kanystr, který byl mezitím zbaven kolku, aby mohl být opětně použit, se prostě uklidí do nějakého prostoru, kde na něj není vidět a případné kontroly se tedy na něj nesoustředí. A je to. Zejména v restauracích tak stačí teoreticky jediná původní lahev od legitimního výrobce opatřená při prvním otevření poškozeným kolkem, která se může následně nekonečně dlouho doplňovat pančovaným alkoholem. Ani v tomto případě kontrolní orgány nic nepoznají, protože originální lahev je pochopitelně v pořádku.

Pro černý trh je důležitý objem nádob

Aby to bylo ještě horší, pak stávající formulace v „zákonu o povinném značení lihovin“ umožňuje v případě definice nádob určených k převážení lihovin o maximálním objemu do šesti litrů i takový výklad, podle kterého lze alkohol převážet třeba v padesátilitrových kanystrech. Zmiňovaný výklad má k dispozici například Generální ředitelství cel. To je také iniciátorem novely zákona, která má formulace v uvedeném zákonu týkající se převozu alkoholu zpřesnit. Připravovaná změna, která má vejít v platnost počátkem příštího roku, však nesnižuje rizikové množství šesti litrů.

Právě maximální objem nádob určených k převážení alkoholu je přitom klíčovým preventivním instrumentem. Žádný korektní výrobce lihovin neprodává své produkty ve vyšším objemu, než jsou tři litry. I třílitrové balení není navíc většinou určeno pro maloobchodní prodej, obvykle jde o různá dárková speciální balení pro účely marketingu. Kdyby se tedy snížil objem nádob, v nichž se může převážet alkohol, na zmiňované tři litry, musely by se k převozu použít lahve nebo nějaké jiné menší nádoby. A kdyby bylo stanoveno, že kolek musí být veden přes zátku či místo, kde se nádoba otevírá, musel by se kolek při otevření poškodit a nebylo by možné jej opakovaně používat k převozu načerno vyráběného zdravotně rizikového alkoholu.

Přečtěte si: Co je pravdy na tom, že jsou radlery škodlivé?

Podvodům nahrává i nastavení daní

Další vhodné podmínky pro černý trh s lihovinami poskytuje naše daňová soustava a podmínky týkající se správné výroby a skladování nezávadných lihovin. Spotřební daň z litru čistého alkoholu činí 285 korun, což je natolik vysoká částka, že se černá výroba nedaněného lihu velmi vyplácí. V souladu se současnými diskusemi o snižování či zvyšování daní je tak právě v případě lihu legitimní otázka, zda současnou daň – nesnížit.

To ale není vše. Malí výrobci lihovin, obvykle ovocných destilátů z privátních pěstitelských pálenic, mají poloviční spotřební daň oproti velkým výrobcům, v praxi 143 korun za litr čistého lihu. To by šlo ještě pochopit, daňová podpora menších výrobců alkoholu není nic nestandardního a platí třeba i v případě malých pivovarů. Problém ovšem je, že malí výrobci destilátů nejsou často zas tak malí, a své výrobky prodávají v tržní síti. A chtějí-li uspět v konkurenci, mohou do vypálené tekutiny zahrnout i takzvaný úkap a dokap, což jsou ovšem složky, které obsahují ve zvýšené míře právě metylalkohol. Každopádně je dvojí sazba spotřební daně za současné nepřesné definice, jak může menší výrobce destilátů se svými produkty nakládat, velmi liberálním prostorem k daňovým podvodům i zdravotním rizikům.

Právě ministerstvu financí, které má daňovou problematiku na starosti, by přitom mělo na změně legislativy záležet, když se strážce státní pokladny neustále ohání potřebou naplnit lépe státní rozpočet. Daňové úniky z načerno vyráběného alkoholu se odhadují v řádech miliard a podmínky daňového zvýhodnění malých výrobců lihovin samozřejmě tento odhad ještě zvyšují. Zejména v případě alkoholu přitom platí, že ne vyšší, ale naopak nižší daň generuje vyšší příjmy státního rozpočtu, neboť se v takovém případě černota zas tak nevyplácí.

Falšovaný alkohol spotřebitel podle chuti a vzhledu nepozná

Na počátku jsem ale uvedl, že primárním viníkem současného stavu je ministerstvo zdravotnictví. To proto, že při současných kompetencích je to právě toto ministerstvo, které má pravomoc kontrolovat stravovací, tedy i restaurační zařízení, kde se podle všeho podvody s načerno vyráběným alkoholem realizují.

K tématu: Kolik institucí u nás vlastně kontroluje potraviny?

A ještě jednou zpět na začátek. Je samozřejmě možné zakázat prodej lihovin ve stáncích či tržištích, jde ale o nástroj, který již v sobě obsahuje prvky prohibice. Mimochodem, je docela zvláštní, že ministerstvo do míst zákazů nezahrnuje benzínové pumpy, místa, kde nakupují zejména řidiči, kteří samozřejmě alkohol konzumovat nemohou. Benzínová pumpa by přitom jistě lépe ustála propad příjmů z prodeje alkoholu, neboť by měla žít především z prodeje pohonných hmot. Stánek, který bude v nejbližší době vystaven regulacím při prodeji cigaret a prodávající časopisy a noviny, které kupuje čím dál méně lidí, by ovšem tržby z potenciálního prodeje lihovin těžko nahradil. Pokud se tedy k takovým zákazům přistoupí, patrně se v ČR zvýší o nějakou tu desetinku míra nezaměstnanosti… což je ovšem zase další nápor na výdaje státního rozpočtu.

Otravy alkoholem – varování!

V souvislosti s rostoucím počtem evidovaných případů vážných zdravotních komplikací způsobených pravděpodobně v důsledku konzumace alkoholu s vysokým procentem metylalkoholu varuje Policie ČR občany a doporučuje:

  • nákup a požití alkoholu pouze řádně označeného/kolkovaného
  • omezení konzumace rozlévaného alkoholu z neověřeného zdroje
  • v případě jakýchkoli zdravotních komplikací v souvislostí s konzumací podezřelého alkoholu vyhledat včasně lékařské ošetření

Bohužel, falšovaný alkohol, tedy metylalkohol, spotřebitel podle chuti a vzhledu nepozná. Rizika je tak možné minimalizovat především nákupem lihovin v kamenných obchodech, a pokud se týká restaurací, je alespoň částečnou prevencí sledovat, zda má nově načínaná lihovina před otevřením nepoškozený kolek vedený přes zátku lahve.

Čtěte dále: Deset tipů, jak poznat hospodu se špatným pivem

Anketa

Otravy alkoholem: Přestali jste ho proto kupovat?

11 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 2. 10. 2012 14:51