Jak připravit dítě na dlouhou cestu k moři? Nejdřív připravte sebe, radí psycholog

Autor: pixabay.com/jill111, podle licence: Public domain

Ať už se v nejbližších dnech chystáte vyrazit s dětmi na dlouhou cestu autem, vlakem, autobusem nebo na trakaři, vězte, že na cestu se musíte připravit hlavně vy. Psychicky.

Chystáte se na autodovolenou s malými dětmi? Pak rozhodně není nejsložitější zabalit kufry a všechny tak nějak šikovně poskládat do auta. Tím nejnáročnějším, co vás může cestou potkat, jsou nekonečné, vytrvalé dětské otázky typu „Kdy už tam budeme?“ Připravte se na cestu řádně, načerpejte rady u psychologa Václava MertinaKatedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, který poradí, jak dítě na dlouhou „štrapác“ třeba do Chorvatska připravit.

Jak dítě na cestu psychicky připravit? Jak co nejvíce oddálit smršť otázek typu:„Kdy už tam budeme“?

Více než dítě se na cestu musejí připravit rodiče. Jestliže jim navigace ukáže, že mají na cestu plánovat čtyři a půl hodiny, měli by půl hodiny přidat na dítě a půl hodiny na nepředvídané okolnosti. Jinak budou reagovat podrážděně na každé zdržení způsobené dítětem i na každou jeho otázku, kdy už tam budeme? Pokud jsou při cestě rodiče v pohodě, je větší pravděpodobnost, že ji přenesou i na dítě. Lépe také snesou kňourání, stížnosti na nepohodlí, žízeň, hlad i nudu i případné zdravotní komplikace.

Měli by mít dostatek vhodného jídla, pití, pro menší děti jsou důležití plyšáci či jiné oblíbené hračky. Dnes je namístě tablet nebo chytrý telefon. V zásobě by měla být i nějaká oblíbená a spíše prohlížecí knížka. Nepodceňoval bych ani možnosti cestovních her – zejména, když jsou v autě dvě podobně staré děti. Pokud totiž dítě nespí, tak je za nějakou dobu cesty unavené. Zatímco dítě, kterému umožníme svobodnou aktivitu, vydrží neuvěřitelně moc. Dítě, které omezíme bezpečnostními pásy, je unavené mnohem dřív.

Pokud cestuji v autě déle než deset hodin, jak cestu naplánovat, aby ji dítě i dospělí přežili bez stresu?

Jsou děti, které mají cestování velmi rády. Pro ně je cesta zajímavá a vydrží v pohodě mnohem déle než děti, které necestují rády. Ale i ony potřebují přestávky a to častější než dospělí. Zejména menší dítě nemá dobrou představu o čase a zpravidla ani dostatek zkušeností s cestou. Dospělý ví, že když už jsou v tomto městě, tak mají polovinu za sebou, a zde jim už zbývají pouhé dvě hodinky. Dítě žije tady a teď, takže teď ho to otravuje a teď chce zábavu, odpočinek, změnu činnosti.

Zatímco první přestávka na odpočinek může být po více než dvou hodinách, intervaly pro další by se měly poněkud zkrátit. Zatímco dospělý si dá např. kafe, pro dítě je důležitá fyzická aktivita, nejlépe proběhnutí. Při cestě bych preferoval zpěv, vyprávění veselých historek, společné vzpomínání, u starších dětí hry se slovy, Dospělí by měli být tolerantní, když dítě povídá a povídá. A když na opakující se otázky jednoduše a bez rozčilování odpoví, ušetří si spoustu energie a nervů.

Pro jak staré dítě je cestování nejhorší?

Pokud nespí, tak pro nejmenší – tedy roční až dvouleté. Je upnuté v sedačce, nemůže se výrazněji pohybovat. Vzhledem k tomu, že je pro něj klíčová volná pohybová aktivita, je omezeno v tom nejpodstatnějším. Navíc se mu ještě nedají vyprávět pohádky. Také už pořád nespí jako kojenec.

Starší už se mnohem víc dokáže zabavit i samo. Pokud se mu nedělá špatně, tak si může prohlížet nebo číst knížky nebo časopis, hrát hry na tabletu či mobilu, můžeme mu vzít nějakou vhodnou cestovní hru.

Jaké zdravotní obtíže mohou dítě nejčastěji potkat?

V letních měsících patrně akutně nejvíc hrozí dehydratace. Samotné dítě na pití nemyslí, musíme mu je pravidelně připomínat a současně dohlédnout, aby se skutečně pořádně napilo. Pití by mělo odpovídat tomu, na co je dítě zvyklé z domova přes rok. Neměli bychom tedy experimentovat s nějakým exkluzivním „prázdninovým“ pitím. 

Na druhém místě jsou nevolnosti spojené se zvracením. Překvapit však může tato událost pouze poprvé, nanejvýš podruhé, při dalších cestách je již možné zavést preventivní opatření.

Někdy se použije prášek, jindy lze zvolit příznivější trasu. Vždy je třeba zajistit dostatek čerstvého vzduchu a přestávky. Pozor je třeba dát na klimatizaci, případně otevřené okno. Jakkoli je obé v horku příjemné, může dojít k nachlazení. Přestože je v autě příjemně, větřík pofukuje, žhnoucí sluníčko může rovněž napáchat neplechu.

Odborná spolupráce

PhDr. Václav Mertin

Narozen 1951, absolvent FF UK Praha, obor psychologie, 1975. Věnuje se psychologickému poradenství pro rodiče dětí a dospívajících při vzdělávacích a výchovných problémech. Pomáhá při vstupu dítěte do mateřské nebo základní školy, věnuje se specifickým poruchám učení, ADHD, volbě vzdělávací cesty, problémům v komunikaci rodiny a školy, domácímu vzdělávání, komplikacím u dětí při rodinných nesnázích, v období rozvodu a po rozvodu a během střídavé péče.

Je autor a spoluautor celé řady publikací mj. Testování inteligence, Metody a postupy poznávání žáka: pedagogická diagnostika, Lehké odchylky ve vývoji dětí, Psychologie pro učitelky mateřské školy…

Připraveno ve spolupráci s Dino Toys

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 15. 7. 2016 13:47