Jak poznat česká a čerstvá vejce

Chcete české a navíc čerstvé vejce? Myslíte si, že ho poznáte? Označení se různě obchází a musíte vědět, jak na to.

Přestože stále více spotřebitelů údajně preferuje při nákupech potravin české výrobky, vozí se do ČR stále více potravin ze zahraničí. Platí to mimo jiné i pro vejce, ačkoli v kvalitě, nákladech na produkci a ceně dodávek vajec do maloobchodních sítí je Česko plně konkurenceschopné v rámci celé EU.

Pomineme-li pokrytectví části společnosti, která něco jiného říká a něco jiného skutečně dělá, jsou přetrvávajícími překážkami v reálném naplnění preferencí nákupu tuzemských potravin možnosti původ příslušných potravin fakticky rozeznat. Právě u vajec je v řadě případů situace ještě složitější, přestože u nich jakožto u jednosložkové potraviny existuje v rámci celé EU povinnost uvádět zemi původu. Ta se však různě obchází a kamufluje.

Jak se fixluje s českými vejci

Viditelně zavádějící je už například obchodní název společnosti „Česká vejce“, kterou spotřebitelé celkem logicky zaměňují za zmiňované označení země původu. Skutečností ale je, že název firmy samozřejmě automaticky neznamená zemi původu a společnost může pod svým názvem uvádět na trh i vejce ze zahraničí, aniž by tím porušila nějaký zákon.

Vůbec nejčetnější kamufláží je ale princip, kdy jsou v obalech označených jako česká vejce produkty ze zahraničí, přičemž ani to není žádným porušením zákona. Skutečné označení původu je totiž až přímo na skořápkách příslušných vajec, přičemž ta česká se poznají podle označení „CZ“.

Spotřebitelé ale soulad v označení obalu a samotných vajec obvykle nekontrolují, a právě toho využívají výrobci k tomu, aby do zcela identických obalů s „českými vejci“ dávali tu skutečně vejce tuzemského původu, ondy ale vejce zahraniční, nejčastěji polská.

Které značení a logo zaručí, že jde o české vejce

Možnosti, jak poznat naše vejce od jiných, ale existují. Jednou z nich je povinnost uvádět zemi původu na obalech plat vajec, pokud jsou plata překryta igelitovým obalem. V tomto případě je ale často problém s přečtením příslušných písmenek, buď kvůli jejich velikosti (spíše však „malosti“), nebo kvůli tomu, že jsou nápisy nezřetelné a rozmazané.

Lepší, viditelnější a tedy jednodušší možností je orientovat se podle log, je však třeba vědět jakých. Hojně medializované logo „Česká potravina“ zavedené poslední novelou zákona o potravinách v praxi na výrobcích ještě není, logo KLASA zase neskýtá plnou záruku tuzemského původu vajec.

Garancí tuzemského původu vajec je tak jednak ocenění Regionální potravina, především ale loga „Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou“ a logo a nápis „Česká cechovní norma“. V obou případech je viditelným symbolem vlajka ČR. Vzhledem k nepříliš obecné známosti označení „Česká cechovní norma“ je možná na místě konstatovat, že uvedené logo již používá zhruba třetina českých producentů zapojených do systému cechovních norem, a pokud jde o podíl těchto producentů na českém trhu, pak je to více než šedesát procent subjektů.

Zjistit čerstvost je zatím složité

Loga identifikující tuzemskou produkci jsou ale svým způsobem náhradním řešením čehosi, co je, zejména u vajec, klíčovou známkou kvality, což je čerstvost. Také proto se mohou konzumní vejce prodávat nejdéle dvacet osm dnů ode dne snůšky, a do maloobchodních sítí se proto musí dodávat v co nejkratší době.

Platí přitom, že jako „velmi čerstvá vejce“ lze označit pouze taková vajíčka, která byla do obchodu dodána nejpozději čtyři dny po snůšce, a jako „čerstvá vejce“ lze prodávat pouze taková vejce, která byla do obchodu dodána nejpozději devět dnů po snůšce. Desátý den po snůšce již nelze vejce dodat do maloobchodu jako konzumní a čerstvá.

Kolikátý den po snůšce byla přitom vejce reálně do příslušné prodejny dodána, se ovšem na první pohled spotřebitel nedozví. Jen ale na první pohled – součástí kódů označující vejce je totiž kromě země původu také identifikace příslušné farmy a lze tak dohledat, kdy z ní byla příslušná vejce expedována do tržní sítě.

Další možností je uvádět den snůšky přímo na obalech výrobků, což je cesta, kterou někteří domácí producenti vajec také zvažují. Ti kromě toho tlačí na ministerstvo zemědělství, aby byl původ vajec uváděn nejen na jejich skořápkách, ale na jakémkoli jejich obalu za každých okolností, vše je ale zatím jen v pozici návrhu, k němuž se ministerstvo zemědělství ještě nijak oficiálně nevyjádřilo.

Každopádně, pokud by spotřebitel preferoval při nákupu „velmi čerstvá vejce“, a kdyby ještě navíc měl informaci o datu snůšky k dispozici na obalech vajec, bylo by to patrně nejčistší řešení, jak omezit možné dovozy vajec na naše území, prostě proto, že i transport vajec potřebuje nějaký čas. Samozřejmě by to také znamenalo vyšší nutriční hodnotu a kvalitu kupovaných vajec, čili něco, co je v základním zájmu spotřebitele, bez ohledu na původ produktu. V současné době je přitom zhruba každé třetí vajíčko prodávané v našich obchodech ze zahraničí, což není dobrá zpráva ani pro naše chovatele a producenty vajec, ale z pohledu možné (ne)čerstvosti ani pro tuzemského spotřebitele.

6 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 18. 11. 2016 9:58